Jan Robert Alexander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mjr. Jan Robert Alexander, DFC, DFM
Narození6. června 1922
Československo Teplice
Úmrtí12. ledna 2012 (ve věku 89 let)
Spojené království Andover
Povolánípilot a veterán
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan (původně Hans) Robert Alexander (6. června 1922 Teplice12. ledna 2012 Andover[1]) byl navigátor ve službách RAF.[2] Byl nejvýznamnějším navigátorem bombardovacího letectva československého původu druhé světové války.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Památeční plaketa Jana Alexandera (poblíž Teplické obchodní akademie).
Památeční lavička Jana Alexandera (poblíž Teplické obchodní akademie).

Mládí a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dobře situované sekulární židovské rodiny. Započal studia na německém[4] gymnáziu v Teplicích.[5] V roce 1938 byl vzhledem k sílícím protižidovským náladám poslán rodiči dostudovat do Anglie na Margate College. V srpnu 1941 vstoupil coby dobrovolník do Britského královského letectva. Jméno Hans si počeštil na Jan, avšak nepřihlásil se k československé zahraniční armádě, jelikož neuměl česky (v rodině se hovořilo jen německy).[6][5] Po dokončení základního výcviku byl přidělen nejprve k 106. peruti RAF, poté sloužil u 83. perutě RAF. U obou perutí působil jako navigátor. Věnoval se také instruktáži navigace. V červnu 1944 nastoupil ke 139. peruti RAF. Osmkrát se účastnil náletu na Berlín. V noci z 2. na 3. května 1945 se podílel na posledních bombardovacích náletech na město Kiel.[2] Válku končil jako příslušník 162. perutě RAF. Na svém kontě měl z československých letců nejvíce operačních akcí – z celkem 101 bojového letu mu bylo plně započítáno 99 operačních náletů nad Německo a okupovaná území v celkové délce více než 480 hodin.[1][4]

Život po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině roku 1945 se navrátil do Československa.[4] Z celkem 48 členů jeho rodiny přežil válku jediný příbuzný.[1][5] Vrátil se do Velké Británie a setrval v řadách RAF.[6] Do Československa se vracel jen sporadicky z pracovních důvodů.[4] Oženil se a měl tři dcery.[1] Do důchodu odešel v roce 1973.[2][7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jan Robert Alexander byl nositelem vysokých britských vyznamenání.[1][5] Byl jedním ze čtyř československých letců, kterým byla udělena kombinace vyznamenání DFC a DFM.[7]

Jeho jméno připomenuto na pomníku Obětem druhé světové války v Žatci[8] a na Památníku Okřídleného lva na pražském Klárově.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rajlich, Jiří: Československý válečný letec Jan Robert Alexander. Historie a vojenství: časopis Vojenského historického ústavu 54, č. 1/2005, s. 60–74.
  • Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (5.–7. díl).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Jan Robert Alexander – Remembered [online]. 2012-07-21 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Alexander, Jan Robert. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  3. POLLEY, Ivana. Návrat do emigrace - Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii. Disertační práce [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. Dostupné online. 
  4. a b c d BOUŠKOVÁ, Pavlína; CHLEBORÁDOVÁ, Bohuslava; MICHLOVÁ, Jana Perutz; SPÁLA, Radek. Židovské osobnosti Teplicka. Teplice: Ulpan Teplice, 2019. 227 s. ISBN 978-80-270-6981-1. Kapitola V. Ostatní, s. 207–209. 
  5. a b c d Poslední let. www.ustrcr.cz [online]. Dostupné online. 
  6. a b ALEXANDER Jan Robert - Regionální knihovna Teplice. www.knihovna-teplice.cz [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  7. a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. vojenskaakademiehranice.ic.cz [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-01. 
  8. Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.