Jen počkej, zajíci!
| Jen počkej, zajíci! | |
 Sovětská známka z roku 1988 zobrazující Jen počkej, zajíci! |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Původní název | Ну, погоди! |
| Žánr | animovaný film |
| Formát | animované krátkometrážní snímky |
| Námět | Felix Kamov Arkadij Chajt Alexandr Kurljandskij |
| Režie | Vjačeslav Kotěnočkin Vladimir Tarasov Alexej Kotěnočkin |
| Původní dabing | Klara Rumjanovová (Zajíc) Anatolij Papanov (Vlk) |
| Země původu | SSSR, Rusko |
| Jazyk | ruština |
| Počet dílů | 20 |
| Obvyklá délka | 10 minut |
| Produkce a televizní štáb | |
| Premiérové vysílání | |
| Vysíláno | 14. června 1969 – 7. října 2006 |
| Jen počkej, zajíci! na ČSFD IMDb | |
Jen počkej, zajíci! (rusky Ну, погоди!, transkripce Nu, pogodi! – česky doslovně Jen počkej!) je sovětská série krátkých kreslených příběhů, které režíroval Vjačeslav Kotěnočkin. Seriál byl natočen v letech 1969 – 1986 ve studiu Sojuzmultfilm v Moskvě. V letech 1993 a 2005 byly ještě dotočeny dva díly. Jako večerníček se vysílala i v Československu.
Hlavním dějovým motivem seriálu je snaha Vlka (Волк [Volk]) chytit a sníst Zajíce (Заяц [Zajac]). Tím je podobný americkému animovanému seriálu Tom a Jerry. Ten se ale v SSSR nevysílal, sám Kotěnočkin ho podle vlastních slov viděl až v roce 1987 na videu. Západní kritici ho přirovnávají také k seriálu Wile E. Coyote and Road Runner, v němž také získává záporná postava sympatie diváků.
Výtvarník Svetozar Rusakov si za vzor pro záporného Vlka vzal gaunera, který ho v Novosibirsku ve válečném roce 1941 předběhl ve frontě na lístky do kina.
Díl 14. a 15. jsou spojeny s populární ruskou zpěvačkou Allou Pugačovou - ve 14. dílu na začátku zazní část její písně Milion růží, a v dílu 15. se vyskytuje dokonce přímo samotná Pugačova, jakožto pěvkyně liška zpívající píseň Iceberg (Ledovec).
Jen počkej, zajíci! bylo vysíláno ve 102 zemích světa.
Postavu Vlka, kuřáka a chuligána ve zvonových kalhotách, měl původně namluvit Vladimir Vysockij, ale nadřazené orgány to zamítly.[1]
Úvodní titulky doprovází úryvek z kompozice maďarského skladatele Tamáse Deáka Vizisi (Vodní lyže).
Spoluscenárista Felix Kandel byl jako představitel ruského sionistického hnutí perzekvován, až do svého odchodu do Izraele v roce 1978 pracoval na seriálu pod krycím jménem Felix Kamov.
V roce 1976 si Vlk a Zajíc zahráli také v reklamě na amatérské filmové kamery.
Vysílání Dílu 12 (V muzeu) cenzura pozastavila, dokud nevyloučila možnost protestu egyptské vlády proti scéně s mumií faraóna Ramsese.
Sovětská firma «Электроника» uvedla v polovině 80. let na trh kapesní herní konzole Nintendo inspirované seriálem - vlk ve hře chytal do košíku vajíčka padající z kurníku.[2]
Seznam epizod[editovat | editovat zdroj]
Jednotlivé epizody nebyly v originálním ruském vysílání pojmenovány, ale jen číslovány. Proto se přesné pojmenování dílů v češtině může lišit mezi jednotlivými distributory.
- "Na pláži" 14.6.1969
- "V lunaparku" 18.7.1970
- "Na silnici" 29.5.1971
- "Na stadioně" 26.6.1971
- "Ve městě" 23.9.1972
- "Na venkově" 21.4.1973
- "Na moři" 12.5.1973
- "Na Silvestra" 5.1.1974
- "V televizi" 4.9.1976
- "Na stavbě" 9.10.1976
- "V cirkuse" 30.7.1977
- "V muzeu" 8.4.1978
- "Olympijské naděje" 17.5.1980
- "Elektronický zajíc" 2.6.1984
- "Zaječí chór" 22.6.1985
- "Pohádková ztráta paměti" 27.9.1986
- "Jubileum vlka" 24.6.1993
- "V supermarketu" 25.6.1993
- "V lázních" 22.12.2005
- "Na chatě" 7.10.2006
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jen počkej, zajíci! ve Wikimedia Commons- (anglicky) Jen počkej, zajíci! v Internet Movie Database
- Jen počkej, zajíci! v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jen počkej, zajíci! na Big Cartoon DataBase
- Sovětský vlk v. americký kojot na www.lidovky.cz
- Nu-Pogodi.net! – polský web o Jen počkej, zajíci!
- Nu, pogodi jako obraz doby (ru)
