Jeřáb bradavičnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxJeřáb bradavičnatý
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
zranitelný
zranitelný[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád krátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleď jeřábovití (Gruidae)
Rod jeřáb (Grus)
Binomické jméno
Grus carunculata
Gmelin, 1789
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeřáb bradavičnatý nebo také jeřáb laločnatý (Grus carunculata) je druh ptáka z řádu krátkokřídlí. Je vůbec nejvyšším z šesti afrických druhů jeřábů.[2][3]

Žije ve vlhkých oblastech subsaharské Afriky (např. Etiopie, Kongo, Zambie, Tanzanie, Botswana, Mosambik[4]), v mokřadech poblíž vodních toků a dalších vodních ploch. Jedná se o druh ze všech jeřábů nejcitlivější na změny prostředí. Jeho teritorium zaujímá přes jeden čtvrteční kilometr.[2]

Základní charakteristikou, díky níž je rozpoznatelný od ostatních druhů jeřábů, je lalok. Mají ho jak samci, tak také samice.[2] [3] Při ohrožení se laloky zmenšují, naopak při agresivním naladění se laloky protahují.[2] Rozpoznatelný je také podle tmavé horní části hlavy, na níž navazují bílá dolní část a stejně barevný krk. Spodní část těla je černá.[5]

Živí se vodními rostlinami (hlízami a oddenky[2]) a bezobratlými živočichy.[3]

Vydává typické hlasité troubení, slyšitelné na dlouhou vzdálenost. K tomu uzpůsobená průdušnice je dlouhá a stočená v dutém hřebeni prsní kosti.

Délka těla dosahuje 175 cm, rozpětí křídel se pohybuje mezi 230 a 260 cm. Váží 6,4 až 8,5 kg.[6]

Hnízdí v párech.[3] Hnízdo si buduje ve vegetaci v rámci vody.[4] Samice nejčastěji snáší jedno vejce, zřídkakdy pak vejce dvě.[6] Doba inkubace se pohybuje mezi 33 a 36 dny[3][6] (příp. až ke 40 dnům[2]), což je mezi africkými druhy jeřábů nejdelší doba. Létat se mláďata naučí mezi 90. a 150. dnem života.[4] Pohlavně dospívá ve třech až čtyřech letech. Dožívá se dvaceti až čtyřiceti let.[3]

Ohrožení je mnohostranné. Vychází zejména z ničení mokřadních ploch, pro tento druh nepostradatelných, což je spojeno např. s výstavbou elektráren, pastvou dobytka či s velkoplošnými postřiky proti bodalkám tse-tse. Ohrožuje ho i nezákonný sběr vajec.[6] Stavy ve volné přírodě se odhadují na posledních osm tisíc párů.[2]

Chov v zoo[editovat | editovat zdroj]

Tento druh jeřába patří k vzácně chovaným taxonům. V rámci celé Evropy jej v létě 2019 chovalo jen 15 zoo, z toho tři v Česku[7][8]:

Na Slovensku je chován v Zoo Bojnice.[9]

Chov v Zoo Praha[editovat | editovat zdroj]

Chov jeřábů laločnatých je zaznamenán již v 70. letech 20. století. Jednalo se ovšem jen o krátkodobou záležitost. Soustavný chov započal až v roce 2010, a to v rámci expozice Ptačí mokřady (dolní část zoo), v níž mohou tento druh pozorovat i návštěvníci.[6] Ke konci roku 2018 byl chován jeden pár.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2019.3. 10. prosince 2019. Dostupné online. [cit. 2020-01-17]
  2. a b c d e f g ZOO ZLÍN - Jeřáb laločnatý. www.zoozlin.eu [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f Jeřáb bradavičnatý : Zoo Dvůr Králové. safaripark.cz [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. 
  4. a b c ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír; VAŠÁK, Pavel. Svět zvířat V., Ptáci (2). [s.l.]: Albatros Praha, 1998. 
  5. SINCLAIR, Ian; HOCKEY, Phil. The larger illustrated guide to birds of southern Africa. 2.. vyd. [s.l.]: Struik Publishers, 1997. 
  6. a b c d e Jeřáb laločnatý - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-09-06]. Dostupné online. 
  7. Zootierliste. Zootierliste [online]. [cit. 2019-09-06]. [zootierliste.de Dostupné online]. 
  8. a b Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
  9. www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2020-05-28]. Dostupné online.