Jeřáb panenský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJeřáb panenský
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď jeřábovití (Gruidae)
Rod jeřáb (Grus)
Binomické jméno
Grus virgo
Linné, 1758
Rozšíření jeřába panenského (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření jeřába panenského (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Synonyma
  • Anthropoides virgo (Linnaeus, 1758)
  • Ardea virgo Linnaeus, 1758
  • Grus ornata Brehm, CL, 1855
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb panenský (Grus virgo) je druh ptáka z čeledi jeřábovití. Jedná se o nejmenší druh jeřába.[2]

Dosahuje délky 85 až 95 cm, rozpětí křídel 150 až 170 cm. Váží dva až tři kilogramy.[2][3] Pohlavní dospělost ve dvou až třech letech.[3]

Vyskytuje se v suchých oblastech stepí až polopouští, nenajdeme jej v mokřadech. Jedná se o tažný druh ptáka. Do zimovišť odlétají na přelomu srpna a září a vrací se na přelomu března a dubna. Tah probíhá ve velkých hejnech o počtu několika set jedinců (přibližně 400).[3] Hnízdí v suchých oblastech, v jižní Palearktidě od jihovýchodní Ukrajiny až po Mandžusko. Vybírají si osamocená ostrůvkovitá křoviska, v nichž jsou chráněni a zároveň mají přehled o okolí.[3] Zpravidla dvě vejce (méně často tři) snáší do hnízda na holé zemi.[2][3]

Ve střední Evropě je výskyt jeřába panenského velmi vzácný. Pozorován byl například v Nizozemsku v devadesátých letech 20. století.[4] Na Slovensko zalétá velmi vzácně, první záznam je z prosince roku 1871, další pozorování pocházejí od obce Senné z března 1953 a prosince 1984.[zdroj?]

Zatímco většina druhů jeřábů patří mezi ohrožené druhy ptáků, jeřáb panenský je zatím výjimkou, protože jeho stavy jsou stále vysoké.[2]

Jeho potravou jsou semena rostlin, ale zejména živočichové, a to jak bezobratlí, tak drobní obratlovci.[2]

Samice i samec mají stejné zbarvení, samice je pouze o něco málo menší.[3]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Tento druh patří mezi nejčastěji chované druhy jeřábů. V Evropě se v srpnu 2019 jednalo o přibližně 180 zoo. V rámci Česka chovaly v létě 2019 jeřába panenského tyto zoo[5]:

Na Slovensku je tento druh byl v srpnu 2019 chován v Zoo Bojnice a Zoo Košice.[5]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

Jeřáb panenský se v Zoo Praha objevil již dva roky po jejím otevření. Zoo získala čtyři jedince od Ludmily Jandové, manželky zakladatele a prvního ředitele zoo Jiřího Jandy. Nejdéle žijící z těchto jeřábů žil v zoo až do roku 1948. K obnovení chovu došlo v roce 1974 a bez přerušení pokračuje dodnes. První úspěšný odchov byl zaznamenán v roce 1993, kdy se vylíhla a byla odchována dvě mláďata.[2] Ke konci roku 2018 byl chován jeden pár.[6]

Tento druh je k vidění v expozičním celku Ptačí mokřady v dolní části zoo.[2]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žeriav stepný na slovenské Wikipedii.

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. a b c d e f g Jeřáb panenský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Jeřáb panenský | ZOO Chleby. www.zoochleby.cz [online]. [cit. 2019-08-05]. Dostupné online. 
  4. Hans-Günther Bauer, Einhard Bezzel, Wolfgang Fiedler (Hrsg.): Das Kompendium der Vögel Mitteleuropas: Alles über Biologie, Gefährdung und Schutz. Band 1: Nonpasseriformes – Nichtsperlingsvögel, Aula-Verlag Wiebelsheim, Wiesbaden 2005, ISBN 3-89104-647-2, S. 377.
  5. a b Zootierlste. Zootierliste [online]. [cit. 2019-08-05]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  6. Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]