Jaroslav Maria

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jaroslav Maria
JUDr.Jaroslav Maria, asi 1930
fotografie: ateliér Šechtl a Voseček
Rodné jméno Jaroslav Mayer
Narození 24. únor 1870
Rakovník Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 3. listopadu 1942 (ve věku 72 let)
Nacistické Německo Auschwitz-Birkenau, Německo
Povolání právník, spisovatel, dramatik
Literární hnutí naturalismus
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

JUDr. Jaroslav Maria vlastním jménem Jaroslav Mayer (24. února 1870 Rakovník - 3.  listopadu 1942 Auschwitz-Birkenau)[1] byl český právník-advokát, spisovatel, dramatik a esejista; židovského původu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Maria se narodil v rodině rakovnického advokáta Karla Mayera, pocházejícího ze Švýcarska- jeho německé části. Jaroslav studoval postupně na gymnáziu v Benešově, v Hradci Králové a v Praze, maturoval v Praze roku 1888 a zde dál studoval práva, doktorát (JUDr.) složil v roce 1893.

Praxe[editovat | editovat zdroj]

První zkušenosti získal jako advokátní koncipient v Rakovníku u otce v kanceláři, v Hradci Králové a od 1898 byl soudním adjunktem v Litoměřicích; samostatnou praxi si později otevřel v Křivoklátě, následně (1903-1908) v Berouně a v roce 1909 v Táboře,[2] kde žil až do roku 1942. JUDr. Maria psal odborné články do časopisu „Právník“ (1895, 1897) a „Čas“ (1897).

Druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

V červnu 1942 – ve dnech heydrichiády - byl Jaroslav Maria jako příslušník inteligence, nejpočetnější skupiny pronásledovaných, v Táboře zatčen německou tajnou policií gestapo a uvězněn. Po dnech v kobce suterénu služebny gestapa byl 6. července 1942 (3 dny po zrušení osmatřicetidenního stanného práva a zastavení poprav u zdi kasáren v Táboře) jako jeden z jedenácti osob nacisty již připravených k dalším popravám převezen ze služebny gestapa (8. července ráno) do Prahy na Pankrác, pak do Terezína a odtud v září do koncentračního tábora Osvětim (Auschwitz-Birkenau), kde 3. listopadu 1942 ve věku 72 let zemřel na skvrnitý tyfus.

Spisovatel a dramatik[editovat | editovat zdroj]

Jaroslav Maria je autorem více než čtyřiceti románů, novel, sbírek povídek a esejů, divadelních her a dalších literárních prací; vyšel z okruhu časopisu Moderní revue; literárně debutoval v roce 1898 divadelní trilogií V předvečer věku; po roce 1918 se věnoval hlavně románu, především z prostředí justice (Spravedlnost, Panstvo v taláru, Váhy a meč, Peklo). Jeho dílo-román Werther (z roku 1907) byl zfilmován (1926), divadelní hry Johanna Radimská, Torquato Tasso a Má jest pomsta uvedlo Národní divadlo v Praze. Je autorem libreta k opeře Otakara Jeremiáše Bratři Karamazovi. O jeho tvorbu se zajímal také Karel Čapek.[3]

Základní námět rozsáhlého díla byl značně ovlivněn naturalismem a dekadencí z přelomu 19. a 20. století; podstatu života viděl v zápas a zničení protivníka, ve střetu postav opačného charakteru nebo pohlaví. Zajímal se o rozvrat a úpadek způsobovaný diktátem sexu nebo rodovou degenerací, nedostatečností kulturních institucí. V poválečném období přešel od dramatu k romanopisectví. Kladl důraz na boj s mocnými tohoto (republikánského) světa, demaskování poměrů ve společnosti a zobrazování (bez falešných ohledů) různých profesních vrstev. Pronášel i příkrá obvinění proti celé soudní praxi a neúmorně pranýřoval příslušníky justice; pro svoji provokativní volbu témat a také vyrovnávání osobních účtů a pro sebevědomé obhajování vlastních názorů se ocitl v mnoha veřejných konfliktech a připravená sazba jeho autobiografie „Já“ byla po autorově uvěznění zničena.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • V podvečer věku /cyklus tří dramat:
    • I. Prokurátor Rein,
    • II. Děti pana prokurátora
    • III. Soumrak - (1898)
  • Dobráci (1899)
  • Dramatická sonata
    • Johanna Radimská (1904)
    • Irlacherové (1907)
    • V exilu (1907)
  • Tristan (1908)
  • Werther (1907)
  • Má jest pomsta (1908)
  • Dolfa (1919)
  • Trilogie:
    • Parisina (1917) - tragédie o třech dějstvích
    • Michelangelo Buonarotti (1912)
    • Torquato Tasso (1918) - tragédie o 4 dějstvích Dostupné online
  • Lucretia Borgia (1920)
  • Hellenská kněžna (1911)
  • Lichoběžník (1922)
  • My a vy (scénický pamflet – 1920)
  • justiční trilogie Spravedlnost (1917)
    • Panstvo v taláru (1924)
    • Váhy a meč (1928)
    • doplněné románem z věznice Peklo (1931)
  • Kyvadla věčnosti (1920)
  • Dekameron melancholický : Italské novely (1927)
  • Olginka (1927)
  • Ďábelská nokturna - 2. sv. (1928)
  • Itálie a my - cestopis (1925) [4]
  • Vojáci a diplomati (1930)
  • Parnas (1930)
  • Bankéři a proletáři (1934)
  • Sodoma (1935)
  • Advokáti (1937)
  • Tajnosnubní
  • Sladký upír

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Maria, Jaroslav, s. 145. 
  3. Spisovatel Karel ČAPEK navštívil v Táboře JUDr. Jaroslava Mariu 20. června 1938, druhý den Čapek odjel za básníkem Antonínem Sovou do Pacova.
  4. KOBLIHA, František. Mariova "Italie". Rozpravy Aventina. Duben 1926 Čís. 8, s. 102. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • heslo Mayer Jaroslav, český spisovatel. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8. Svazek XVI.. S. 1030.
  • Jůna Jindřich: Monografie Hořovicka a Berounska. Praha: Česká grafická unie, 1930. 431 s.
  • Lexikon české literatury 3/1. M-Ř. 1. vydání. Praha: Academia, 2000. 728 s. ISBN 80-200-0708-3
  • Státník Dalibor: Jaroslav Maria a Zdenka Braunerová; Středočs.vlastivědný sborník, nakl. Středočs. muzeum Roztoky u Prahy 2001, str. 36-66.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]