Jeskyně Na Pomezí
 Jeskyně Na Pomezí | |
|---|---|
| IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
 krápníková výzdoba | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 25. května 1965 |
| Vyhlásil | Okresní národní výbor Šumperk |
| Nadm. výška | 520–650 m n. m. |
| Rozloha | 20,60 ha[1][2] |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Jeseník |
| Umístění | Lipová-lázně, Vápenná |
| Souřadnice | 50°14′45,96″ s. š., 17°8′17,88″ v. d. |
  Jeskyně Na Pomezí | |
| Další informace | |
| Kód | 649 |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeskyně Na Pomezí jsou krasové jeskyně s krápníkovou výzdobou ležící v zalesněném svahu vedle silnice vedoucí z Lipové-lázně do Vápenné. Od roku 1965 jsou národní přírodní památkou.
Historie krasového území Na Pomezí[editovat | editovat zdroj]
Díky těžbě mramoru v nedalekém Havránkově lomu byly v krasovém území Na Pomezí objeveny v letech 1934–1936 první jeskyně (např. Utajená, roku 1962 zasypaná). Roku 1936 byla objevena rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 m od povrchu. Jeskyně byla prozkoumaná, ale protože byla volně přístupná, její krápníková výzdoba byla z velké části poničená vandaly. Po válce vznikl v Jeseníku speleologický oddíl, v jehož čele stál Karel Všetička, který objevil několik menších jeskyní (Netopýrka, Komínová, Liščí díra).
Dnešní Jeskyně Na Pomezí byla objevena 28. srpna 1949, kdy se do ní podařilo vniknout komínem o velikosti 25×50 cm. Jeskyně je od 16. května 1950 zpřístupněna veřejnosti. O pět let později byla zpřístupněna v takovém rozsahu, jako dnes.
Provozovatelem je Správa jeskyní České republiky. V letech 2004–2005 prošly jeskyně rozsáhlou rekonstrukcí, během které byly obnoveny chodníky, stará elektroinstalace byla vyměněna za novou, úspornou a došlo k odvezení zeminy z bočních chodeb jeskyní.
Návštěvní trasa[editovat | editovat zdroj]
Návštěvní trasa má délku 390 metrů, celková délka chodeb v jeskyních je přes 1700 m. V jeskyních je průměrná teplota ovzduší 7,7 °C. Prohlídka jeskyní trvá cca 45 minut. Ročně do jeskyní zavítá až 70 tisíc návštěvníků. Jeskyně jsou největším jeskynním systémem v Česku, který vznikl rozpouštěním mramoru (tj. krystalického vápence).
Prohlídka začíná v Ledovém dómu, dále se pokračuje k Dómu U smuteční vrby, přes chodbu Římských lázní se dojde k Bílému dómu, který má velmi bohatou výzdobu. Následuje nejvyšší dóm v jeskyních – Královský, za kterým pokračujeme Kanálovou chodbou, na její pravé straně si všimneme krásně vyzdobené pukliny Klenotnice a krápníku Srdce. Předposledním dómem na návštěvní trase je Dóm U Kazatelny a v Bahenním dómu prohlídka končí.
K jeskyni můžeme dojít po modré a zelené turistické značce, které nás zavedou přímo k provozní budově. Značky vedou od autobusové i vlakové zastávky: Lipová lázně – jeskyně.
Geologie[editovat | editovat zdroj]
Jeskyně se nachází v nepříliš velké krasové oblasti vytvořené v masivu krystalických vápenců devonského stáří. Jeskyně jsou puklinové, vznikly díky korozní a erozní činnosti vody, která do jeskyní prosakovala puklinami vzniklými ve vápencích. Pro jeskyně jsou typické dlouhé, úzké a vysoké chodby, které se místy rozšiřují ve větší dómy. Větší domy vznikly, když se překřížily chodby z více směrů a jeskynní stropy se zřítily.
Na území krasu nalezneme jak podzemní tak povrchové krasové jevy, mezi povrchové patří závrty, ponory a vývěry. Jeskyně mají bohatou krápníkovou výzdobu, nalezneme zde stalaktity, stalagnáty, sintrové vodopády, záclonky, jezírka s jeskynními perlami, nátekové formy i drobná brčka.
Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]
Na území krasu v současnosti roste nepůvodní smrkový les. Rostou zde vzácné a ohrožené druhy rostlin, jako například sleziník zelený (Asplenium viride), vstavač mužský (Orchis mascula), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) a vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia). Jeskyně slouží jako zimoviště pro letouny, hlavně ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros) a netopýra velkého (Myotis myotis). Při sčítání bylo zjištěno až 600 jedinců v 11 druzích. Zabydlel se zde i pavouk meta temnostní (Meta menardi).
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeskyně Na Pomezí na Wikimedia Commons - Jeskyně Na Pomezí, Správa jeskyní ČR
- Fotogalerie a popis na turistickém průvodci Ejeseniky.com
