Jaroslav Procházka (generál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jaroslav Procházka
Narození 26. června 1897
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 7. srpna 1980 (ve věku 83 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Zaměstnavatel Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Politická strana Komunistická strana Československa
Příbuzní Vladimír Procházka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaroslav Procházka (26. června 1897 v Plzni[1]7. srpna 1980 v Praze), byl český právník (JUDr.), profesorrektor Univerzity Karlovy, osvětový důstojník, armádní generál a náčelník Generálního štábu Československé armády, komunistický publicista a překladatel, člen korespondent ČSAV, bratr Vladimíra Procházky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl československým legionářem v Rusku a Francii. Od roku 1921 psal o politických tématech. Od roku 1925 byl členem Komunistické strany Československa (KSČ), v letech 1945–1952 pak i členem ÚV KSČ. Od roku 1931 pobýval v Sovětském svazu, kde překládal díla Karla Marxe a V. I. Lenina do češtiny. Od té doby až do roku 1945 byl také členem Všesvazové komunistické strany (bolševiků) [VKS(b)]. Během druhé války využil svých zkušeností jako osvětový důstojník v československých vojenských jednotkách na východní frontě. Ve své kariéře pokračoval po válce na ministerstvu národní obrany, kde byl od roku 1945 náčelníkem Hlavní správy výchovy a osvěty. O tři roky později se stal politicko-právním poradcem ministra, tehdy armádního generála Ludvíka Svobody, kterého však vůči vedení KSČ ostře kritizoval. V hodnosti generála byl pak mezi lety 19501952 náčelníkem generálního štábu Československé lidové armády. Jakožto vysoký vojenský činitel se významně zasazoval za reorganizaci čs. armády po vzoru Rudé armády, později Sovětské armády. Nejspíše měl také podíl na odsouzení generála Heliodora Píky k trestu smrti.[2]

V roce 1952 opustil aktivní vojenskou službu a byl jmenován profesorem Vysoké školy politických a hospodářských věd a Univerzity Karlovy (UK) v Praze. Jeho obory byly dějiny Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS), mezinárodního dělnického hnutí a dějiny československých jednotek za druhé světové války. V letech 1958–1966 byl rektorem UK.

Pocty[editovat | editovat zdroj]

V roce 1962 byl jmenován členem korespondentem ČSAV, v roce 1963 mu byl udělen Řád republiky. Vedle toho byl držitel několika dalších vojenských zahraničních řádů.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Dějiny všesvazové komunistické strany (bolševiků). Praha: Svoboda, 1945. 342 s. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Plzeň
  2. http://www.radio.cz/cz/clanek/117525

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Rektoři Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Miroslav Katětov
1958/19591965/1966
Jaroslav Procházka (generál)
Nástupce:
Oldřich Starý