Jan Skácel (politik)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mgr. Jan Skácel
Jan Skácel
Jan Skácel
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS (1968–1990)
NDS
NSJ
NS
ČHNJ

Narození13. září 1934
Pardubice, Československo Československo
Úmrtí17. listopadu 2018 (ve věku 84 let)
Praha, Česko Česko
Profesepolitik
Náboženstvířímskokatolické
CommonsJan Skácel (politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Skácel (13. září 1934 Pardubice17. listopadu 2018 Praha)[1] byl český nacionalistický politik pohybující se na krajní pravici, v době existence Národní strany její místopředseda, k roku 2015 předsedou Českého hnutí za národní jednotu a místopředsedou Národní demokracie.

V roce 1990 kandidoval do Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Československou stranu socialistickou. Od roku 1992 člen, posléze místopředseda Národně demokratické strany, ze které odchází v roce 1998. V roce 2004 kandidoval za senátní obvod č. 22 – Praha 10 do Senátu za České hnutí za národní jednotu. Od roku 2000 předseda Vlastenecké fronty a přípravného výboru Národního sjednocení, jehož byl předsedou v letech 2002 – 2003. Napsal předmluvu k novému překladu Protokolů sionských mudrců (2015).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z pardubické podnikatelské rodiny. Děd i otec Jana Skácela byli členy předmnichovské Československé národní demokracie. Jeho matka vstoupila v roce 1945 na doporučení bývalého živnostenského tajemníka Františka Přeučila do Československé strany národně socialistické a současně rozšířila rodinnou továrnu na zpracování slídy, která v roce znárodnění zaměstnávala 155 pracovníků. V roce 1947 se stala členkou představenstva ČSNS a za tuto stranu zasedala i v Ústřední radě žen. V roce 1950 byla zatčena a spolu s Janovým nevlastním otcem odsouzena k dvaceti pěti letům žaláře, nevlastní otec k jedenácti. Oba byli propuštěni na amnestii presidenta republiky v roce 1960.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BARTOŠ, Adam B. Poslední rozloučení s Janem Skácelem [online]. Narodnidemokracie.cz, 2018-11-20 [cit. 2018-11-26]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]