Ježek amurský
Ježek amurský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | hmyzožravci (Eulipotyphla) |
| Čeleď | ježkovití (Erinaceidae) |
| Rod | Erinaceus |
| Binomické jméno | |
| Erinaceus amurensis Schrenk, 1859 | |
Rozšíření ježka amurského (zeleně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ježek amurský (Erinaceus amurensis) je druh hmyzožravce z čeledi ježkovití (Erinaceidae), jeden ze čtyř zástupců rodu Erinaceus.[2] Za jeho popisnou autoritu je pokládán ruský zoolog Leopold von Schrenck (1859), ovšem jako samostatný druh bývá ježek amurský uznáván až od 80. let 20. století.[3]
Jedná se o relativně mohutného zástupce ježků, s masivnější lebkou než má evropský ježek západní (E. europaeus). Délka těla činí 158–287 mm, velmi krátký ocas měří jen asi 17–42 mm. Délka přední tlapy činí 34–54 mm, délka ucha 16–26 mm. Celková hmotnost se pohybuje mezi 600–1000 g. Zbarvení se pohybuje zejména ve světlých odstínech, a to jak na tvářích a břiše, tak z pohledu odstínů obranných ostnů. Ostny bývají dvoubarevné: část z nich má čistě bílé zbarvení, část z nich má bílou či žlutohnědou pouze základnu a špičku, zatímco jejich středem se táhne hnědý nebo tmavě hnědý pruh. Na temeni je patrná ploška, na níž ostny nevyrůstají.[4] Ostny na délku měří až 24 mm.[5]
Ježek amurský žije relativně hojně na území Ruského Dálného východu. Areál výskytu se táhne severně od jižních regionů řeky Jang-c’-ťiang v Číně (od ~ 29° severní šířky, možný je výskyt i v čínském S’-čchuanu), zasahuje na Korejský poloostrov a do povodí řeky Amur, podle níž ježek získal své jméno. Ekologické nároky ježka amurského jsou relativně špatně probádány. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody žije především ve smíšených lesích údolí a nížin (nikoli vrchovin), kde obývá travnaté porosty na jejich okrajích. Vyhýbá se bažinatým lokalitám a také zemědělským oblastem.[5][6] Podle jiných zdrojů je však přizpůsobivější, včetně tolerance subalpínských stanovišť a obdělávaných oblastí. Podobně jako ostatní ježci, i on představuje nočního hmyzožravce, jeho oblíbenou potravou jsou prý muší larvy. Samice rodí jeden až dva vrhy ročně, které čítají čtyři až šest mláďat. Přirozeným predátorem ježka amurského prý může být sobol asijský (Martes zibellina).[4]
Vzhledem ke všeobecné hojnosti a absenci jakýchkoli hrozeb byl ježek amurský ve vyhodnocení Mezinárodního svazu ochrany přírody z roku 2016 veden jako málo dotčený druh. Jeho areál výskytu navíc protíná i několik chráněných oblastí.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ Mammal Species of the World - Browse: Erinaceus. www.departments.bucknell.edu [online]. [cit. 2025-11-03]. Dostupné online.
- ↑ Mammal Species of the World - Browse: amurensis. www.departments.bucknell.edu [online]. [cit. 2025-11-03]. Dostupné online.
- ↑ a b SMITH, Andrew T.; GEMMA, Federico; XIE, Yan. A Guide to the Mammals of China. Princeton: Princeton University Press 571 s. ISBN 978-1-4008-3411-2, ISBN 978-0-691-09984-2. S. 293.
- ↑ a b Eurasian insectivores and tree shrews: status survey and conservation action plan. Příprava vydání R. David Stone, IUCN/SSC Insectivore, Tree-Shrew and Elephant-Shrew Specialist Group. Gland, Switzerland: IUCN, 1995. 108 s. Dostupné online. ISBN 978-2-8317-0062-5. S. 10–11.
- ↑ a b CASSOLA, F. Erinaceus amurensis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 (errata version published in 2017) [cit. 2025-11-03]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ježek amurský na Wikimedia Commons
Taxon Erinaceus amurensis ve Wikidruzích
