Janka Kupala
| Janka Kupala | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Іван (Ян) Дамінікавіч Луцэвіч |
| Narození | 7. července 1882 Vjazynka |
| Úmrtí | 28. června 1942 (ve věku 59 let) Moskva |
| Příčina úmrtí | smrt pádem |
| Místo pohřbení | Military cemetery in Minsk |
| Pseudonym | Адзін з «парнасьнікаў» |
| Povolání | básník, dramatik, překladatel, spisovatel, novinář a publicista |
| Alma mater | Moskevská městská lidová univerzita Pobočka Moskevského archeologického ústavu ve Smolensku |
| Ocenění | Národní básník Běloruska (1925) Leninův řád (1939) Stalinova cena (1941) |
| Manžel(ka) | Vladislava Francevna Lucevič |
| Rodiče | Daminik Lucevič a Bianihna Lucevič |
| Příbuzní | Lieakadzija Lucevič (sourozenec) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Janka Kupala, bělorusky Я́нка Купа́ла, vlastním jménem Ivan Daminikavič Lucevič, bělorusky Іва́н Даміні́кавіч Луцэ́віч (7. července 1882 – 28. června 1942) byl běloruský spisovatel a básník.
Svá díla psal bělorusky (krom první polsky psané básně), a to i v době, kdy působil v Litvě a v Rusku a je tak považován za jednu z hlavních postav běloruského národního obrození. Přeložil mimo jiné text Internacionály do běloruštiny. Byl odpůrcem carismu a Říjnovou revoluci uvítal. V éře Sovětského svazu byl často kritizován za „běloruský nacionalismus“, ale dostalo se mu i oficiálních poct, roku 1941 například obdržel Leninův řád. Zemřel po pádu do schodišťové šachty Hotelu Moskva. Oficiální verze hovořila o nešťastné náhodě, spekulace o sebevraždě či vraždě však nikdy neutichly.
V roce 1927 se léčil v Karlových Varech. V roce 1935 pobýval opět v Československu.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Janka Kupala na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Janka Kupala
- Profil na Answers.com
- Stránky věnované jeho dílu
- Portrét na stránkách Muzea Janka Kupala
