Jan Zdeněk Bartoš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Jan Zdeněk Bartoš
Narození 4. června 1908
Dvůr Králové nad Labem, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1. června 1981 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Pražská konzervatoř
Povolání hudební skladatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Zdeněk Bartoš (4. června 1908 Dvůr Králové nad Labem1. června 1981 Praha) byl český hudební skladatel.

Život[editovat | editovat zdroj]

Absolvoval dvouletou obchodní školu a vedle toho studoval hru na housle u Karla Huršla v Hradci Králové. Hudební praxi získal jako houslista v řadě orchestrů. V 18 letech ho otec zplnoletnil, aby mohl získat licenci k založení vlastního hudebního soubor, byl i hudebníkem kočovné divadelní společnosti. Později vstoupil se svým souborem do služeb francouzské námořní společnosti Messageries Martimes se sídlem v Marseille. Na jejích lodích procestoval Středozemní moře, Dálný východ, a dostal se i na Madagaskar.

Po krátkém působení v Paříži se vrátil domů a doplňoval si hudební vzdělání na Pražské konzervatoři pod vedením Otakara Šína a poté v mistrovské škole u Jaroslava Křičky. Hrál mimo jiné v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK. Za války působil i jako pedagog.

V roce 1945 začal pracovat na ministerstvu školství a kultury, věnoval se i mládežnickým orchestrům, byl uměleckým vedoucím hudebního souboru Motorletu v Jinonicích a postupně se začal prosazovat i jako skladatel. Od roku 1956 byl vedoucím hudebního odboru Ministerstva školství a kultury, v roce 1958 začal vyučovat na Pražské konzervatoři (jeho žáky byli např. Otomar Kvěch, Juraj Filas nebo Jiří Gemrot) a v roce 1959 z ministerstva odešel a stal se hlavním redaktorem Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění. Později se věnoval pouze výuce na konzervatoři a skladatelské činnosti. V 70. letech byl rovněž předsedou pražské Mozartovy obce. Vedle hudby napsal i knihy O hudebních formách (1960), Hudba volá SOS (1969) a Breviář posluchače hudby (1983).

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Jevištní díla[editovat | editovat zdroj]

Orchestrální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Symfonie č.1 pro velký orchestr, op.65 (1952)
  • Symfonie č.2 pro komorní orchestr, op.78 (19561957)
  • Symfonie č.3 pro smyčcový orchestr (19641965)
  • Symfonie č.4, Koncertantní symfonie pro oboe d'amore a smyčcový orchestr (1968)
  • Symfonie č.5
  • Symfonie č.6 pro dechový kvartet a smyčcový orchestr (1974)
  • Symfonie č.7 (1977)
  • Introdukce a rondo pro housle a orchestr, op.13 (1937)
  • Concertino pro fagot a orchestr, op.34 (1943)
  • Staří přátele, Koncertantní suita pro violu, kontrabas a 9 dechových nástrojů (1964)
  • Concerto da camera pro violu a smyčcový orchestr (1970)
  • Koncert pro housle a smyčcový orchestr (1972)
  • Concerto per Due Boemi pro basklarinet, klavír a smyčcový orchestr (1975)
  • Koncert pro trio pro housle, violu, violoncello a smyčcový orchestr (1975)
  • Sonáta pro trombon, 12 smyčců a klavír (1978)
  • Capriccio concertante pro hoboj a komorní orchestr (1979)

Komorní hudba[editovat | editovat zdroj]

  • Malá suita ve starém slohu (1935)
  • Partita pro violu, op.36 (1944)
  • 11 smyčcových kvartetů
  • Sonatina pro violu a klavír, op.46 (1947)
  • Duetto pro 2 housle, op.60 (1951)
  • Elegie pro violoncello a klavír (nebo varhany) (1952)
  • Divertimenta pro dechové nástroje
  • Klavírní kvartet, op.81
  • Trio pro housle, violu a harfu (1961)
  • Preludia (Preludes) pro flétnu a klavír (1963)
  • Musica piccola, Suita (1964)
  • Trio pro housle, violu a violoncello, op.123 (1967)
  • Miniatury pro violoncello a klavír (1970)
  • Adagio, elegiaco a rondo pro lesní roh a klavír (1974)
  • 2 nonety
  • Klavírní tria
  • Deset skladbiček pro 3 zobcové flétny (1976)
  • Fantazie pro violu sólo (1980)

Klavírní skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Dvouhlasé invence, op.5
  • Maličkosti (1947)
  • Sonáta č.1 (1956)
  • Sonáta č.2 „Giocosa“, op.82 (1959)

Vokální skladby[editovat | editovat zdroj]

  • Kmotr Váňa (kantáta na slova Jana Nerudy)
  • Běžec míru (kantáta – oceněno na olympiádě v Londýně r. 1948)
  • Krásná země (kantáta – 1949)
  • V míru žít (kantáta – 1951)
  • Tractatus pacis (kantáta - 1973)
  • Z podkrkonošského špalíčku (1973)
  • Meditace na Štursova "Raněného" pro mezzosoprán a smyčcový orchestr (nebo smyčcový kvartet), op.76 (1956)
  • Dětem (To Children), písňový cyklus na slova Zdeňka Kriebla pro soprán a klavír (1972)
  • Píseň domova pro smíšený sbor (1969)

a řada dalších písní, písňových cyklů a sborů, scénická hudby, hudba pro rozhlasové pořady. Komponoval i hudbu zábavnou a taneční.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 23, 223, 283. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]