Jean Auguste Dominique Ingres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
J. A. D. Ingres, Autoportrét (1804)

Jean Auguste Dominique Ingres (29. srpna 1780, Montauban, Francie - 14. ledna 1867, Paříž) byl francouzský malíř, vůdčí představitel neoklasicismu v malbě. Sám sebe považoval především za malíře historických výjevů, za jeho nejvýznamnější odkaz však dnes jsou považovány především jeho portréty.

Život

Slečna Rivièrová (1806)

Ingres se narodil jako syn malíře, umělce a spisovatele Josepha Ingrese, který mu umožnil studovat výtvarná díla renesance, antiky a rokoka. Z toho si Ingres zamiloval především Watteaua. Jeho otec ho učil i hrát na housle. V r. 1791 začal Ingres studovat na výtvarní škole v Toulouse u Josepha Roquese (1756-1857). Ještě v roce 1844 na svého učitele vděčně vzpomínal. V r. 1797 odešel Ingres do Paříže, kde studoval pod vedením svého učitele Davida.

V r. 1801 získal Římskou cenu, ale musel na ní čekat až do r. 1806. V tomto roce konečně odjel do Říma, sladkého vytouženého ráje. Zde silně obdivoval Raffaela a strávil zde 14 let. R. 1820 odjel na čas do Florencie, kde se setkal s oficiálním napoleonským sochařem Lorenzem Bartollinim. Maloval portréty Madam Leblancové, kreslil studie podle antické a renesanční kultury. Připravoval se na velké plátno jímž chce dobýt Paříž, oltářní raffaelistické plátno Slib Ludvíka XIII.. Tento obraz vynesl Ingresovi zlatou medaili na pařížském salonu.

R. 1828 namaloval na strop Louvru archeologickou dekorativní dekoraci Apoteoza Homéra. Stal se profesorem na École des beaux arts a sklízel chválu až do chvíle, než pařížská kritika na salónu v roce 1834 napadla jeho obraz Umučení sv. Symforiana pro katedrálu v Autunu. Od té doby Ingres zde již nevystavoval.

Stal se ředitelem Academié de France v Říme. Jeho žák Hyppolite Flandrin a jeho bratr Jean získali římskou cenu, co Ingrese velmi potěšilo. V r. 1837 byla akademie zachvácena epidemií cholery a Ingresův nadaný žák Sigalon, poté co zhotovil ohromnou kopii Michelangelova Posledního soudu, na choleru zemřel. V r. 1840 se v Paříži začalo znovu popularizovat Ingresovo umění. Sám mistr se po úspěchu svého plátna vrátil do Paříže.

Jeho cesta na sever byla triumfálním úspěchem. Král ho pozval do Versailles, Hector Berlioz pořádal na jeho počest hudební slavnost, na níž pěvci přednesli jeho oblíbené árie z Glucka, Webera a Lizsta. Poté jej však potkala smutná zpráva: jeho přítel, vévoda Orléánský zemřel. V r. 1846 začal pracovat na fresce Zlatého věku v zámku Dampierre pro vévodu Luynes, práci však nedokončil. R. 1849 mu na gangrénu nohy zemřela manželka. R. 1852 se však znovu oženil, a to s Delfine Ingresovou. R.1855 byla v Paříži Světová výstava, Ingres tam měl vlastní sál. R. 1861 měl výstavu svých kreseb v Salonu. V květnu 1862 ho Napoleon III. dekoroval řádem čestné legie. Zemřel 14. ledna 1867.

Jeho následovníky lze spatřovat v Degasovi, Renoirovi, Matissovi a Picassovi - jeho odkaz je dnes stále živý.

Kresby

Ingres byl mistrovský kreslíř a uměl na svých portrétech dokonale vystihnout osobnost svých modelů. Kresby mu sloužily většinou jako přípravné studie k obrazům, ale některé představují svéprávná mistrovská díla. Taková díla namaloval např. v Římě, ale některá vytvořil i v Paříži, jako Velká rodinná podobizna Gatteauxových. Většinu svých kreseb Ingres odkázal Musée du Montauban, ale větší kolekce jeho děl jsou i v Musée du Louvre nebo Musée Bayonne, což je odkaz Ingresova přítele Léona Bonnata.

Žáci

Jean Auguste Dominique Ingres měl několik žáků. Patřili k nim:

Ingres byl jako pedagog neobyčejně pevné mysli. Jeho žáci ho ale zbožňovali, neboť jim umožnil jistou míru volnosti. Sám ovšem dával svým žákům za příklad Raffaela, a jeho fresky ve Stanzích.

Díla

  • Slečna Rivièrová - 1806 - Louvre, Paříž
  • Oidipús a Sfinx - 1808 - Louvre, Paříž
  • Vergilius předčítá Oktávii a Augustovi Aeneidu - ~1812-1819 - Musées Royaux des Beaux-Arts, Brusel
  • Paní de Senonnes - 1814-1816 - Musée des Beaux-Arts, Nantes, Francie
  • Velká odaliska - ~1817 - Louvre, Paříž
  • Malá lázeň - 1828 - Louvre, Paříž
  • Apotéza Napoleona I. - 1853 - Louvre, Paříž
  • Turecká lázeň - 1862 - Louvre, Paříž

Galerie

Odkazy

Šablona:Pahýl - malíř Logo Wikimedia Commons Galerie Jean Auguste Dominique Ingres na Wikimedia Commons


Šablona:Link FA