Jehuda Bacon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jehuda Bacon
Jehuda Bacon ve svém ateliéru
Jehuda Bacon ve svém ateliéru
Narození 28. července 1929
Ostrava, Československo
Povolání malíř, grafik
Alma mater Becalelova akademie umění a designu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jehuda Bacon hebrejsky: יהודה בקון, Jehuda Bakon (* 28. července 1929 Ostrava) je izraelský malíř, grafik, profesor na výtvarné akademii a přeživší vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Ostravě a pochází z ortodoxní židovské rodiny. Na podzim roku 1942 byl deportován se svými rodiči a sestrou do koncentračního tábora Terezín, kde během své internace mimo jiné účinkoval například v dětské opeře Brundibár. V prosinci 1943 byli deportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi, kde je však nečekal běžný osud v plynových komorách, ale byli přesunuti do tzv. Terezínského rodinného tábora, který byl vybudován jako ukázkový pro inspekci Mezinárodního výboru Červeného kříže. Jehuda Bacon se stal jedním z „Birkenau Boys“, dětí, které pracovaly v okolí krematoria a plynových komor. V červnu 1944 byl rodinný tábor zrušen, v plynových komorách byl zavražděn jeho otec. Ve stejné době jeho matka se sestrou Hanou byly deportovány do koncentračního tábora Stutthof, kde zemřely pár týdnů před osvobozením. V lednu 1945 byl Jehuda Bacon poslán na pochod smrti, který ho zavedl až do pobočného tábora Gunskirchen koncentračního tábora Mauthausen-Gusen v Rakousku. V květnu 1945 byl s ostatními vězni osvobozen americkou armádou.

Po příjezdu do Československa byl ubytován na zámku Štiřín (Akce zámky), kde z iniciativy humanisty Přemysla Pittera vznikla ozdravovna pro navrátivší se děti z koncentračních táborů. Díky Pittrovi našel novou sílu do života. Rozhodl se svůj život zasvětit umění, malovat začal již v Terezíně. Vychovatelé na Štiříně rozpoznali jeho talent a vzali ho k profesorovi pražské Akademie výtvarných umění, malíři Willy Nowakovi, který pak Bacona privátně vyučoval.

Život v Izraeli[editovat | editovat zdroj]

Reprodukce kresby „Člověku, který mi vrátil víru“ v památníku Jad vašem v Jeruzalémě

Na jaře roku 1946 za pomoci organizace Alija mládeže odjel do britské mandátní Palestiny. V Jeruzalémě začal studovat na prestižní Becalelově akademii umění a designu, kde byl v roce 1959 jmenován profesorem grafiky a kresby. Jeho kresby a skici, které nakreslil krátce po válce, ukazují i detaily toho co viděl v Osvětimi. V roce 1961 byl jedním ze svědků při procesu s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě, i v následných procesech ve Frankfurtu. Jeho dílo též sloužilo ve sporu s popíračem holocaustu historikem Davidem Irvingem.

Jeho dílo je zastoupeno v mnohých sbírkách po celém světě například v památníku Jad vašem a Izraelském museu v Jeruzalémě, Kongresové knihovně ve Washingtonu D.C. či Britském muzeu v Londýně. Jeho díla se nacházejí v domech Theodora Roosevelta, Johna D. Rockefellera, Martina Bubera či Chajima Weizmanna, vystavoval v Německu, USA, Spojeném království i Česku. Spolu se svojí ženou Leou žije v Jeruzalémě.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Samostatné výstavy (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Nora Gallery, Jeruzalém(1954)
  • Whippmann Gallery, Johannesburg (1955)
  • Princeton University, Princeton (1973)
  • Lutheran Education Center, Mnichov (1978)
  • Portland City Hall, Portland, Oregon (1988)
  • SOCA Gallery, Auckland (1995)
  • Studio Visuri Osmo, Helsinki (1999)
  • Spectrum Gallery, Frankfurt (2004)
  • Museum am Dom, Würzburg (2008)
  • České centrum, Praha (2011)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Lajsková, Lenka, a kol.: Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu, Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Praha 2017, ISBN 978-80-86935-36-2

Bacon, Jehuda, Lütz, Manfred: Dokud žijeme, musíme se rozhodovat, Mladá fronta, Praha 2017, ISBN 978-80-204-4584-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]