Přeskočit na obsah

Jan Sekera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jan Sekera
Jan Sekera v roce 2009
Jan Sekera v roce 2009
Narození14. listopadu 1935
Louny ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí10. ledna 2015 (ve věku 79 let)
Praha ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníměstský hřbitov Louny
VzděláníFilozofická fakulta Univerzity Karlovy Praha - 1958
Povoláníředitel galerie 19662013
ZaměstnavateléOkresní národní výbor Louny, Magistrát hlavního města Prahy
TitulPhDr.
OceněníČestný občan města Loun 2004
ChoťPhDr. Daniela Maršálková
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Sekera (14. listopadu 1935 Louny10. ledna 2015, Praha) byl český historik umění a galerista. Založil Galerii Benedikta Rejta v Lounech, v 90. letech byl ředitelem Českého muzea výtvarných umění v Praze. Zaměřoval se zejména na studium a prezentaci českého výtvarného umění po roce 1945 a na dílo Františka Kupky. Je autorem mnoha odborných textů a výstavních katalogů.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1953 maturoval Jan Sekera na lounském gymnáziu. V letech 19531958 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obory filozofie, estetika (prof. M. Novák) a matematika.[1] V polovině 50. let navázal blízké kontakty s lounskými výtvarníky Kamilem Linhartem, Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem, básníkem Emilem Julišem a estetikem Josefem Hlaváčkem.

Po epizodním působení v roli učitele matematiky na lounské jedenáctiletce a dvouleté základní vojenské službě nastoupil v roce 1960 jako průvodce a metodik do Pražské informační služby. S Louny však kontakt neztratil a v roce 1965 byl pověřený vedením galerijního oddělení Okresního muzea v Lounech. Po zřízení samostatné instituce s názvem Galerie Benedikta Rejta se od března 1966 stal jejím prvním ředitelem.[2] V důsledku toho, že Sýkora i Linhart učili v Praze a patřili do okruhu Jiřího Koláře a Sekera udržoval kontakty s osobnostmi jako byli Zbyněk Hejda či Jan Sokol, o lounské galerii se v pražských intelektuálních a výtvarných kruzích vědělo.

Sekera orientoval výstavní činnost od počátku na české výtvarné umění 20. století. Do konce 60. let tak v galerii vystavovali Karel Černý, Jaromír Funke, Antonín Slavíček, Bohuslav Reynek, Josef Čapek, Emil Filla a další. Ještě počátkem normalizace v 70. letech probíhají Sekerovou zásluhou v lounské galerii výstavy Otakara Slavíka, Zdeňka Sýkory, Huga Demartiniho a Karla Malicha.[3]

Sekera směřoval akviziční činnost galerie jednak k získávání obrazů klasiků české moderní malby (Antonín Slavíček, Antonín Hudeček, Václav Špála, Bohumil Kubišta a další), jednak umělců zastupujících v malbě konstruktivistické a kinetické tendence (mj. Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Zdeněk Pešánek, Karel Malich). Jeho první akvizicí ještě jako vedoucího výstavního oddělení muzea byl nákup dvou klíčových obrazů Zdeňka Sýkory: Šedé struktury a Červeno-modré struktury.[4] Vybudoval také rozsáhlou sbírku grafiky, v níž jsou zastoupeni mj. Josef Váchal a Vojtěch Preissig. Sekera vždy usiloval o to, aby byla lounská galerie odborným ústavem s nadregionálním významem.

V roce 1969 Sekera Louny načas opustil, když absolvoval dvouletou stáž ve Filosofickém ústavu Československé akademie věd. Roku 1971 se opět vrátil do Loun a převzal vedení galerie. Sekera nikdy nebyl členem KSČ. Proto musel v odborné činnosti čelit nejrůznějším ideologickým tlakům, které byly na maloměstě často silnější než v metropoli. To byl důvod, proč se v roce 1987 rozhodl odejít do Prahy. Rok nato se stal ředitelem Středočeské galerie v Praze.[5] V roce 2001 odešel do důchodu. Dále působil jako člen nákupních komisí v různých galeriích, např. v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem nebo v Národní galerii v Praze. Od roku 2001 externě vyučoval na Vyšší odborné škole informačních služeb v Praze. Roku 2004 mu bylo uděleno čestné občanství města Loun.

Bibliografie (výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • Obrazy, plastiky – 2. výstava přírůstků sbírky, Galerie Benedikta Rejta, Louny 1969 (katalog výstavy)
  • Emil Filla: Pamětní síň na Peruci. Galerie Benedikta Rejta, Výstavnictví, Praha 1980
  • Henri Moore, České muzeum výtvarných umění, Praha 1993, ISBN 80-7056-137-8 (s kolektivem, katalog výstavy)
  • Racionalita poesie aneb poesie racionality, in: Poesie racionality: konstruktivní tendence v českém výtvarném umění šedesátých let, České muzeum výtvarných umění a Galerie Benedikta Rejta, Praha 1993, s. 6–53, ISBN 80-7056-019-3
  • Vratislav Karel Novák: zveřejnění, Moravská galerie, Brno 1993, ISBN 80-7027-027-6 (s Alenou Křížovou, katalog výstavy)
  • Henri Laurens: Kubistické období, České muzeum výtvarných umění, Praha 1995, ISBN 80-7056-041-X (katalog výstavy)
  • Peter Sedgley: obrazy, světelná kinetika, světelné instalace, České muzeum výtvarných umění, Praha 1997, ISBN neuvedeno, (s kolektivem, katalog výstavy)
  • Diet Sayler, České muzeum výtvarných umění, Praha 1999, ISBN neuvedeno (katalog výstavy)
  • František Kupka: Okolo bodu (1911–1930), white gallery, Litomyšl 2012, ISBN neuvedeno (s Martinem Dostálem, katalog výstavy)
  • Návrat do Prahy, in: František Kupka ze sbírky Jana a Medy Mládkových, Muzeum Kampa, Praha (rok vydání neuveden), s. 9-13, ISBN 978-80-87344-08-8

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Gruntová-Kolingerová, Hana, Biografie Galerie Benedikta Rejta, Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, Praha 2013, s. 183, ISBN 978-80-87398-44-9 (dále jen Gruntová)
  2. Roedl, Bohumír (ed.), Louny, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2005, s. 369, ISBN 80-7106-662-1 (dále jen Roedl)
  3. Gruntová, s. 193–205
  4. Roedl, Bohumír, Zemřel PhDr. Jan Sekera, Svobodný hlas 24, č. 3, 21. 1. 2015, s. 5, ISSN 1210-7239
  5. Roedl, s. 369–370

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 2, s. 1277-1278, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]