Jean d'Ormesson

Jean d'Ormesson
Rodné jméno	Jean Bruno Wladimir François de Paule Lefèvre d'Ormesson
Narození	16. června 1925 7. pařížský obvod
Úmrtí	5. prosince 2017 (ve věku 92 let) Neuilly-sur-Seine
Příčina úmrtí	infarkt myokardu
Alma mater	Massénovo lyceum (1941–1942) Lyceum Jindřicha IV. (1943–1944) École normale supérieure (1944–1949) Hattemer
Povolání	novinář a spisovatel
Zaměstnavatelé	Le Figaro Paris Match Ouest-France
Ocenění	Velká cena Francouzské akademie za román (1971) Prix Balzac (1975) Scanno Prize (1992) Grand prix RTL-Lire (1994) Grand prix Jean-Giono (1999) … více na Wikidatech
Nábož. vyznání	katolická církev
Choť	Françoise Béghin (1962–2017)
Děti	Héloïse d'Ormesson
Rodiče	André d'Ormesson a Marie Anisson du Perron
Rod	Lefévreové d'Ormesson
Příbuzní	Henry d'Ormesson (bratr) Olivier Lefèvre d'Ormesson (syn otcova bratra) Louis Malle (bratranec)
Funkce	generální tajemník (International Council for Philosophy and Humanistic Studies; 1971–1992) 12. křeslo Francouzské akademie (1973–2017) prezident (International Council for Philosophy and Humanistic Studies; 1992–1997)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean Bruno Wladimir François-de-Paule Lefèvre d'Ormesson (16. června 1925 Paříž – 5. prosince 2017 Paříž) byl francouzský spisovatel konzervativní orientace. Je autorem čtyřiceti knih, v letech 1974 až 1977 byl ředitelem deníku Le Figaro a až do své smrti děkanem Académie Française, do které byl zvolen v roce 1973. Pocházel ze šlechtické rodiny. Jeho otec, André Lefèvre, markýz z Ormessonu, byl francouzským velvyslancem v Brazílii. Po jeho smrti mu byla v Invalidovně vzdána státní pocta, projev přednesl Emmanuel Macron, přítomni byli i bývalí prezidenti Nicolas Sarkozy a François Hollande.

Bibliografie

• L'Amour est un plaisir (1956)
• Du côté de chez Jean (1959)
• Un amour pour rien (1960)
• Au revoir et merci (1966)
• Les Illusions de la mer (1968)
• La Gloire de l'Empire (1971)
• Au plaisir de Dieu (1974)
• Le Vagabond qui passe sous une ombrelle trouée (1978)
• Dieu, sa vie, son œuvre (1981)
• Mon dernier rêve sera pour vous (1982)
• Jean qui grogne et Jean qui rit (1984)
• Le Vent du soir (1985)
• Tous les hommes en sont fous (1985)
• Le Bonheur à San Miniato (1987)
• Album Chateaubriand (1988)
• Garçon de quoi écrire (s François Sudreauem, 1989)
• Histoire du juif errant (1991)
• Tant que vous penserez à moi (s Emmanuelem Berlem, 1992)
• La Douane de mer (1994)
• Presque rien sur presque tout (1995)
• Casimir mène la grande vie (1997)
• Une autre histoire de la littérature française (1997, 1998)
• Le Rapport Gabriel (1999)
• Voyez comme on danse (2001)
• C'était bien (2003)
• Et toi, mon cœur, pourquoi bats-tu? (2003)
• Une fête en larmes (2005)
• La Création du monde (2006)
• Odeur du temps (2007)
• Qu'ai-je donc fait (2008)
• L'enfant qui attendait un train (2009)
• Saveur du temps (2009)
• C'est une chose étrange à la fin que le monde (2010)
• Un jour je m'en irai sans en avoir tout dit (2013)
• Comme un chant d'espérance (2014)
• Dieu, les affaires et nous (2015)
• Je dirai malgré tout que cette vie fut belle (2016)
• Le guide des égarés (2016)
• Et moi, je vis toujours (2018)
• Un Hosanna sans fin (2018)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean d'Ormesson na anglické Wikipedii.