Jindřich Benedikt Stuart

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jindřich Benedikt Stuart
Portrét
Narození 6. března 1725
Řím
Úmrtí 13. července 1807
Frascati
Pohřben Vatikánská krypta
Otec Jakub František Stuart
Matka Marie Klementina Sobieska
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Benedikt Stuart (celým anglickým jménem Henry Benedict Thomas Edward Maria Clement Francis Xavier Stuart, Cardinal Duke of York čili kardinál vévoda z Yorku; 6. března 1725, Řím13. července 1807, Frascati) byl římskokatolický kardinál a zároveň čtvrtý a poslední jakobitský pretendent, který si veřejně nárokoval trůny Anglie, Skotska, Francie a Irska. Na rozdíl od svého otce Jakuba Františka a bratra Karla Eduarda Jindřich uznal politickou realitu, nepokusil se nikdy zmocnit se trůnu a místo toho si vybral církevní kariéru, k níž se cítil povolán. Po Karlově smrti v lednu 1788 Řím neprohlásil Jindřicha za zákonného vládce Anglie, Skotska a Irska, ale označoval ho dál jako kardinála vévodu z Yorku.[1]

V mládí Jindřicha jeho otec jmenoval vévodu z Yorku (v rámci jakobitské hierarchie), a právě tímto titulem bývá nejčastěji uváděn. Po smrti jeho bratra Karla Eduarda v roce 1788 ho jakobité i jeho osobní okolí označovalo jako Jindřicha IX. Anglického a Irského a jako Jindřicha I. Skotského, ačkoli on sám se veřejně tituloval jen jako kardinál-vévoda z Yorku nuncupatus (tj. dědic). V očích jakobitů po Jindřichově smrti jeho nárok na vládu nad Britskými ostrovy zdědil Karel Emanuel IV., král Sardinie a vévoda savojský.

Jindřich Benedikt strávil svůj život v Papežském státě a sloužil jako významný duchovní katolické církve, v níž nakonec dosáhl hodnosti děkana kardinálského sboru a kardinála-biskupa Ostie a Velletri. V době své smrti byl (a stále je) jedním z nejdéle sloužících kardinálů v historii církve s 60 lety strávenými v této vysoké funkci.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Jakub I. Stuart
 
 
Karel I. Stuart
 
 
 
 
 
 
Anna Dánská
 
 
Jakub II. Stuart
 
 
 
 
 
 
Jindřich IV. Francouzský
 
 
Henrietta Marie Bourbonská
 
 
 
 
 
 
Marie Medicejská
 
 
Jakub František Stuart
 
 
 
 
 
 
František I. d'Este
 
 
Alfons IV. d'Este
 
 
 
 
 
 
Marie Kateřina Farnese
 
 
Marie Beatrice d'Este
 
 
 
 
 
 
Girolamo Martinozzi
 
 
Laura Martinozzi
 
 
 
 
 
 
Laura Markéta Mazzarini
 
Jindřich Benedikt Stuart
 
 
 
 
 
Jakub Sobieski
 
 
Jan III. Sobieski
 
 
 
 
 
 
Teofila Zofia Sobieska
 
 
Jakub Ludvík Sobieski
 
 
 
 
 
 
Henri Albert de La Grange d'Arquien
 
 
Marie Kazimíra d’Arquien
 
 
 
 
 
 
Françoise de la Châtre
 
 
Marie Klementina Sobieska
 
 
 
 
 
 
Wolfgang Vilém Falcko-Neuburský
 
 
Filip Vilém Falcký
 
 
 
 
 
 
Magdalena Bavorská
 
 
Hedvika Alžběta Amálie Sobieská
 
 
 
 
 
 
Jiří II. Hesensko-Darmstadtský
 
 
Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Eleonora Saská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henry Benedict Stuart na anglické Wikipedii.

  1. MacLeod (1999); 347–348

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Angeli, Diego (1931) Storia romana di trent'anni, 1770–1800, Milano : Treves, 276 p.
  • Gorani, Giuseppe, Count (1793) Mémoires secrets et critiques des cours, des gouvernemens, et des mœurs des principaux états de l'Italie, v. 2, Paris
  • Piozzi, Hester Lynch (1951) Thraliana : the diary of Mrs. Hester Lynch Thrale (later Mrs. Piozzi), 1776–1809, (Katharine C.Balderston; ed.), v. 2: 1784–1809, 2nd ed., Oxford : Clarendon Press in co-operation with the Huntingdon Library, 611-1191p.
  • Bindelli Pietro ed. 1982 "Enrico Stuart Cardinale duca di York" Frascati, Associazione tuscolana Amici di Frascati – Stampa Poligrafica Laziale.
  • Schofield, N. (ed.) (2002) A Roman miscellany : the English in Rome, 1550–2000, Leominster : Gracewing, ISBN 0-85244-575-X
  • MacLeod, John (1999) Dynasty, the Stuarts, 1560–1807, London : Hodder and Stoughton, ISBN 0-340-70767-4.
  • Rosalind K. Marshall, 'Henry Benedict (1725–1807)', Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004; online edn, May 2010, accessed 24 June 2013. DOI:10.1093/ref:odnb/12964

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]