Jaromír Vytopil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaromír Vytopil
Jaromír Vytopil ve svém knihkupectví s vnučkou Jankou
Jaromír Vytopil ve svém knihkupectví s vnučkou Jankou
Narození24. září 1937
Blížkovice
Úmrtí9. listopadu 2020 (ve věku 83 let)
Pelhřimov
Příčina úmrtícovid-19
Povoláníknihkupec a podnikatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaromír Vytopil (24. září 1937, Blížkovice9. listopadu 2020 Pelhřimov) byl nejstarší a nejdéle působící knihkupec v České republice. Jako takový je i zapsán v České knize rekordů.[1]Ve svém povolání, které bral jako službu veřejnosti,[2] působil 68 let (1952–2020) .[1] Nesmírně oblíbený mezi zákazníky,[3] byl i známou osobností, která se celoživotně věnovala podpoře jak literatury tak i čtení dětí a mládeže.

Jaromír Vytopil se stal knihkupcem v době, kdy mu bylo 15 let a 1 měsíc, tedy 24. října 1952.[4] Od té doby byl knihkupcem nepřetržitě, v šesti různých městech a od května 1963 až do své smrti v Pelhřimově.

Během své kariéry zažil nucené prodeje ideologické literatury 50. let, přeceňování knih po měnové reformě v roce 1953, uvolnění vydavatelské politiky v 60. letech i následující seznamy zakázaných knih a jejich stahování z oběhu po událostech v srpnu 1968 i éru knižních čtvrtků, při kterých byly na trh dodávány nové knihy. Ve svých rozhovorech v médiích vzpomíná na dobu budování nového knižního trhu po roce 1989 a zakládání nových soukromých knihkupectví v 90. letech. Jeho vzpomínky tak jsou živoucí historií českých knihkupectví od 50. let minulého století.

Pro místní děti byl také „králem“, který je každoročně pasoval do „řádu čtenářského“ v pelhřimovské knihovně.

Dráha knihkupce 1952–2020[editovat | editovat zdroj]

Jako prodavač knih začal v Moravských Budějovicích, poté v Novém Městě na Moravě. Po dvou letech vojenské služby v letech 1956-58 v Kostelci nad Orlicí pracoval dva měsíce jako knihkupec v Třebíči, poté byl přeložen do Žďáru nad Sázavou a dalších několika měsících do Ledče nad Sázavou, již jako vedoucí. Z Ledče odešel asi na 5 let do Pacova. V roce 1963 se přestěhoval do Pelhřimova.

Soukromě začal podnikat se svou ženou Marií 1. července 1991, ve svých 54 letech. Krátce poté v témže roce založil vlastní Vytopilovo knihkupectví, což popsal i ve svém rozhovoru pro list Deník.[2] Svému povolání se věnoval 68 let až do své smrti v roce 2020, aniž by odešel do důchodu.

Během svého působení byl mediálně značně aktivní, mj. měl i vlastní pořad o knihách v Českém rozhlase Vysočina.[5]

Úmrtí[editovat | editovat zdroj]

Jaromír Vytopil je jednou z obětí pandemie covidu-19.[6] Koronavirem se spolu s manželkou Marií Vytopilovou nakazil v knihkupectví, ve kterém strávil celý život. Zatímco jeho žena nákazu přežila, on sám zemřel 9. listopadu 2020.[7]

Jeho odchodu se věnovala česká a řada zahraničních médií.[8]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b CREATION.CZ. Nejstarší a nejdéle působící český knihkupec. www.dobryden.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  2. a b MAZANEC, Jan. Beru živnost jako službu, říká pelhřimovský knihkupec Jaromír Vytopil. Pelhřimovský deník. 2012-11-29. Dostupné online [cit. 2022-12-26]. 
  3. KREJČÍ, Denisa. Zemřel Jaromír Vytopil. Na nejstaršího českého knihkupce vzpomínají stovky lidí. Jihlavský deník. 2020-11-11. Dostupné online [cit. 2022-12-26]. 
  4. Zemřel nejstarší knihkupec v Česku. Důchod by mě nebavil, chyběli by mi lidi, říkal. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2015-12-12 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  5. Zemřel legendární pelhřimovský knihkupec Jaromír Vytopil. Připomeňte si ho v pořadu z roku 2017. Vysočina [online]. 2017-11-29 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  6. |. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  7. ČTK. Zemřel nejstarší český knihkupec (†83). Covid-19 chytil v prostorech, které miloval. Blesk.cz [online]. 2020-11-12 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. 
  8. Longest-serving bookseller among 25,000 Czech virus victims. The Seattle Times [online]. 2021-03-28 [cit. 2022-12-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Profilové rozhovory[editovat | editovat zdroj]

Česká média[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní média[editovat | editovat zdroj]

Další[editovat | editovat zdroj]