Jaroslav Orel
| Mgr. Jaroslav Orel | |
|---|---|
| poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1992 – 1992 | |
| poslanec Poslanecké sněmovny | |
| Ve funkci: 1996 – 1998 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KDU-ČSL |
| Narození | 21. prosince 1951 (72 let) Praha  Československo |
| Choť | MUDr. Blanka Orlová |
| Děti | Kryštof nar.1977, Filip 1980, Jan 1981, Matouš 1989, Vojtěch 1993 - zemř. 2014 |
| Alma mater | Univerzita Karlova |
| Profese | politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav Orel (* 21. prosince 1951 Praha[1]) je český politik KDU-ČSL, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Poslanecké sněmovny.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Je ženatý, má pět dětí, jeho manželkou je MUDr. Blanka Orlová. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil jako podnikový právník. V lednu 1990 vstoupil do Československé strany lidové. Byl členem jejího výboru, později místopředseda její pražské organizace.[2]
Ve volbách roku 1992 byl zvolen za KDU-ČSL do Sněmovny lidu (volební obvod Praha). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][3] Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KDU-ČSL. Poslanecký mandát si podržel až do předčasných voleb roku 1998. V obou dvou případech byl zvolen poslancem ve druhém skrutiniu, tedy na celostátní listině složené z nezvolených kandidátů, jejichž pořadí určovalo po volbách vedení jednotlivých stran dle svého uvážení a nezávisle na počtu získaných preferenčních hlasů.
Zastával funkci mluvčího KDU-ČSL a mluvčího poslaneckého klubu strany, dále byl poradcem předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, ředitelem nadačního fondu a vrchním ředitelem sekce na ministerstvu. Profiloval se jako kritik tehdejšího předsedy Miroslava Kalouska. V roce 2010 se uvádí jako člen Městského výboru KDU-ČSL v Praze.[2][4] V roce 2010 kandidoval na předsedu KDU-ČSL, ale získal jen 20 hlasů z 425 hlasujících (předsedou strany se stal Pavel Bělobrádek).[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Jaroslav Orel [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ a b Mgr. Jaroslav Orel [online]. subweb.kdu.cz [cit. 2012-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
- ↑ Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-09-03]. Dostupné online.
- ↑ „Zlý muž“ Orel volá po změnách v KDU-ČSL [online]. idnes.cz [cit. 2012-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Bývalý poslanec se uchází o post předsedy lidovců [online]. tyden.cz [cit. 2012-09-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (česky) Jaroslav Orel v parlamentu Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine.