Jappeloup

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jappeloup
Jappeloup s chovatelem Henrim Delagem v roce 1985
Jappeloup s chovatelem Henrim Delagem v roce 1985
Základní informace
Pohlavísamec
Narození12. března 1975
Úmrtí5. listopadu 1991 (ve věku 16 let)
Webová stránkawww.jappeloup.com
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jappeloup (celým jménem Jappeloup de Luze, 12. března 19755. listopadu 1991[1]) byl francouzský sportovní kůň, se kterým Pierre Durand vyhrál olympijské zlato v jezdectví na Letních olympijských hrách 1988 v Soulu. Byl známý vynikajícími skokovými schopnostmi, kterými kompenzoval nízký vzrůst (158 cm[1]).

Život[editovat | editovat zdroj]

Vraník valach Jappeloup pocházel ze stáje chovatele Henriho Delage. Nevynikal původem, jeho otec Tyrol II byl klusák, matka Vénérable plnokrevník,[2] a měl se věnovat dostihům.

Navzdory původní skepsi ho jako pětiletého zakoupil francouzský parkurový jezdec Pierre Durand,[1] který s ním začal záhy dosahovat výborných výsledků (mistr Francie 1982[3]), které ale střídaly výpadky. Tak na Letních olympijských hrách 1984 v Los Angeles Durand s koně spadl, což znamenalo konec šancí francouzského družstva na bronzovou medaili[4] a pro Duranda dělené 14. místo mezi jednotlivci. To ho vedlo ke změně přístupu k tréninku. Změna se dostavila a po zisku druhého titulu mistrů Francie (1986[3]) vyhráli na mistrovství Evropy v roce 1987 před britskými jezdci Johnem Whitakerem na Miltonovi a Nickem Skeltonem na Apollo. Na olympijských hrách 1988 v Soulu pak nejprve vybojovali bronzovou medaili v soutěži družstev. Durand startoval jako poslední a bezchybnou jízdou zajistil družstvu medaili. Ve finále parkuru jednotlivců byl po prvním finálovém kole na druhém místě za Němcem Karstenem Huckem s Nepomukem, ti ale udělali chybu na předposlední překážce a zlato získala francouzská dvojice.[4] Když pak Durand absolvoval s Jappeloupem čestné kolo pro vítěze, pověsil zlatou medaili na krk svého koně.[5]

V roce 1990 se Durand se Jappeloupem zúčastnil prvních Světových jezdeckých her v Göteborgu, byli členy vítězného francouzského družstva, které tak získalo titul mistrů světa.[6] Třikrát během kariéry byli rovněž na stupních vítězů ve finále světového poháru (1988, 1989 a 1990).[7]

Na vrcholu kariéry byla jeho cena odhadovaná na 3,75 milionu franků.[8]

Zemřel na zástavu srdce 5. listopadu 1991, tři měsíce poté, co se rozloučil na posledních závodech[2] - na Champs de Mars v Paříži přímo pod Eiffelovou věží.[8]

Ohlas[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 ho časopis L'Année Hippique v hlasování expertů označil za druhého nejlepšího skokového koně po druhé světové válce.[8]

Socha Jappeloupa v parku u Olympijského muzea v Lausanne.

V říjnu 2008 byla Jappeloupovi odhalena socha v parku u Olympijského muzea v Lausanne, jejímž autorem je nizozemský sochař Gabriël Sterk.[9] Sterk ji vytvořil již v roce 1987.[10] V roce 2011 byla z parku odebrána a vrácena Durandovi.[10]

Jappeloupovy a Durandovy osudy byly námětem, podle kterého režisér Christian Duguay natočil stejnojmenný celovečerní francouzsko-kanadský film Jappeloup, v němž Jappeloupovu roli hrálo deset různých koní, zejména Welcome Sympatico, Incello a Playboy.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Jappeloup - aneb jak se malý neposlušný kůň stal francouzskou legendou [online]. Nech se nést (blog), 2013-05-05 [cit. 2013-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. 
  2. a b Jappeloup de Luze. HorsUs [online]. [2013] [cit. 2013-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. (anglicky) 
  3. a b c Jappeloup de Luze et Pierre Durand, un couple de champions sous les feux des projecteurs [pdf]. [2013]. (francouzsky) 
  4. a b WALLECHINSKY, David. The Complete Book of the Olympics. London: Aurum Press, 2004. 1171 s. ISBN 1-85410-990-1. S. 790–791. (anglicky) 
  5. Equestrian. Olympic Review. Roč. XXVIII (2003), čís. 49, s. 62. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20.  Archivováno 20. 10. 2013 na Wayback Machine.
  6. First World Equestrian Games in Stockholm. Olympic Review. Roč. 1990, čís. 275–276, s. 463. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20.  Archivováno 20. 10. 2013 na Wayback Machine.
  7. Jappeloup (de Luze) [online]. Hoefslag [cit. 2013-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-20. (nizozemsky) 
  8. a b c SCERRI, Diane. Jappeloup et Milton : Portaits [online]. Cheval, Web Site (blog), 2010-09-05. (francouzsky) 
  9. A first for Jappeloup de Luze. Olympic.org [online]. 2008-10-06. Dostupné online. 
  10. a b Jappeloup [online]. Olympic Museum : Artworks, [2008-2011]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • DEVILDER, Karine, Crin noir: Pierre Durand et Jappeloup de Luze. Denoël, 1988, 197 s. (ISBN 9782207235171), rozšířené vydání s názvem Crin-noir : Pierre Durand et Jappeloup de Luze : médaille d'or à Seoul. Denoël, 1989, 221 s. (ISBN 9782207235690)
  • DURAND, Pierre, MERMET, Daniel: Jappeloup, le conquérant. Robert Laffont, 1991 (ISBN 978-2221069233)
  • DURAND, Pierre, WHITAKER, John: Jappeloup et Milton, deux chevaux de légende. Robert Laffont, 1999 (ISBN 978-2221083895)
  • LHERMITE, Mélina: Quarante destins : Jappeloup de Luze et Milton, le yin et le yang, Cheval magazine, č. 480, novembre 2011, s. 28
  • DURAND, Pierre, FRADET, Michel: Jappeloup. Michel Lafon, 2012 (ISBN 2749918251 et ISBN 9782749918259)
  • TERRIER-THUAULT, Françoise: Les jeunes années de Jappeloup par sa première cavalière. Paris, éditions du Moment, 2013 (ISBN 9782354172091)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]