Jindřich III. z Virneburgu
| Jindřich III. Virneburský | |
|---|---|
| Arcibiskup mohučský | |
| Církev | římskokatolická |
| Arcidiecéze | mohučská |
| Jmenování | 1328 |
| Emeritura | 1346 |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | 1295 |
| Datum úmrtí | 21. prosince 1353 (ve věku 57–58 let) |
| Místo úmrtí | Katedrála svatých Martina a Štěpána v Mohuči |
| Místo pohřbení | Katedrála svatých Martina a Štěpána v Mohuči |
| Rodiče | Ruprecht II. Virneburský a Kunhuta z Cuyku |
| Povolání | katolický kněz a katolický biskup |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jindřich III. z Virneuburgu (cca 1295 – 21. prosince 1353) byl v letech 1328–1337 a 1337–1346 mohučským arcibiskupem a mezi lety 1328–1346 mohučským kurfiřtem.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jindřich III. byl synem hraběte Ruprechta II. z Virneuburgu a Kunhuty z Neuenahru; byl též synovcem kolínského arcibiskupa Jindřicha II. z Virneuburgu. Právě tento strýc pro něho u papeže Jana XXII. vymohl v roce 1328 jmenování arcibiskupem v Mohuči. Tamní kapitula ale po smrti metropolity Matyáše z Burcheggu zvolila jako nástupce trevírského arcibiskupa Balduina Lucemburského. S ním Jindřich III. o stolec mohučského arcibiskupa bojoval až do roku 1336 – teprve poté dosáhl uznání jakožto mohučský metropolita.
Po smrti Jana XXII. (1334) se Jindřich III. přiklonil k Římem dosud neuznanému, samozvanému císaři Ludvíku IV. Bavorovi, čímž vzniklo napětí mezi ním a nově zvoleným papežem Benediktem XII. Roku 1338 svolal provinciální synodu do Mohuče, jejímž prostřednictvím chtěl dosáhnout smíření Ludvíka Bavora s novým papežem. 27. března 1338 napsal prohlášení ke kurii, jeho pokus o zprostředkování smíru ale selhal.
Ve válce durynských hrabat (září 1342 – duben 1346) vedl Jindřich III. spor o práva na město Erfurt s tamními měšťany, kteří stáli na straně lantkraběte Fridricha II. Vážného z rodu Wettinů, zatímco mohučský arcibiskup byl stoupencem hrabat bojujících proti Fridrichovi.
7. dubna 1346 odvolal papež Klement VI. (zvolený v květnu 1342) Jindřicha III. coby přívržence kurii nepřátelského uzurpátora císařské hodnosti Ludvíka Bavora z úřadu mohučského arcibiskupa a místo něho jmenoval novým metropolitou a mohučským kurfiřtem zároveň mladého Gerlacha Nasavského, který vyjádřil podporu novému kandidátovi na říšský trůn – českému kralevici Karlovi. Na Zelený čtvrtek 13. dubna 1346 papež Klement VI. exkomunikoval Ludvíka IV. Bavora. Po Bavorově smrti v roce 1347 poklesl rovněž vliv Jindřicha III. z Virneuburgu. Se svým nástupcem Gerlachem Nasavským zápasil o mohučský stolec až do své smrti, zejména díky podpoře tamního probošta Kuna z Falkenštejna. Gerlach získal spojence v hesenském lantkrabím Jindřichovi II., jenž roku 1347 porazil armádu Jindřicha z Virneuburgu v severním Hesensku mezi Fritzlarem a Gudensbergem. Tento konflikt měl značně negativní dopad na územní politiku mohučského kurfiřství.
Jindřich III. z Virneuburgu zemřel 21. prosince 1353 a byl pochován v mohučském dómu sv. Martina.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOCKENHEIMER, Karl Georg: Heinrich III. (Erzbischof von Mainz). In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 11, Duncker & Humblot, Leipzig 1880, s. 540–541.
- HERDE, Peter: Heinrich III. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 8, Duncker & Humblot, Berlin 1969, s. 371–372.
- PFEIL, Fritz: Der Kampf Gerlachs von Nassau mit Heinrich von Virneburg um das Erzstift Mainz. Darmstadt, 1910.