Jean Duvergier de Hauranne
| Jeho Milost Jean Duvergier de Hauranne | |
|---|---|
| Komendatární opat kláštera Saint-Cyran-en-Brenne | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Jmenování | 1620 |
| Svěcení | |
| Kněžské svěcení | červen 1618 |
| Osobní údaje | |
| Země |  Francouzské království |
| Datum narození | 1581 |
| Místo narození | Bayonne |
| Datum úmrtí | 6. října 1643 |
| Místo úmrtí | Paříž |
| Místo pohřbení | Kostel Saint-Jacques-du-Haut-Pas |
| Alma mater | Sorbonna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean-Ambroise Duvergier de Hauranne, známý také jako opat ze Saint-Cyran (1581, Bayonne – 6. října 1643, Paříž) byl francouzský římskokatolický kněz a v letech 1620–1643 opat kláštera Saint-Cyran-en-Brenne. Je známý především jako duchovní, který uvedl do Francie blud jansenismus.
Život[editovat | editovat zdroj]
Po studiu humanitních věd v jeho rodném městě a filozofie na Sorbonně odchází do belgické Lovaně, kde navštěvuje místní jezuitskou kolej. Zde se nejspíše poprvé setkává s autorem jansenismu Corneliem Janseniem, s nímž si, díky jejich podobnému smýšlení, dobře rozumí. Roku 1605 poté oba v Paříži navštěvovali přednášky galikanisty Edmonda Richera. V Paříži navazuje styky s takovými lidmi jako byl sv. Vincenc z Pauly, zakladatel Kongregace Misie, Jean-Jacques Olier, zakladatel Kongregace svatého Sulpicia či Pierre de Bérulle, zakladatel francouzské větvě oratoriánů. Nicméně když svatý Vincenc zjišťuje Saint-Cyranovi záměry a smýšlení, rozchází se s ním. To platí i pro mnohé ostatní známé Saint-Cyrana – až na Bérulleho, poněvadž ten, ač nikdy nesdílel bludy opata ze Saint-Cyran nebo Jansenia, byl jim zavázán za uvedení francouzských oratoriánů do Nizozemí. Dalším významným přítelem Haurannea byl Arnauld d'Andilly, který na stranu Haurannea strhává jeptišky z kláštera Port-Royal, jenž se poté stává centrem jansenismu.
Konec života a smrt[editovat | editovat zdroj]
Strmý pád Saint-Cyrana je spojen s kardinálem Richelieu, který ho roku 1638 uvězňuje na zámku ve Vincennes. Richelieu o něm pronesl, že: „je nebezpečnější než šest armád.“[1]. Po smrti Richelieua (1643) je propuštěn na svobodu a triumfálně se vrací do kláštera Port-Royal. Jeho povznesenou náladu nicméně zkazí zpráva o odsouzení spisu C. Jansenia Augustinus. Při zjištění těchto zpráv údajně pronesl: „Řím zachází příliš daleko a musí dostat lekci.“ On již ale nic podniknout nestihne, neboť ho zastihne mrtvice. Pierre de Pons, který udílel umírajícímu Poslední pomazání, poznamenal, že odmítl rozhřešení i Viatikum.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Duvergier de Hauranne na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Duvergier de Hauranne
- (anglicky) Základní biografické údaje na Catholic Encyclopedia
