Jevhen Levyckyj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dr. Jevhen Levyckyj
Jevhen Levyckyj, foto z Wiener Bilder
Jevhen Levyckyj, foto z Wiener Bilder

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907 – 1918
Stranická příslušnost
Členství Ukrajinská radik. str.
Ukrajinská nár. dem. str.
(Rusínský klub)

Narození 17. ledna 1870
Kačanivka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. listopadu 1925 (ve věku 55 let)
Vídeň
RakouskoRakousko Rakousko
Alma mater Vídeňská univerzita
Lvovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevhen Levyckyj, cyrilicí Євген Левицький (17. ledna 1870[1][2] Kačanivka[2]21. listopadu 1925 Vídeň[2]), byl rakouský právník a politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

V době nástupu do parlamentu je uváděn jako advokát v Zoločivu.[1] Vystudoval gymnázium v Ternopilu, pak práva na Vídeňské univerzitě a Lvovské univerzitě. Získal titul doktora práv a pracoval coby advokát ve Vídni.[2]

V roce 1892 předsedal Všeslovanskému studentskému sjezdu ve Vídni. V roce 1890 se podílel na založení Ukrajinské radikální strany. Po rozkolu ve straně spoluzakládal roku 1899 Ukrajinskou národně demokratickou stranu.[2]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 59 (Obertyn-Tłumacz-Potok Złoty-Stanisławów-Tyśmienica-Bohorodczany[3]). Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911.[4]

V době svého působení na Říšské radě je uváděn coby zástupce Ukrajinské národně demokratické strany.[1] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého Rusínského klubu. Po volbách roku 1911 zasedal v klubu Ukrajinské parlamentní zastoupení.[4]

Za první světové války byl předsedou Ukrajinské národní rady ve Vídni a podílel se na osvětové práci mezi ukrajinskými zajatci ruské armády. Po válce, v době krátké existence Západoukrajinské lidové republiky, se stal vyslancem tohoto státního útvaru ve Švýcarsku, pak v Německu. V letech 1920–1923 byl vedoucím mise exilové vlády Západoukrajinské lidové republiky v Československu. Roku 1923 sae vrátil do Vídně.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 126. (německy) 
  2. a b c d e f ЛЕВИ́ЦЬКИЙ Євген Йосипович [online]. esu.com.ua [cit. 2016-01-27]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  3. (polsky) Po wyborach do parlamentu In Kurjer Stanislawowski, Nr 1133 (26 maja 1907), S. 1.
  4. a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.