Jince
| Jince | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Příbram |
| Obec s rozšířenou působností | Příbram (správní obvod) |
| Okres | Příbram |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°47′11″ s. š., 13°58′43″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 402 (2023)[1] |
| Rozloha | 36,63 km²[2] |
| Nadmořská výška | 391 m n. m. |
| PSČ | 262 23 |
| Počet domů | 552 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 4 |
| Počet k. ú. | 4 |
| Počet ZSJ | 3 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Čsl. dělostřelců 172 262 23 Jince starosta@jince.cz |
| Starostka | Bc. Miroslava Tichá |
| Oficiální web: www | |
  Jince | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540404 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jince jsou městys ležící v okrese Příbram ve Středočeském kraji, v brdském údolí řeky Litavky ohraničeném vrchy Koníčkem, Ostrým, Plešivcem a Pískem, asi 11 km severně od města Příbrami. V obci se do Litavky vlévá Ohrazenický potok. V Jincích žije přibližně 2 400[1] obyvatel a spadají pod ně ještě osady Běřín, Rejkovice a Velcí.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o obci pocházejí z počátku 14. století, v roce 1390 je v listině Václava IV. zmíněno obnovení místních železných hutí. Roku 1900 byly Jince povýšeny na městys. Status městyse byl obci vrácen 10. října 2006.[4]
V 19. století zde působil Joachim Barrande, který zkoumal místní naleziště trilobitů. Nejvíce se jich nachází na stráni Vinice, která je chráněna. Trilobit Ellipsocephalus hoffi se dostal i do městského znaku.
Zpracování železné rudy[editovat | editovat zdroj]
První důkazy o existenci člověka na území Jinec pocházejí z mladší doby kamenné. Nejednalo se však ještě o osídlení trvalejšího charakteru. To je spojeno až s dobou bronzovou, kdy na Plešivci fungovalo hradiště. Po keltském osídlení z doby laténské zůstaly na území důkazy o existenci primitivních pecí na zpracování železné rudy. Ta zde byla dobře dostupná, protože se nenacházela ve velkých hloubkách. Listina krále Václava IV. z roku 1390 zmiňuje práva, která panovník udělil ve dvěma šlechticům na zpracování železa na Jinecku.
.jpg)
Zdejší lesy poskytovaly palivo pro dřevouhelné pece, řeka Litavka poháněla kromě mlýnů také hamry. Jince několikrát změnily majitele, zpracování železa se však věnovali všichni [5]. Důležitou úlohu v této oblasti sehrál hrabě Rudolf Jan Bruntálský z Vrbna, který zakoupil Jinecké panství v roce 1806 a vybudoval zde dřevouhelnou pec Barboru. Zde se vyráběly např. litinové hlavně a dělové koule, ale také nádobí, kamna, apod. Důležitou součást výrobního řetězce tvořily také veřtaty, což byly domácí dílny na výrobu různých hřebů a cvočků. Právě s nimi se také můžeme setkat na znaku Jinec. Zdejší naleziště rudy však nebyla tolik bohatá, a tak zpracování železa postupně oslabovalo, až úplně zaniklo. Poslední podnik na zpracování železa byl v Jincích založen Františkem Homolkou v roce 1925, který se zabýval výrobou za pomoci lisů a ražení. Tato továrna zanikla v roce 1940.
Kasárna[editovat | editovat zdroj]
Kasárna vznikla v Jincích v roce 1924, když se v Brdech začala budovat dělostřelecká střelnice. Založení této střelnice ovlivnilo novodobou tvář Jinec asi nejvíc. S jejich vznikem byl spojen příliv obyvatel do Jinec a také stavební činnost, ať už jsou to původní budovy kasáren s hrázděným zdivem, nebo sídliště pro ubytování nově příchozích vojáků. Příchod armády znamenal rozšíření obce, ale také pomoc vojáků v zimě popřípadě při jarních povodních. Po profesionalizaci armády došlo k přemístění některých útvarů a postupné rekonstrukci některých vojenských budov. Se vznikem střelnice jsou však i spojeny některé negativní stránky, například omezený přístup do brdských lesů, na druhé straně byla příroda ve vojenském prostoru lépe chráněna proti negativním důsledkům turistického ruchu. V roce 2007 byl vojenský prostor Brdy spojován především s umístěním protiraketového radaru.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]
Zřejmě nejstarším důkazem o existenci života na území Jinec jsou trilobiti a s jedním se setkáme i na jineckém znaku. Nejčastějším druhem je prvohorní Ellipsocephalus hoffi. S tímto faktem je zapotřebí spojit jméno Joachima Barranda, který zde v 19. století prováděl své výzkumy a především díky němu se Jince dostaly do celosvětového povědomí, jako součást geologického útvaru nesoucího název Barrandien. V Jincích můžeme najít trilobity na stráni Vinice a na vrchu Vystrkov, chráněném jako přírodní památka. Nelegální těžba zkamenělin představuje pro tato území významné ohrožení.
V katastrálním území Jince v Brdech leží větší část přírodní rezervace Koníček.
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Části obce[editovat | editovat zdroj]
Městys Jince se skládá ze čtyř částí ležících na čtyřech katastrálních územích:
- Jince (k. ú. Jince, malá část Jince v Brdech)
- Běřín (k. ú. Běřín)
- Rejkovice (k. ú. Rejkovice)
- Velcí (k. ú. Jince v Brdech)
K městysu náleží i osady Kopáčov, Evženov a Královky.
V souvislosti se zánikem vojenského újezdu Brdy bylo k 1. lednu 2016 k obci připojeno katastrální území Jince v Brdech, které vzniklo k 10. únoru 2014.[6] Toto území má rozlohu 21,561252 km² a je zde evidováno 11 budov s adresami, v tom 4 obydlené byty a 3 obyvatelé.[7] Na připojeném území se mimo jiné nachází posádkové cvičiště Jince.
Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Hořovice[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Hořovice
- 1868 země česká, politický i soudní okres Hořovice
- 1939 země česká, Oberlandrat Plzeň, politický i soudní okres Hořovice[9]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Beroun, soudní okres Hořovice[10]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Hořovice[11]
- 1949 Pražský kraj, okres Hořovice[12]
- 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
- 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram
Společnost[editovat | editovat zdroj]
V městysi Jince (přísl. Běřín, 1427 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[13]
- Instituce a průmysl: poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, posádkové velitelství, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů, živnostenské společenstvo, Městské elektrické podniky, 2 hospodářská družstva, výroba kovového zboží, 2 mlýny, pekárna, pila, pivovar, stavitel, továrna na těstové zboží, 2 velkostatky.
- Služby (výběr): 4 lékaři, autobusová doprava, autodoprava, biograf Lidobio, 2 cukráři, drogerie, geometr, 2 hotely (Eška, Kratochvíl), 5 hostinců, kapelník, lékárna, obchod s obuví Baťa, sanatorium, Městská spořitelna hořovická, Občanská záložna v Jincích, Živnostenská záložna v Jincích, zahradník, zlatník, zubní ateliér, železářství.
V obci Rejkovice (přísl. Hejdov, 172 obyvatel, obec se později stala součástí městyse Jince) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] 2 hostince, mlýn, výroba kovového nábytku, pokrývač, rolník, obchod se smíšeným zbožím, trafika.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/118 Zdice – Jince – Příbram. Z obce vychází silnice II/115 Jince – Hostomice – Řevnice.
- Železnice – Obec leží na železniční trati 200 Zdice – Příbram – Březnice – Písek – Protivín. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1875.
Veřejná doprava 2012
- Autobusová doprava – Obcí vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Beroun, Hořovice, Kladno, Lochovice, Příbram, Žebrák.
- Železniční doprava – V železniční stanici Jince zastavovalo denně 10 osobních vlaků a 4 rychlíky.
- Cyklistika – Obcí vede cyklotrasa č. 302 Příbram – Jince – Hořovice.
- Pěší turistika – Obcí vedou turistické trasy: červeně značená trasa Jince – Čenkov – U Komorska, modře značená trasa Komárov – Jince – Čenkov – Buková u Příbramě – Rosovice a zeleně značená trasa Jince – Křižatky – Hostomice.
Služby[editovat | editovat zdroj]
Kultura[editovat | editovat zdroj]
Kulturní život v Jincích není zrovna na výši, tedy alespoň oproti minulosti. Dříve místní škola pořádala akademie, na kterých měli šanci se prezentovat i místní občané, akce takového formátu v Jincích chybí. V obci také fungovala řada spolků a občanských sdružení, zřejmě nejzajímavější byl spolek okrasný, který se staral o kulturní vzhled obce, jemu Jince vděčí za svou zeleň. Většina spolků se však již rozpadla a nefunguje už ani jedno ze dvou kin. O kulturní život v obci se stará kulturní středisko, které organizuje koncerty, sbírky, výstavy a zájezdy. Středisko vydává místní zpravodaj a funguje při něm také obecní knihovna.
Léčebná zařízení[editovat | editovat zdroj]
V Jincích se také nacházela dvě významnější léčebná zařízení. Prvním bylo sanatorium Josefa Šírka zaměřené na léčbu plicních chorob, které svou činnost zahájilo v roce 1932, dnes již nefunguje (budova sanatoria je od konce roku 2008 znovu otevřena a zrekonstruována, ale neslouží dále k původním účelům). Druhým zařízením jsou lázně Jana Mosera, které později fungovaly jako školní jídelna. Pro Jince je osoba doktora Mosera poměrně důležitá. Nejdříve zde působil jako obvodní lékař a později jako člen obecní rady. Napomohl založit např. zdejší tělovýchovný oddíl, nebo sbor dobrovolných hasičů, který paradoxně nedokázal zabránit požáru jeho lázní.
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
Plešivec[editovat | editovat zdroj]
Na vrchu Plešivec se nachází pozůstatky plešiveckého hradiště z doby bronzové. Na vrcholu je tzv. Čertova kazatelna. Jedná se o skalní plošinu, ze které je výhled na bývalý vojenský újezd Brdy. Plešivec je také opředen řadou pověstí. Hora má dva vrcholy, tzv. Malou a Velkou skálu. Při cestě na vrchol lze navštívit viklan a Plešivecké jezírko (Smaragdové jezírko). Plešivec je také častým cílem trampů.
Kostel a zámek[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
Tvář obou těchto staveb byla poznamenána zřejmě nejvíce stavební činností rodu Vratislavů z Mitrovic, který vlastnil jinecké panství v letech 1648–1806. Dochovaný zděný kostel svatého Mikuláše nahradil starší dřevěnou stavbu.
Jinecký zámek vznikl přestavbami středověké tvrze nejprve v renesančním a později barokním slohu. Rod Vratislavů se však neúnosně zadlužil a byl nucen panství prodat. Nový pán Rudolf Vrbna již toto sídlo nepoužíval, a tak bylo postupně využíváno jako byty nebo učebny, až později bylo přestavěno na pivovar. V dnešní době chátrá.
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
Josef Slavík byl celosvětově proslulým houslistou. Narodil se 26. března 1806 v Jincích a jeho otec byl učitelem na zdejší škole. Svůj talent se mu podařilo uplatnit díky pomoci již zmiňovaného Rudolfa Wrbny. Jeho talent obdivovali takoví mistři jako Niccolò Paganini a Fryderyk Chopin. Slavík však nevynikal pouze ve hře, ale i sám komponoval. Dne 30. května 1833 zemřel na chřipku v Budapešti. Teprve sto let po jeho smrti byly jeho ostatky převezeny do Čech a uloženy na vyšehradském hřbitově. Ve stejné době byla na jeho rodném domě v Jincích odhalena pamětní deska.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
- ↑ Se železem se pracuje v Jincích už tisíce let
- ↑ Změny názvů katastrálních území [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální, 2015-04-01 [cit. 2015-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-27.
- ↑ katastrální území Jince v Brdech[nedostupný zdroj], Registr sčítacích obvodů a budov
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 507. (česky a německy)
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1468. (česky a německy)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jince na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
