Jaroslav Mareš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Další významy jsou uvedeny na stránce Jaroslav Mareš (rozcestník).
Jaroslav Mareš
Jaroslav Mareš.jpg
Narození 24. dubna 1921
Husinec
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 22. října 2003 (ve věku 82 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Mareš (24. dubna 1921 Husinec22. října 2003 [1] Praha) byl český divadelní, filmový [1] a rozhlasový herec. [2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil v jihočeském Husinci v rodině písmomalíře a lakýrníka. Otec se na přelomu dvacátých a třicátých let rozhodl odejít na nábor do francouzského Vernonu a později pracoval v Rouenu ve velkých loděnicích. Rodina se za ním za půl roku přistěhovala do Francie, matka zde však krátce po příjezdu zemřela na tuberkulozu. Jaroslav strávil rok v sirotčinci a v roce 1931 se s otcem vrátili zpět do Husince. Otec se znovu oženil, Jaroslav měl celkem dvě sestry. [3] [4]

Chvíli pak žili v Českém Brodě a později v Praze. Zde se Jaroslav vyučil strojním zámečníkem. Již před válkou hrál v dětském věku s pražskými strašnickými ochotníky divadlo a později vystupoval v souboru Aragon [5].

Po druhé světové válce se začal divadlu věnoval coby plný profesionál, nejprve působil ve Studiu 5. května [6] při činohře Divadla 5. května, od roku 1948 [7] do roku 1951 v Divadle filmového studia (v roce 1949 přejmenovaného na Divadlo státního filmu), v obou těchto souborech často vystupoval na různých estrádách. Od roku 1952 do roku 1988, kdy odešel do důchodu, byl členem činoherního souboru Národního divadla v Praze.[1]

Během svého působení v Národním divadle v Praze nastudoval role ve více než sto uváděných inscenacích. Na některých navíc spolupracoval i jako asistent režiséra a autor libreta. Naposledy se objevil na jevišti na Nové scéně v repríze inscenace Jegor Bulyčev a jiní od Maxima Gorkého v režii Františka Laurina dne 8. května 1988. [1]

Zpočátku jeho kariéry se jednalo o poměrně vyhledávaného herce, způsoboval to patrně jeho chlapecký vzhled a vážné vystupování. Od konce čtyřicátých let až do šedesátých let 20. století vytvořil poměrně mnoho zajímavých i poměrně výrazných filmových rolí nejrůznějšího charakteru, v pozdější době se ale jednalo o drobnější vedlejší a epizodní role. Svoji první filmovou roli si zahrál ve filmu Nezbedný bakalář v roce 1946. Populárním se stal také díky své hlavní roli ve filmu Černý prapor z roku 1958 režiséra Vladimíra Čecha. Celkem v letech 1946 až 1989 vytvořil role ve více než 120 českých filmech a televizních seriálech. [8], [9], [10]

Působil také v rozhlase, kde se jeho hlas objevil v řadě rozhlasových inscenací, např. Muži v offsidu od Karla Poláčka (1954). [2]

Byl rovněž autorem libret tří celovečerních baletů skladatele Miloše Vacka (Komediantská pohádka aneb O dárci radosti, Vítr ve vlasech a Poslední pampeliška). [11]

Po svém odchodu do důchodu v roce 1988 už v divadle nepůsobil, krátce se však ještě věnoval filmu a televizi. Zemřel po dlouhé nemoci 22. října 2003 v Praze.

Manželka Jaroslava Mareše zemřela v roce 2017. Jejich nejmladší dcera Veronika je manželkou herce ND Vladislava Beneše. [12]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Divadelní role, výběr[editovat | editovat zdroj]

Filmografie, výběr[editovat | editovat zdroj]

  • 1946 Nezbedný bakalář, mendík, režie Otakar Vávra
  • 1947 Siréna, Klen, režie Karel Steklý
  • 1947 Poslední mohykán, Jaroslav Kohout, režie Vladimír Slavínský
  • 1949 Němá barikáda, Jarda Nedvěd, režie Otakar Vávra
  • 1949 Pytlákova schovanka, novinář, režie Martin Frič
  • 1950 Karhanova parta, Jarda Karhan, režie Zdeněk Hofbauer
  • 1951 Zocelení, valcíř Jan Žíbek, režie Martin Frič
  • 1952 Plavecký mariáš, automechanik František Srba, režie Václav Wasserman
  • 1954 Nejlepší člověk, hodinář František Vích, režie Václav Wasserman a Ivo Novák
  • 1954 Jan Hus, student Prokůpek, režie Otakar Vávra
  • 1955 Jan Žižka, student Prokůpek, režie Otakar Vávra
  • 1955 Anděl na horách, montér Mirek Anděl, režie Bořivoj Zeman
  • 1957 Florenc 13:30, Vališ, režie Josef Mach
  • 1958 Černý prapor, legionář Václav Malý, režie Vladimír Čech
  • 1959 Muž, ktorý sa nevrátil, nadporučík Vlado Hronec, réžia: Peter Solan,
  • 1963 Tři chlapi v chalupě, okresní tajemník Skřivánek, režie Josef Mach
  • 1963 Až přijde kocour, vedoucí restaurace, režie Vojtěch Jasný
  • 1963 Dařbuján a Pandrhola, mladší sladovník, režie Ludvík Ráža
  • 1963 Ikarie XB1, Milek Wertbowski, režie Jindřich Polák
  • 1964 Limonádový Joe aneb Koňská opera, silný kovboj, režie Oldřich Lipský
  • 1966 Ukradená vzducholoď, otec komedianta, režie Karel Zeman
  • 1967 Ta naše písnička česká, prodavač brousků, režie Zdeněk Podskalský
  • 1969 Hříšní lidé města pražského (TV seriál), hostinský Evžen, režie Jiří Sequens
  • 1970 „Pane, vy jste vdova“, generál Hartman, režie Václav Vorlíček
  • 1970 Na kometě, kaprál Lafitte, režie Karel Zeman
  • 1970 Na kolejích čeká vrah, bankovní úředník Vojtíř, režie Josef Mach
  • 1971 Smrt černého krále, výčepní v Jedové chýši, režie Jiří Sequens
  • 1972 Pan Tau a Claudie (epizoda z TV seriálu Pan Tau), pán z koncernu, režie Jindřich Polák
  • 1975 Mědirytina (epizoda z TV seriálu 30 případů majora Zemana), režie Jiří Sequens
  • 1976 Noc klavíristy, zedník Pokorný, režie Jindřich Polák
  • 1979 Na pytlácké stezce, pracovník na pile, režie Václav Gajer
  • 1980 Jak napálit advokáta, řidič, Zoulův kolega, režie Vladimír Čech
  • 1980 Archa Noemova (epizoda z TV seriálu Dnes v jednom domě), režie František Filip
  • 1980 Arabela (TV seriál), vedoucí hotelové kuchyně, režie Václav Vorlíček
  • 1983 Zánik samoty Berhof, muž v hospodě, režie Jiří Svoboda
  • 1982 Dlouhá bílá stopa (TV seriál), režie Petr Tuček
  • 1983 Návštěvníci (TV seriál), pivař, režie Jindřich Polák
  • 1984 Prodavač humoru, Vyhnálek, režie Jiří Krejčík
  • 1986 Zlá krev (Epizoda 4 a 5 TV seriálu), režie František Filip
  • 1986 Narkomani (epizoda z TV seriálu Malý pitaval z velkého města), režie Jaroslav Dudek
  • 1987 Děvče od vody (epizoda z TV seriálu Panoptikum Města pražského), režie Antonín Moskalyk
  • 1988 Dům pro dva, dělník Mrázek, zvaný Dědek, režie Miloš Zábranský
  • 1989 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál), režie Antonín Moskalyk
  • 1989 Vojtěch, řečený sirotek, Juz, režie Zdeněk Tyc
  • 1990 Přísahám a slibuji (Epizoda 1, TV seriál), režie František Filip

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Jaroslav Mareš v databázi Archivu Národního divadla
  2. a b Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 448, ISBN 80-204-0493-7
  3. VLASTNÍK, Jiří. U kávy a sauvignonu (10) – Jaroslav Mareš [online]. Art-Tour, 27. leden 2018 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (čeština) 
  4. JANOVSKÁ, Adina. Říkali mu Jardo Marais. Idol dívčích srdcí ‘padesátek‘ zakotvil v Národním, film mu ale nedal spát. Tajnosti slavných.. Krajské listy [online]. Krajské listy, 19. srpna 2019 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (čeština) 
  5. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 298
  6. Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 36, ISBN 80-7038-140-X
  7. Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 142, ISBN 80-7008-107-4
  8. Archiv TV – Jaroslav Mareš [online]. Praha: Česká televize [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (čeština) 
  9. Jaroslav Mareš ve Filmové databázi
  10. Jaroslav Mareš v Česko-Slovenské filmové databázi
  11. Česká divadelní encyklopedie – Jaroslav Mareš [online]. Praha: Institut umění-Divadelní ústav [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. 
  12. Známý neznámý rodák – Jaroslav Mareš. Oficiální stránky města [online]. Město Husinec [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (čeština) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANOVSKÁ, Adina. Říkali mu Jardo Marais. Idol dívčích srdcí ‘padesátek‘ zakotvil v Národním, film mu ale nedal spát. Tajnosti slavných.. Krajské listy [online]. Krajské listy, 19. srpna 2019 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (čeština) 
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 448, ISBN 80-204-0493-7
  • Kolektiv autorů: Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů, Divadelní ústav, Praha, 2000, str. 142, ISBN 80-7008-107-4
  • Kolektiv autorů: Divadlo nové doby (1945–1948), Panorama, Praha, 1990, str. 36, ISBN 80-7038-140-X
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 298
  • VLASTNÍK, Jiří. U kávy a sauvignonu (10)-Jaroslav Mareš [online]. Art-Tour, 27. leden 2018 [cit. 2021-02-18]. Dostupné online. (čeština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]