Japonská invaze do Mandžuska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Japonská invaze do Mandžuska
{{{alt}}}
Japonské jednotky vstupují do Šen-jangu
trvání: 18. září 1931 - 28. února 1932
místo: Mandžusko, Čína
výsledek: Japonské vítězství
strany
Japonské císařství Japonsko Čínská republika Čína

síla
30,000 - 60,000 vojáků 160,000 vojáků

Japonská armáda napadla Mandžusko 18. září 1931 po Mukdenském incidentu. Válka skončila v únoru 1932. Japonské císařství z války získalo loutkový stát Mandžukuo, kterému vládl bývalý čínský císař Pchu I. Japonsko okupovalo Mandžusko do konce Druhé světové války, kdy na Japonsko zaútočil Sovětský svaz a zabral území Mandžuska.

Invaze Mandžuska[editovat | editovat zdroj]

Japonsko vlastnilo Jihomandžuskou železniční společnost od konce rusko-japonské války a korejský poloostrov od roku 1910. Japonsko se rozhodlo, že konflikt v Mandžusku je nejvýhodnější tah. Plukovník Seishirō Itagaki a plukovník Kanji Ishiwara se rozhodli, že vypracují samostatný plán, ve kterém Japonsko vyprovokují a zaberou Mandžusko.

Večer 18. září 1931 poručík Suemori Komoto umístil výbušniny kolem kolejí v Mandžusku, dost daleko, aby výbuch udělal jen minimální škody. Výbušniny explodovali v 22:20, exploze byla malá a odpálila jen 1.5 metru velkou část železnice. Škody nebyly fatální. Vlak, který projížděl touto částí dráhy projel bez komplikací.

Ráno následujícího dne začala dvě dělostřelecká děla na důstojnickém klubu v Šen-jangu střílet na čínské vojáky, jako odplatu za údajné odpálení železnice. 500 japonských vojáků napadlo 7000 čínských vojáků. Čínští vojáci se nemohli vyrovnat zkušeným japonským vojákům. Večer téhož dne bylo město dobyto za cenu 500 čínských vojáků a 2 japonských.

Mezinárodní reakce[editovat | editovat zdroj]

Lorda Lyttona poslala společností národů, aby vyřešil situaci, která vznikla po Mukdenském incidentu. Lytton se svou komisí došel k závěru, že Japonsko bylo do jisté míry vyprovokováno a že Čínská vláda nad Mandžuském nebyla úplná. Japonsko to přesto za nepřijatelné a vystoupilo z společnosti národů.

Mandžuská krize měla značně negativní dopad na společnost národů. Krize dokázala, že společnost není schopna efektivně řešit mezinárodní spory. Adolf Hitler a Benito Mussolini si toho byli vědomi a následovali Japonsko v jeho agresivní politice

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Japanese invasion of Manchuria na anglické Wikipedii.


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]