Jevgenij Valentinovič Kasperskij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jevgenij Valentinovič Kasperskij
J. V. Kasperskij (2012)
Narození 4. října 1965
Novorossijsk, SSSR
Bydliště Moskva
Národnost ruská
Alma mater Institute of Cryptography, Telecommunications and Computer Science
Povolání Výkonný ředitel Kaspersky Lab
Znám jako Zakladatel Kaspersky Lab
Ocenění Státní cena Ruské federace (2009)
Politická strana Komunistická strana Sovětského svazu
Manžel(ka) Natalya Kaspersky (do 1998)
Web eugene.kaspersky.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jevgenij Valentinovič Kasperskij (rusky Евгений Валентинович Касперский, anglicky Eugene Kaspersky, narozen 4. října 1965 v Novorossijsku, v bývalém SSSR) je jedním z předních světových expertů na bezpečnost informačních technologií. Vede globální společnost zabývající se IT bezpečností Kaspersky Lab,[1] kterou založil společně se skupinou kolegů v roce 1997, poté co v 80. letech vyvíjel antivirové technologie. Kaspersky nyní působí v téměř 200 zemích s 30 pobočkami po celém světě.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Kasperskij se zajímal o matematiku už během puberty.[2] Během docházky do školy navštěvoval také speciální mimoškolní kurzy pokročilé matematiky a fyziky organizované Moskevským institutem fyziky a technologií.[2] Po výhře v matematické soutěži byl vybrán ke studiu na speciální technologické škole – Kolmogorově zvláštním centru pro studium věd na Moskevské státní univerzitě, kde pokračoval ve studiu fyziky a vyšší matematiky.[2]

V roce 1987 zakončil úspěšně studium na Matematické fakultě Vysoké školy KGB (v roce 1992 přejmenované na Institut kryptografie, telekomunikací a výpočetních věd na Akademii FSB) v Moskvě, kde studoval matematiku, kryptografii a výpočetní techniku.[3] Absolvoval obor matematického inženýrství.[3]

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Po dokončení studií začal Kasperskij pracovat v mnoho-oborovém výzkumném institutu obrany.[2] Právě tady začal poprvé studovat počítačové viry, poté co v roce 1989 objevil virus Cascade.[2] Po jeho analýze naprogramoval Kasperskij nástroj na jeho odstranění – první z mnoha dalších, které následovaly. Cascade byl prvním škodlivým programem v databázi Kaspersky Lab, která dnes obsahuje přes 100 milionů vzorků malwaru.

V roce 1991 nastoupil Kasperskij do KAMI Information Technology Center, kde vedl malý tým spolupracovníků vyvíjejících Anti-Virus Toolkit Pro (AVP) – předchůdce Kaspersky Lab Anti-Virus, který přišel o několik let později. Jevgenij byl zodpovědný za to, že se AVP stal prvním antivirovým programem na světě, který odděloval software od antivirové databáze, což je dnes v tomto odvětví běžné. Také přišel s myšlenkou dát AVP první grafické uživatelské rozhraní.

V listopadu 1992 vydal tým svůj první plnohodnotný produkt – AVP 1.0. V roce 1994 se umístil na prvním místě ve srovnávacích testech laboratoře Univerzity v Hamburku. Předvedl lepší výsledky detekce virů a jejich zneškodnění než většina tehdy běžných antivirových programů.[4] Překvapivé výsledky přineslo AVP mezinárodní věhlas.

Ve stejné době začal tým prodávat licence svého unikátního know-how zahraničním IT firmám – což trvá dodnes (více než 80 IT společností licencuje technologie od Kaspersky Lab).[5]

V roce 1997 si Kasperskij se svými kolegy zaregistroval nezávislou společnost a stali se tak zakladateli Kaspersky Lab. Původně Kasperskij nechtěl používat své jméno v názvu firmy, ale jeho tehdejší manželka Natálie Kasperská (také jedna ze zakladatelek) ho k tomu nakonec přemluvila.[6] V listopadu 2000 byl AVP přejmenován na Kaspersky Anti-Virus.

Od založení společnosti až do roku 2007 byl Jevgenij Kasperskij šéfem antivirového výzkumu firmy. V roce 2007 se stal generálním ředitelem Kaspersky Lab.[7] Dnes se soustředí na strategické vedení firmy, kvůli čemuž často cestuje po celém světě.[8] Jeho kancelář je umístěná poblíž pracoviště bezpečnostních expertů – členů týmu Global Research and Analysis Team (GReAT) a Virus Labu, což je považováno za nervové centrum Kaspersky Lab. Kasperskij je zároveň spoluautorem několika patentů.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Jevgenij žije se svou třetí ženou a má tři děti. Jeden z jeho synů, Ivan, byl v roce 2011 unesen a po třech dnech osvobozen.[9]

Jmění Jevgenije Kasperského bylo v roce 2011 odhadováno na 800 milionů dolarů, v přepočtu asi 15 miliard korun. Zatímco rád tvrdí, že vlastní „společnost, byt v Moskvě, BMW a nic jiného nepotřebuje,“[10] má slabost pro závody Formule 1 a auta Ferrari. V roce 2010 se dokonce stal sponzorem italského závodního týmu AF Corse Ferrari a rok poté začal sponzorovat závodní tým Scuderia Ferrari Formule 1. V dubnu 2013 podepsala Kaspersky Lab pětiletý kontrakt s Ferrari na poskytování kompletního zabezpečení IT sítě automobilové společnosti.[11]

Jevgenij Kaspersky je popisován jako okázalý a veselý společník[12] s velkým charisma.[13] Na základě svých četných pracovních cest píše blog o místech, která navštívil.[14] Vedle toho bloguje i o problematice IT bezpečnosti. Často navštěvuje exotické destinace, mezi jeho nejoblíbenější a nejnavštěvovanější patří vulkanický poloostrov Kamčatka na ruském dálném východě.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 2012 Kasperskij obdržel čestný doktorát věd na univerzitě v britském Plymouthu.[15] Ve stejném roce byl jmenován mezi 25 největšími inovátory roku podle CRN.[16]

Mezi jeho další významná ocenění patří:

  • Top-100 Global Thinker (sto nejvlivnějších intelektuálů světa), Foreign Policy Magazine - 2012[17]
  • Technology Hero of the Year (technologický hrdina roku), V3 - 2012[18]
  • Top-100 Executive in the IT Channel (sto nejlepších šéfů v IT kanálech), CRN - 2012[19]
  • World’s Most Powerful Security Exec (nejvlivnější bezpečnostní šéf na světě), SYS-CON Media - 2011[20]
  • Business Person of the Year (osobnost obchodu roku), American Chamber of Commerce in Russia - 2011[21]
  • Outstanding Contribution to Business Award (cena za výjimečné zásluhy v byznysu), CEO Middle East - 2011[22]
  • CEO of the Year (generální ředitel roku), SC Magazine Europe - 2010[23]
  • Lifetime Achievement Award (ocenění za celoživotní zásluhy), Virus Bulletin - 2010[24]
  • Strategic Brand Leadership Award (cena za strategické vedení značky), World Brand Congress - 2010[25]
  • Cena Runet (Zásluhy za internet v ruském jazyce), Ruská federální agentura pro tisk a masovou komunikaci – 2010[26]

Ostatní[editovat | editovat zdroj]

Jevgenij Kasperskij už několik let veřejně deklaruje své obavy před možným „katastrofickým“ kybernetickým útokem na klíčovou infrastrukturu. Podporuje snahy o rozšíření smluv o nešíření zbraní o kybernetické zbraně a během svých přednášek a projevů zmiňuje současnou eskalaci kybernetických konfliktů, která by měla mezinárodní komunitu přimět k jednání[27].

Vzdělání v kybernetické bezpečnosti považuje za klíčový faktor v řešení kybernetických výzev – a to jak běžných uživatelů, tak zejména IT administrátorů, kteří jsou podle něj často nedostatečně vzděláni. Prosazuje také spolupráci mezi vládami a bezpečnostním průmyslem a zavedení univerzálních bezpečnostních standardů a pravidel.

„Soukromý sektor – zejména IT a bezpečnostní odvětví a také určitá klíčová odvětví, pro něž je IT bezpečnost na předních místech v důležitosti – mají bohaté zkušenosti v kybernetickém boji, z nichž by státní orgány mohly výrazně profitovat.“[28]

Kasperskij podporuje myšlenku internetového identifikačního průkazu pro důležité transakce – volby, online bankovnictví, komunikace s úřady, apod. „Jsem přesvědčen, že by světová internetová síť WWW měla být rozdělena do tří zón. Červená pro klíčové procesy, v níž by použití internetového ID bylo povinné. Pak žlutá zóna, kde je potřeba nějaká autorizace, například ověření věku při online prodeji alkoholu nebo dospělého obsahu. A nakonec zelená zóna (blogy, sociální sítě, zpravodajské servery, chaty…), která by byla o svobodě slova a kde by žádná autorizace nebyla třeba.“[29]

Novinář Noah Shachtman ve svém článku v časopise Wired v roce 2012 tvrdil, že má Jevgenij Kasperkij vazby na Kreml.[30] Kasperskij tato tvrzení odmítá.[31]

Jevgenij Kasperskij je členem mezinárodní poradní skupiny organizace International Multilateral Partnership Against Cyber Threats (IMPACT).[32]

V březnu 2013, po setkání mezi Jevgenijem Kasperskym, Ronaldem Noblem (generálním tajemníkem INTERPOLu) a Noborem Nakatanim (ředitelem sekce INTERPOL Global Complex for Innovation, IGCI[33]), začala Kaspersky Lab oficiálně úzce spolupracovat s IGCI na snahách lepšího zabezpečení internetu.[34]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Autorství[editovat | editovat zdroj]

  • Viry MS-DOS (v ruštině) (1992)
  • Poznámky z cest 2006 (v ruštině)[35]
  • Nový rok na jižním pólu (2010)[36]
  • Muchovy obrazy (2011)[37]
  • Nejlepších sto míst na Zemi, která musíte navštívit (2012) (v ruštině)[38]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

  • Princip Kasperskij – Vladislav Dorofeev a Tatiana Kostileva, nakladatelství Kommersant (2011) (v ruštině)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugene Kaspersky na anglické Wikipedii.

  1. http://www.kaspersky.com/about/security_experts
  2. a b c d e "Interview: Eugene Kaspersky", United Kingdom:Infosecurity Magazine, 2010-10-17. 
  3. a b "A Declaration of Cyber-War", Vanity Fair, 2001-01-04. 
  4. http://eugene.kaspersky.com/about/ Oficiální blog Jevgenije Kasperského
  5. http://www.kaspersky.com/about o společnosti Kaspersky Lab
  6. Schofield, Jack."Technology interviews", London:The Guardian, 2008-01-31. 
  7. Vedení společnosti [online]. [cit. 2013-02-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. http://www.rsaconference.com/events/us13/speakers/312/eugene-kaspersky
  9. "Russian software tycoon Kaspersky's son 'missing'", BBC News, Interfax, 21 April 2011. Ověřeno k 22 April 2011. 
  10. "Brand-man, interview with Eugene Kaspersky.", Offline article, magazine "CIO: Chief Information Officer", 2013-05-08. 
  11. Kaspersky Lab: Ferrari’s Choice for IT Security [online]. [cit. 2013-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. "Future cyber attacks could prove catastrophic, say online security experts", The Guardian, Interfax, 21 January 2013. Ověřeno k 21 January 2013. 
  13. "Russia's Kaspersky Lab Guns For Japan's Trend Micro", Forbes, Interfax, 1 January 2013. Ověřeno k 1 January 2013. 
  14. Eugene's Kaspersky blog: Travel notes [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Honorary degrees 2012 [online]. Plymouth University [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. McCarthy, Jack. The Top 25 Innovators Of 2012 [online]. CRN, 16 November 2012 [cit. 2013-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Top-100 Global Thinker, Foreign Policy Magazine - 2012
  18. Technology Hero of the Year, V3 – 2012
  19. Top-100 Executive in the IT Channel, CRN –
  20. World’s Most Powerful Security Exec, SYS-CON Media – 2011
  21. Business Person of the Year, American Chamber of Commerce in Russia - 2011
  22. Outstanding Contribution to Business Award, CEO Middle East - 2011
  23. CEO of the Year, SC Magazine Europe - 2010
  24. Lifetime Achievement Award, Virus Bulletin – 2010
  25. Strategic Brand Leadership Award, World Brand Congress – 2010
  26. Runet Prize
  27. Eugene Kaspersky: "Escalation of Cyber-Warfare is a Call for Action" [1]
  28. Kaspersky Warns UK Government Of ‘Catastrophic’ Cyber Attack [2]
  29. "Interviews: Eugene Kaspersky Answers Your Questions", Register article, 2012-12-13. 
  30. Shachtman, Noah. Russia’s Top Cyber Sleuth Foils US Spies, Helps Kremlin Pals [online]. Wired, 23 July 2012 [cit. 2012-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. Kaspersky, Eugene. What Wired Is Not Telling You – a Response to Noah Shachtman’s Article in Wired Magazine [online]. Eugene Kaspersky’s Blog, 25 July 2012 [cit. 2012-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. International Advisory Board [online]. IMPACT [cit. 2013-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. The INTERPOL Global Complex for Innovation
  34. http://www.kaspersky.com/about/news/business/2013/Kaspersky_Lab_signs_up_to_actively_support_INTERPOL_Global_Complex_for_Innovation_Singapore [3]
  35. Travel Notes 2006 [4]
  36. New Year at the South Pole (2010) [5]
  37. Muchas Pictures (2011) [6]
  38. The Top-100 Places on Earth (2012) [7]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]