Jaromír Hořec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Jaromír Halbhuber)
Doc. PhDr. Jaromír Hořec, CSc.
Narození18. prosince 1921
Chust
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí22. listopadu 2009 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolánípedagog, spisovatel, básník, literární historik, textař, učitel, publicista a redaktor
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jaromír Hořec (18. prosince 1921, Chust, Podkarpatská Rus22. listopadu 2009,[1] Praha, původním jménem Halbhuber) byl český básník, spisovatel, novinář a publicista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Stal se jedním ze zakladatelů Mladé fronty v roce 1945 a do roku 1950 byl jejím šéfredaktorem a zároveň ředitelem nakladatelství. 1950-1953 redaktor nakladatelství Mír, 1953-1965 šéfredaktor časopisu Hlas revoluce. Díla: "Sovětské slunce míru" (1950, ed.), "Takový je fašismus - K americké agresi v Koreji" (1953), "K úloze československých legií v Rusku - Politika světových imperialistů a česká buržoasie v intervenci proti SSSR" (1953), "Poslední boj Julia Fučíka" (1953, ed.), "Cesty zrady - Několik kapitol o protisovětské a protinárodní politice české buržoasie a světových imperialistů" (1955) a další. V období 19651969 působil na Karlově Univerzitě. Z politických důvodů ji však musel po roce 1968 opustit. V roce 1979 založil samizdatovou edici Česká expedice, dva roky poté skončil na půl roku ve vazbě za podvracení republiky a za šíření ineditní literatury[2]. Příležitostně psal texty k jazzové a taneční hudbě (Je na západ cesta dlouhá, Dva modré balónky a j.). Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí (MDH), později též jeho předsednictva a Nadace pro postavení pomníku T. G. Masaryka v Praze. V roce 1993 obnovil spolu s místopředsedou Masarykova demokratického hnutí (MDH) doc. Vratislavem Preclíkem vydávání Masarykovsko-Herbenovského časopisu Čas v původní úpravě a formátu. Za tuto činnost obdržel v roce 2000 od MDH čestnou medaili T. G. Masaryka za věrnost jeho odkazu. Po pádu komunismu a rozpadu SSSR spoluzaložil Společnost přátel Podkarpatské Rusi,[2] jejímž nákladem vydal řadu knih o historii země.

Byl rovněž úspěšným textařem písní; k profesi se dostal, když jako redaktor psal o jazzové a taneční hudbě. Jím otextované písně ve spolupráci s hudebníkem Leopoldem Korbařem (a dalšími) "Dva modré balónky", "Docela všední obyčejný den", "Je na západ cesta dlouhá", "Nedělní vláček", či populární "Barborka" (neboli "Máš srdce zadané") doslova zlidověly.[3] Jeho strýcem byl spisovatel a věrný spolupracovník prezidenta Masaryka dr. Jan Herben.

Zemřel roku 2009 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ve věku nedožitých 88 let zemřel básník Jaromír Hořec
  2. a b POP, Ivan. Podkarpatská Rus : osobnosti její historie, vědy a kultury. Praha: Libri, 2008. 311 s. ISBN 978-80-7277-370-1. S. 110. 
  3. Preclík, Vratislav: Nedožitých 88 let Jaromíra Hořce, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 88, úvodní strana obálky (Předsednictvo MDH), ročník XVII., říjen-prosinec 2009, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]