Jarmila Bičišťová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jarmila Bičišťová
Narození4. května 1912
Slezská Ostrava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí13. července 2009 (ve věku 97 let)
Ostrava
ČeskoČesko Česko
Povoláníoperní pěvkyně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jarmila Bičišťová (4. května 1912 Slezská Ostrava[1][2][3]13. července 2009 Ostrava) byla česká koncertní koloraturní pěvkyně

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako třetí dítě v rodině řídícího učitele a ředitele hudební školy ve Slezské Ostravě Theodora Poledníka. Vystudovala obchodní školu. Učila se hrát na klavír v hudební škole u prof. Olgy Pešatové. Jejím učitelem zpěvu v pěveckém stylu bel canto byl Karel Kügler, který v letech 1919–1939 působil jako tenorista a režisér v ostravském Národním divadle moravskoslezském. Byl to nejen vynikající pěvec a pedagog, ale též úspěšný překladatel operních libret z italštiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny. Zpíval rovněž v Německu, Dánsku, v pražském Národním divadle. Za druhé světové války přijal místo ředitele konzervatoře v Teheránu a vyučoval zpěvu na dvoře perského šáha. Po návratu do vlasti se stal ředitelem Oblastního divadla Zdeňka Nejedlého v Opavě. Zemřel v Ostravě.

Hudebně nadaní byli všichni čtyři bratři Jarmily Bičišťové – ovládali hru na klavír nebo housle, ale profesionálně se hudbě věnoval pouze Jan Poledník (1920–2001) jako violista orchestru Státního divadla v Ostravě.

Umělecká dráha[editovat | editovat zdroj]

Jarmila Bičišťová začala svou pěveckou dráhu pod dívčím jménem Poledníková již v 17 letech. Její první sólovou úlohou v ostravské opeře byla Lidka ve Smetanových Dvou vdovách v r. 1930. Vynikala pak zejména v rolích koloraturního oboru, např. Olympia v Offenbachových Hoffmannových povídkách (1932, 1947, 1955), Královna noci v Mozartově Kouzelné flétně (1936), Rosina v Rossiniho Lazebníku sevillském (1943, 1946, 1947, 1949), Konstance v Mozartově Únosu ze serailu (1943, 1949, 1956), ale zejména jako Violetta Valéry ve Verdiho La traviatě (1947). Její poslední role byla v opeře Václava Trojana Kolotoč v roce 1960. Celkem nastudovala 19 operních a dvě operetní role pro 25 inscenací v ostravském divadle a 6 pro jiné české operní scény.

Vážné onemocnění znemožnilo Jarmile Bičišťové pokračovat též v úspěšně započaté pedagogické činnosti na ostravské konzervatoři a na JAMU v Brně (1955–1962).

V letech 1934–1962 spolupracovala s Československým rozhlasem, v němž kromě koloraturních árií i lidových písní interpretovala též písňové cykly Jaroslava Křičky, Vítězslava Nováka, Leoše Janáčka, J. B. Foerstra, Ilji Hurníka – odhadem asi 450 sólistických relací.

K nejzávažnějším hudebním dílům, jejichž první provedení v Československu jí bylo svěřeno, patří interpretačně náročný Koncert pro koloraturní soprán a orchestr, který v roce 1943 složil ukrajinský a ruský skladatel a pedagog R. M. Glier (1875–1956). S tímto koncertem několikrát vystoupila i na koncertních podiích.

Byla také vybrána k účinkování v kompletních rozhlasových nahrávkách oper, např. Mozartovy Domnělé zahradnice v roce 1954 nebo Lékaře a lékárníka od K. Ditterse z Dittersdorfu v roce 1956.

V letech 1954–1964 uskutečnila více než 50 vystoupení s Pěveckým sdružením moravských učitelů dirigovaným profesorem Janem Šoupalem. Zpívala sopránové sólo v mužském sboru Leoše Janáčka Potulný šílenec. Její výkon s PSMU je zaznamenán na gramofonové desce Supraphonu DV 5466. S tímto sborem zpívala také v Itálii a opakovaně také ve Smetanově síni v Praze.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Slezská Ostrava
  2. Knihovna Havířov. https://www.knih-havirov.cz [online]. [cit. 2019-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-17. 
  3. Čeští pěvci. http://cestipevci.wz.cz [online]. [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Slovník Who is who in Music, vyd. F. Fujita, Tokio, Japonsko 1960
  • J. Kozák Čs. koncertní umělci a komorní soubory, St. hud. vydavatelství 1964 (životopis a foto)
  • Čs. hudební slovník osob a institucí I–II, 1963–1965, St. hud. vydavatelství. Praha, sv. I. str. 96
  • Sborník 40 let ostravského divadla 1919–1959, Krajské nakladatelství v Ostravě 1959
  • Slovník The world who's who of women, Third edition, International Bibliografical Centre Cambridge, England, 1974 (životopis a foto), str. 83
  • Soukromý archív Jarmily Bičišťové

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]