Jankel Adler

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jankel Adler
Narození 26. července 1895
Tuszyn, Lodž, Polsko
Úmrtí 25. dubna 1949 (ve věku 53 let)
Aldbourne, Londýn, Anglie
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jankel Adler (26. července 1895, Tuszyn, Lodž, Polsko25. dubna 1949, Aldbourne, Londýn, Anglie) byl polský malíř a tiskař.

Narodil se jako sedmé z deseti dětí. V jedenácti letech se stal učedníkem u svého strýce, zlatníka a rytce. Po roce 1913, kdy se s rodinou přestěhoval do Německa, studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Barmen u Wiethüchteru. Od roku 1922 pobýval s Ernstem a Campendonkem v Düsseldorfu. Stal se také členem Rýnské secese. V letech 19311933 vyučoval na Akademii v Düsseldorfu a stýkal se s Paulem Klee. V těchto letech také zachraňoval své dílo před nacisty v Polsku. V roce 1935 měl první samostatnou výstavu a později další, např. v Itálii, v Československu a v Rusku. V roce 1937 byl jedním z umělců, jejichž díla byla vystavena na Entartete Kunst v Mnichově. Také se v tomto roce setkal v Cagnes-sur-Mer s Picassem. Od té doby se Jankelův malířský styl stal monumentálnějším a barevně intenzivnějším. V roce 1940 sloužil jako dobrovolník v polské armádě na Západě (Polskie Siły Zbrojne na Zachodzie). V roce 1941 musel ze zdravotních důvodů odejít, žil poté v Kirkcudbright ve Skotsku. Od roku 1943 až do smrti žil v Aldbourne u Londýna.

Byl vychován v židovském duchu, jeho obrazy se řadí k nábožensko-mystickému lyrismu.

Jankelova tvorba se nejprve pohybovala mezi Kleem a Picassem, potom však expresivní znázorňování přírody a subjektivní zobrazování vlastních zážitků vystřídalo přísné, až slavnostně hierarchické uspořádání obrazu. Individuální pohled podléhá typizaci, subjektivita je objektivizována. Adlerovy pozdní obrazy v sobě mají mlčenlivou vážnost a do rýnské umělecké krajiny, nakloněné spíš dekorativnosti francouzského umění, vnášejí východoevropskou hodnotu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Král David
  • Dva rabíni
  • Rabínova poslední hodinka

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RUHRBERG, Karl, WALTHER, Ingo F. (ed.). Umění 20. století: [malířství, skulptury a objekty, nová média, fotografie]. V Praze: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-572-8. S. 66.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • RUHRBERG, Karl, WALTHER, Ingo F. (ed.). Umění 20. století: [malířství, skulptury a objekty, nová média, fotografie]. V Praze: Slovart, 2011. ISBN 978-80-7391-572-8.