Jindřich I. z Lažan
| Jindřich I. Šlik | |
|---|---|
| Narození | 1345 |
| Úmrtí | 1431 (ve věku 85–86 let) |
| Povolání | obchodník a člen zastupitelstva obce |
| Děti | Kašpar Šlik Matyáš Šlik Jindřich II. Šlik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jindřich I. z Lažan (německy Heinrich I. Ritter von Lažan, asi 1345? – 1431?) byl německo-český šlechtic, obchodník a královský radní v Chebu. Je uváděn jako skutečný zakladatel rodu Šliků.[1]
Život[editovat | editovat zdroj]
Historik Ernst Heinrich Kneschke ve svém slovníku Neues Adels-Lexikon (sv. VIII, na straně 206) spatřuje Jindřichův původ ve starém českém rodu, zatímco Ignaz Ritter von Schönfeld mu ve svém díle Adels-Schematismus (I. Jahrg, na straně 192) přisuzuje původ ve starém italském rodu.
Jindřich bojoval ve Švábsku při obraně svobody císařských měst před republikánskými aktivitami a poté v roce 1392 pod vítěznou zástavou uherského krále Zikmunda Lucemburského proti valašskému knížeti Štěpánovi a sultánu Bájezídovi I.
Za své služby mu král potvrdil rodový erb: bílý trojúhelník v červeném poli se třemi (dvěma bílými a jedním červeným) kroužky.
Když byl král Václav IV. ve Vídni zajat, zůstal Jindřich na jeho straně jako věrný služebník a dopomohl mu k útěku. Jako projev díků věnoval král jemu a dalšímu svému komořímu Jankovi z Velemyšle, panství Kamennou Horu (Landeshut, dnes Kamienna Góra v Dolním Slezsku). Tak se Jindřich dostal do Slezska a zatímco mu město Praha za služby, které prokázal králi, udělilo daňovou svobodu na jeho dům na Hradčanech, zastával ve Vratislavi úřady městského hejtmana a královského radního a ve jménu krále spravoval všechna slezská léna.
Majetky a otázka původu[editovat | editovat zdroj]
Od krále Zikmunda získal Šlik řadu prebend a darů, například statky na Chebsku, či panství Holíč (Weißkirchen) v Horních Uhrách. O jeho prestižním postavení vypovídá také samotným císařem zprostředkovaný sňatek s kněžnou z lucemburského rodu. Ovšem u některých z dokumentů o povýšení údajně vydaných Zikmundem pro Jindřicha Šlika se pravděpodobně jedná o padělky pozdějšího data. Mezi ně patří např. diplomy o povýšení do hraběcího stavu s predikátem z Pasounu (von Bassano) v Benátsku a několikrát potvrzená fikce původu jeho matky z rodu hrabat z Trevisa a Collalta.
Datum jeho úmrtí je neznámé, poslední záznamy o jeho životě pochází z roku 1416.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Byl ženatý s markraběnkou Konstancií z Trevisa, hraběnkou z Collalta. Z tohoto manželství se narodilo pět synů, mezi nimi Matyáš (1410–1487) a Jindřich II. (asi 1400–1448), pozdější biskup freisinský, a především slavný královský kancléř Kašpar Šlik (1396–1449), jemuž rod Šliků vděčí za svou největší slávu a bohatství.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Schlick, Heinrich (1365–1431) – Kaiserhof. kaiserhof.geschichte.lmu.de [online]. [cit. 2020-09-02]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
- Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
- Kneschke (Ernst Heinrich Prof. Dr.). Neues allgemeines deutsches Adels-Lexikon, Leipzig, 1863, Voigt, 8°., sv. VIII, s. 206.
- Schönfeld (Ignaz Ritter v.), Adels-Schematismus des österreichischen Kaiserstaates (Wien, Schaumburg u. Comp., 8°.) I. Abthlg S. 192.
