Jedle obrovská
Jedle obrovská | |
---|---|
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
Třída | jehličnany (Pinopsida) |
Řád | borovicotvaré (Pinales) |
Čeleď | borovicovité (Pinaceae) |
Rod | jedle (Abies) |
Binomické jméno | |
Abies grandis LINDLEY | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jedle obrovská (Abies grandis) je původně dřevina ze severozápadní části Severní Ameriky. V Evropě se pěstuje od roku 1831 v parcích, zavádí se i do lesnictví (včetně ČR).
Vzhled
Je jehličnatý neopadavý strom, který má ve vyšším věku širší korunu. Ta je téměř vždy kuželovitá a stejnoměrná.
Mladší větve jsou většinou vodorovně odstávající, pro ni typické jsou však větve zakřivené směrem nahoru. Jedle obrovská patří mezi největší jehličnaté stromy na světě. Jejich výška může dosáhnout až 100 metrů, ale za předpokladu, že se jedná o exempláře, které rostou na území své původní domoviny.
Jednotlivé jehlice jsou slabé, dlouhé 2-6 cm, středně zelené až tmavozelené. Tvoří dvě až tři rozčísnuté řady. Pokud je v dlani mírně rozmělníme, jsou velmi aromatické.
V horní části koruny, poblíž vrcholu, se nacházejí samčí šištice. V jiných částech stromu nerostou. Jsou pouze 6-8 cm dlouhé, tedy poměrně malé vzhledem k výšce stromu. Samičí šištice jsou nahnědlé.
Nároky na stanoviště
Může se vyskytovat i na chudé půdě. Ta však musí mít dostatečnou vlhkost. Potřebuje polostín a nevadí jí mrazy. Kořeny prorůstají hluboko do země.
Původní výskyt a rozšíření do Evropy
Původně jedle obrovská rostla pouze na západě Severní Ameriky, v oblasti Vancouver až severní Kalifornie, východně zasahuje až Montaně. Nalezneme ji jak nížinách, od téměř hladiny Tichého oceánu (zde se vyskytují největší jedinci), tak v pohoří např.: Kaskádové pohoří a Skalnaté hory. Zde se vyskytují až do nadmořských výšek 2100 m. Jedle obrovská je nevytváří monokulturu, pouze je součástí smíšených, převážně jehličnatých lesů.
Jedli obrovskou objevil David Douglas v roce 1825 a sám ji přivezl v roce 1831 do Anglie.
Lesnictví a výsadba v parcích(případně arboretech) je v současnosti hlavním důvodem výsady jedle obrovské v severní a střední Evropě. Nevyroste v zde však do takových výšek jako v Severní Americe. Ty nejstarší, které se v Evropě vysadily kolem roku 1831, neodosáhly do teď většinou výšek 50 m.
Zdroje informací
- kolektiv autorů (hl. Andreas Bärtels). Stromy (přeloženo z německého originálu Bäume). Praha: Knižní klub a Ikar, 1995. ISBN 80-85830-92-2.
- kolektiv autorů (hl. Gregor Aas). Kapesní atlas - STROMY. Praha: Slovart, 1997. ISBN 80-7209-007-0.
Externí odkazy
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]