Jetel zlatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJetel zlatý
alternativní popis obrázku chybí
Jetel zlatý (Trifolium aureum)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Tribus Trifolieae
Rod jetel (Trifolium)
Binomické jméno
Trifolium aureum
Pollich, 1797
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení jetele zlatého

Jetel zlatý (Trifolium aureum) je nízká, obvykle dvouletá rostlina kvetoucí v červnu až srpnu asi 1 cm velkými, zlatě zbarvenými hlávkami květů. Je původní druh české krajiny a bývá považován za planě rostoucí rostlinu.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Tato bylina je původem hlavně z Evropy, kde osídlila téměř celý kontinent. Na severu zasahuje po střední Skandinávii, na jihu po Makaronézii, na východě do asijského Turecka, Íránu, do oblasti Kavkazu a západní Sibiře. Druhotně se dostala do Severní i Jižní Ameriky, Austrálie i na Nový Zéland.

V České republice roste roztroušeně od nížin až do horských poloh, optimum výskytu má v pahorkatinách až podhůřích. Dostává se i do vyšších poloh, v Hrubém Jeseníku až do výšky 1300 m n. m. V teplých oblastech je dosti vzácný a jeho výskyt tam bývá vázán na rozsáhlejší lesní porosty.[1][2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se na okrajích polních cest, podél lesních lemů a na jejich pasekách, roste na travnatých svazích, náspech, obvykle v sušších travnatých společenstvech. Prospívá mu prostředí v blízkosti lesů, kde nachází vlhčí mikroklima, snese i mírný polostín. Nejlépe vyhovují půdy mírně suché nebo písčité, které jsou jen slabě humózní a obsahují minimum živin, tam jej tolik nepřevyšují vzrůstnější rostliny. Dusík si zajišťuje symbiózoubakteriemi. Kvete od června do srpna, ploidie jetele zlatého je 2n = 14.[1][2][3][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji dvouletá rostlina s vystoupavou až přímou lodyhou vysokou 25 až 50 cm. Řídce chlupatá lodyha, vyrůstající z tenkého, rozvětveného kořene je tuhá a v horní polovině se řídce větví. Lodyhy i odbočné větve porůstají střídavými listy, které jsou trojčetné a mají asi 1 cm dlouhý řapík srostlý asi do poloviny s palisty. Lístky s krátkými řapíčky bývají obvejčité až eliptické, 15 až 20 mm dlouhé a 6 až 8 mm široké, v horní polovině jemně pilovité a na vrcholu uťaté či vykrojené.

Z horní části lodyhy vyrůstají ve větším počtu hlávkovitá květenství, která mají asi 3 cm dlouhé, šikmo odstávající stopky. Květenství je zprvu kulovitého a později elipsovitého tvaru, v průměru mívá asi 1 cm a je tvořeno 30 až 40 oboupohlavnými, asi 7 mm dlouhými květy na kratičkých stopkách. Jejich kalich je asi 3 mm dlouhý a dva horní cípy má kratší než tři spodní. Sytě žlutá, po odkvětu světle hnědá, pětičetná koruna má vydutou pavézu na okrajích podvinutou a o polovinu delší než člunek a křídla. Ve květu je deset dvoubratrých tyčinek, srostlých 9 + 1. Na květy přilétá hojně hmyzu, ale tyto se nejčastěji opylují samosprašně.

Plod je nepukavý, úzce vejčitý, v suchém kalichu obalený lusk s krátkým zobánkem. Vyrůstá na dlouhé stopce a obsahuje jedno kulovité semeno velké asi 1 mm.[1][2][3][5][6]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Jetel zlatý sice patří mezi jeteloviny, v Evropě však nebývá využíván jako pícnina. Obvykle vyrůstá přirozeně na neobdělávaných místech, je rostlina bez ekonomického významu.[3][5]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. Kapitola Trifolium aureum, s. 488. 
  2. a b c KRÁSA, Petr. BOTANY.cz: Jetel zlatý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 18.07.2007 [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d HRONEŠ, Michal. Natura Bohemica: Jetel zlatý [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 28.07.2010 [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. US National Plant Germplasm System: Trifolium aureum [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Jetel zlatý, s. 144-145. 
  6. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Ďatelina zlatožltá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-08-16]. S. 304-305. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-16. (slovensky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]