Georg Emanuel Opiz
| Georg Emanuel Opiz | |
|---|---|
| Narození | 4. dubna 1775 Praha |
| Úmrtí | 12. června 1841 (ve věku 66 let) Lipsko |
| Alma mater | Hochschule für Bildende Künste Dresden |
| Povolání | malíř, spisovatel |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Georg Emanuel Opiz (Opitz), česky psán též Jiří Emanuel Opitz (4. dubna 1775 Praha – 12. června 1841 Lipsko) byl německý malíř a spisovatel, původem z Prahy. Literární díla podepisoval pseudonymem Bohemus.
Život[editovat | editovat zdroj]
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Otec Jiřího Emanuela Opize, Johann Ferdinand Opiz (1741–1812) patřil mezi osvícence. Na studiích v jezuitské koleji byl jeho spolužákem pozdější profesor matematiky (známý též z Jiráskova F. L. Věka) Stanislav Vydra. Po studiu práv, stal sekretářem knížete Karla Egona Fürstenberka; v roce 1775 se stal finančním úředníkem v Čáslavi. dopisoval si s významnými osobnostmi své doby jako Giacomo Casanova, Josef Dobrovský a další. Je autorem tzv. válečné hry simulující taktiku i strategii války. Opiz do své válečné hry poprvé vložil prvky statistiky a pravděpodobnosti, když v ní zavedl házení kostkami.[1]
Bratr Jiřího Emanuela, Philipp Maximilian Opiz (1787–1858) byl významný český botanik.
Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]
V roce 1789 vystudoval pražské Akademické gymnázium a pokračoval do roku 1793 na pražské právnické fakultě. Absolvoval základní studium (bez udělení akademického titulu). V Praze zahájil studium malby u Franze Karla Wolfa (1764–1836). V roce 1793 odešel do Drážďan, aby se jako malíř zdokonalil.
Studijní cesty[editovat | editovat zdroj]
V Drážďanech studoval na akademii umění u Giovanni Battisty Casanovy (1730–1795). V roce 1795 odcestoval do Karlových Varů, kde se živil jako malíř bohatých lázeňských hostů. Po návštěvách Hamburku a Brém žil v letech 1801–1803 ve Vídni. Zde vytvořil lepty ze života tereziánské Vídně Szenen aus dem Volks- und Straßenleben des francisceischen Wien, kterými se proslavil jako žánrový malíř.
Pobyt v Lipsku a Paříži[editovat | editovat zdroj]
V roce 1805 se usadil se svou ženou v Lipsku, kde se převážně živil malbou portrétních miniatur. Po Napoleonově porážce odešel v roce 1814 do Paříže, kde setrval nejdéle do roku 1817 a vrátil se do Lipska. V roce 1819 vyšlo v Drážďanech jeho 24 leptů se scénami ze života v Paříži.
Je možné, že ve 20. letech 19. století pobýval v Rusku a v Turecku, protože jeho akvarely s těmito tématy vypadají autenticky.
Po roce 1820 se Opiz stal profesorem na lipské akademii umění. Během této doby vytvořil Lipské veletržní scény, které vyšly tiskem kolem roku 1825.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Malířství a grafika[editovat | editovat zdroj]
Náměty Opizových maleb a grafik jsou z míst jeho pobytů, jako z Prahy, Vídně, Lipska a Paříže. Další jsou náměty z exotických prostředí, zejména Ruska a Turecka.
Opizovými uměleckými vzory byli William Hogarth (bez toho, že by Opiz převzal jeho sociálně kritické rysy) a Daniel Chodowiecki.
Knižní vydání[editovat | editovat zdroj]
Opizovy knihy vydáné v němčině pod pseudonymem Bohemus mají převážně vztah k Čechám:
- Milada von Lichtenburg (historické vyprávění z 13. století ve dvou dílech; Lipsko, Carl Focke, 1829)
- Der Verwiesene (vyprávění z Čech v dobách třicetileté války ve třech dílech; Lipsko, Carl Focke, 1829)[2]
- Carlsbad und Teplitz (Karlovy Vary a Teplice, historická romantická vyprávění ve třech dílech; Lipsko, Carl Focke, 1830)[3]
- Swatana von Engelhaus, oder die Entdeckung der Heilquelle von Carlsbad (historické vyprávění o objevu karlovarského pramene ve dvou dílech; Lipsko, Carl Focke, 1830)
- Die Burgruinen Böhmens (Zříceniny českých hradů, řada historických romantických vyprávění ve dvou dílech; Lipsko, W. Nauck, 1831 a 1832)
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kluziště u vídeňské brány Stubentor (1805) -
Opilec (Der Säufer, 1804) -
Vídeňský trh (Der Bauernmarkt, asi 1825/1830) -
Smrt Markose Botsarise -
Turecký tanečník na náměstí (okolo 1820)
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Český vlastenecky orientovaný tisk ještě počátkem 20. století počeštil Opizovo křestní jméno Georg na Jiří a zařadil ho mezi české umělce, i když jeho češství bylo zjevně zemské, nikoliv národnostní.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Georg Emanuel Opiz na Wikimedia Commons
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Georg Emanuel Opiz na německé Wikipedii.
- ↑ OPIZ, Johann Ferdinand. Das Opiz´sche Kriegsspiel... [online]. Vojenský historický ústav [cit. 2021-03-28]. Dostupné online.
- ↑ OPITZ, Georg Emanuel. Der Verwiesene [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ OPIZ, Georg Emanuel. Karlsbad und Teplitz [online]. [cit. 2021-03-28]. Dostupné online. (německy)
- ↑ O českých miniaturních podobiznách. S. 2. Národní listy [online]. 1913-02-17 [cit. 2021-03-28]. S. 2. Dostupné online.
