Jiří Družecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jiří Družecký
Jiří Družecký
Jiří Družecký
Narození 7. dubna 1745
Jemníky
České královstvíČeské království České království
Úmrtí 21. června 1819 (ve věku 74 let)
Budapešť
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Povolání hudební skladatel, hobojista a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Družecký (Georg Druschetzky, Giorgio Druschetzky nebo Druzechi, také Juraj Družecký) (7. dubna 1745 Jemníky[1] u Slaného21. června 1819 Budapešť) byl český skladatel hobojista a tympánista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Od svých sedmnácti let sloužil v 50. regimentu rakouské armády prostý voják v Chebu, ve Vídni, Ennsu, Linci a Braunau. Až v roce 1768 se stal nejprve tympánistou a později kapelníkem plukovní hudby. Hudební vzdělání získal u slavného italského hobojisty Carla Besozziho. V roce 1777 odešel z armády a usadil se v Linci a vedl zde hudební vydavatelství.

V roce 1783 přesídlil do Vídně, kde se stal členem Tonkünstler-Sozietät. O tři roky později byl kapelníkem u knížete Antona Grassalkoviče z Gyaraku a přestěhoval se do Bratislavy. Ke korunovačním oslavám císaře Leopolda II. napsal Harmonii pro 21 dechových nástrojů. Tuto skladbu provedl v roce 1791 ve Vídni Antonio Salieri. Po smrti knížete Grassalkoviče působil jako dvorní skladatel uherského primase hraběte Józsefa Batthányiho. V roce 1807 zastával místo dvorního skladatele a kapelníka dechové harmonie u arcivévody Josefa Antona Jana Lotrinského.

Jiří Družecký patří k mozartovské generaci představitelů českého hudebního klasicismu. Psal chrámové skladby, symfonie, koncertantní i komorní hudbu. V symfonické hudbě proslul symfoniemi pro spojené smyčcové a žesťové orchestry, které získaly název sinfonia alla bataglia nebo skladbami pro tzv. tureckou, janičářskou hudbu (dechovou harmonii rozšířenou o žestě a bicí nástroje). Větší počet skladeb napsal rovněž pro tehdy nově zkonstruovaný basetový roh, který se stal i oblíbeným nástrojem Wolfganga Amadea Mozarta. V celé Evropě však byly proslulé zejména Družeckého skladby pro dechovou harmonii.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

  • Mechmet (opera)
  • Zemira (opera)
  • Perseus a Andromeda (scénická hudba k divadelní hře)
  • Inkle a Yariko (balet)

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Koncert B-dur pro hoboj a orchestr
  • Koncert C-dur pro hoboj a orchestr
  • Koncert F-dur pro hoboj a orchestr
  • Koncert pro 6 tympánů a orchestr
  • Koncert pro hoboj a 8 tympánů
  • Koncert in D-dur pro violu a orchestr
  • Gran Sinfonia in C major
  • Harmonia pro 21 dechových nástrojů (1790)
  • Partita C-dur pro tympány a komorní orchestr
  • Partita F-dur
  • Partita Es-dur, č. 6
  • Sinfonia alla battaglia pro smyčce a dechový orchestr
  • Sinfonia in C
  • Hungaria

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Kvartet pro basetový roh, housle, violu a violoncello
  • Kvintet F-dur pro lesní roh, housle, 2 violy a violoncello (1810)
  • Sextet pro2 klarinety, 2 lesní rohy and 2 basetové rohy
  • 6 sonát pro housle a basso continuo, Op. 1 (Linec, 1783)[1]
  • Smyčcový kvartet č. 1
  • Smyčcový kvartet č. 2
  • Smyčcový kvartet č. 3, D-dur
  • Trio pro 3 basetové rohy

Chrámová hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Missa solemnis pro sóla, smíšený sbor a orchestr (1804)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Konštantin Hudec: Vývin hudobnej kultúry na Slovensku, Bratislava, Slovenská akad. vied a umení, 1949
  • Othmar Wessely: Geirg Druschetzky der lezte Vertreter der heroischen Paukenkunst in Linz, časopis Heimatland, IV-1956
  • Riley, Maurice W.:The History of the Viola, Volume II. Ann Arbor, Michigan: Braun-Brumfield, 1991, p. 140.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]