Jan Skala
| Jan Skala | |
|---|---|
| Narození | 17. června 1889 Nebelschütz |
| Úmrtí | 22. ledna 1945 (ve věku 55 let) Dziedzice |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Włochy |
| Povolání | novinář, spisovatel a publicista |
| Politické strany | Wendish People's Party |
| Příbuzní | Peter Kroh (vnuk) |
| Funkce | šéfredaktor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Skala (17. června 1889 Nebelschütz – 22. ledna 1945 Dziedzice) byl lužickosrbský novinář, básník a vůdčí ideolog lužickosrbského národního hnutí. V meziválečné době (1918-1939) byl aktivní ve Svazu národnostních menšin v Německu za práva neněmeckých etnických skupin v Německu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jan Skala se narodil dne 17. června 1889 ve vesnici Nebelschütz v Německu. Byl synem pracovníka v lomu a lužickosrbské švadleny. Po vystudování budyšínské dómské školy v roce 1901, strávil rok v Katolické přípravné škole pro učitele. V roce 1910 vydal lužickosrbské básně a ještě dříve nějaké články v sociálně demokratických novinách. Jakožto voják v Rusku a Srbsku v letech 1916 až 1918 si prohloubil své znalosti slovanských jazyků.
Od roku 1918 do roku 1919 pracoval Skala pro berlínský zásobovací úřad. Během spartakovského povstání pracoval pro Berlínský bezpečnostní sbor. Poté dostal místo ve výzbrojním oddělení berlínské policie ve čtvrti Moabitu. Od roku 1919 do roku 1920 byl redaktorem novin Serbski Dźenik ve městě Weisswasser a spoluzakladatelem Lidové strany a lužickosrbského sportovního spolku Serbski Sokoł. V roce 1921 krátce pracoval pro lužickosrbské Serbske Nowiny, potom se přestěhoval do Prahy, kde získal místo ve vládních novinách Prager Presse. V lednu 1924 Skala dělal opět redaktora lužickosrbských Serbskych Nowin a začal pracovat pro Unii Poláků v Berlíně. V letech 1925 až 1927 se účastnil na práci Mezinárodního kongresu národnostních menšin v Ženevě, kde získal kontakty na demokratické intelektuály v Československu a v Polsku.
Poté co se k moci dostali nacionální socialisté, byl Skala za své předchozí politické aktivity perzekvován. Roku 1936 mu bylo zakázáno pracovat jako novinář a jeho jméno bylo vymazáno ze seznamu německých spisovatelů. V roce 1937 opustil Berlín a přesídlil do Budyšína. Dne 21. ledna 1938 byl Skala spolu s dalšími zatčen a byl obviněn z konspirace za účelem spáchání velezrady. Obžalovaný Skala byl propuštěn ze zdravotních důvodů z vězení dne 26. října 1938.
Od roku 1939 do roku 1943 pracoval v různých budyšínských a berlínských firmách. V roce 1943 unikl bombardování Berlína a přemístil se k rodině své ženy do obce Dziedzice. Od roku 1943 do roku 1945 pracoval ve firmě Elektroakustik v městě Namysłově, kde podporoval polské odbojáře. Dne 22. ledna 1945 byl zabit v Dziedzicích vojákem sovětské armády.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Jan Skala byl lužickosrbským levicově orientovaným vedoucím činitelem a vlastencem, novinářem a známým básníkem a spisovatelem. Skala jako dvacátník psal do německých socialistických novin. Ve svém mateřském jazyce začal psát básně roku 1911. Do svého psaní vkládal více sociální tematiky, která byla typická pro straší lužickosrbské spisovatele. Po 1. světové válce publikoval dvě básnické sbírky: „Drobjence“ v roce 1920 a „Škre“ v roce 1923. Básně sbírky „Drobjence“ mají silně vlastenecký charakter ovlivněný jiným lužickosrbským básníkem Jakubem Bartem-Ćišinskim. Jedna z básní je voláním o pomoc a podporu v zápase za práva lužických Srbů v Německu, obrací se přímo k lužickým Srbům. Sbírka „Škre“ je o lásce a intimitě. Jako spisovatel je Skala znám pro některé svoje kratší povídky, nejdůležitější z nich je „Stary Šimko“, ve které popisuje jak kapitalistické podnikání utlačuje Slovany, kteří žijí na vřesovištích. Výběr jeho poezie byl vydán v roce 1985 pod titulem Jan Skala a za redakce J. Łušćanskiho a K. Lorence.
Pro svoji činnost v Unii Poláků byl nahlížen jako vůdce polské menšiny v Německu. Skala trval na kulturní autonomii Poláků a lužických Srbů a tvrdil, že stávající kulturní autonomie byla zaměřena na lépe organizované a vlivnější menšiny – zejména zahraniční Němce. Dále tvrdil, že Kongres národností byl jen o málo více než jen rouškou pro rozšiřování německého vlivu. Na druhou stranu viděl neschopnost chudších minorit dosáhnout kulturní autonomie, což by vedlo k jejich asimilaci. Během svého zápasu za práva menšin v Německé říši v dubnu 1936 publikoval dva články „Slavonic and East European Review“, v časopisu katedry slovanských a východoevropských studií na Londýnské universitě, a to pod svým lužickosrbským pseudonymem.
Pocty
[editovat | editovat zdroj]V polském městě Namysłov byl Janu Skalovi postaven v roce 1965 pomník. V Budyšíně je po něm pojmenována ulice.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Skala na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Skala na Wikimedia Commons