Jan Robert Alexander

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mjr. Jan Robert Alexander, DFC, DFM
Narození6. června 1922
Československo Teplice
Úmrtí12. ledna 2012 (ve věku 89 let)
Spojené království Andover
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan (původně Hans) Robert Alexander (6. června 1922 Teplice12. ledna 2012 Andover[1]) byl navigátor ve službách RAF.[2] Byl nejvýznamnějším navigátorem bombardovacího letectva československého původu druhé světové války.[3]

Život[editovat | editovat zdroj]

Památeční plaketa Jana Alexandera (poblíž Teplické obchodní akademie).
Památeční lavička Jana Alexandera (poblíž Teplické obchodní akademie).

Mládí a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z dobře situované sekulární židovské rodiny. Započal studia na německém[4] gymnáziu v Teplicích.[5] V roce 1938 byl vzhledem k sílícím protižidovským náladám poslán rodiči dostudovat do Anglie na Margate College. V srpnu 1941 vstoupil coby dobrovolník do Britského královského letectva. Jméno Hans si počeštil na Jan, avšak nepřihlásil se k československé zahraniční armádě, jelikož neuměl česky (v rodině se hovořilo jen německy).[6][5] Po dokončení základního výcviku byl přidělen nejprve k 106. peruti RAF, poté sloužil u 83. perutě RAF. U obou perutí působil jako navigátor. Věnoval se také instruktáži navigace. V červnu 1944 nastoupil ke 139. peruti RAF. Osmkrát se účastnil náletu na Berlín. V noci z 2. na 3. května 1945 se podílel na posledních bombardovacích náletech na město Kiel.[2] Válku končil jako příslušník 162. perutě RAF. Na svém kontě měl z československých letců nejvíce operačních akcí – z celkem 101 bojového letu mu bylo plně započítáno 99 operačních náletů nad Německo a okupovaná území v celkové délce více než 480 hodin.[1][4]

Život po roce 1945[editovat | editovat zdroj]

V druhé polovině roku 1945 se navrátil do Československa.[4] Z celkem 48 členů jeho rodiny přežil válku jediný příbuzný.[1][5] Vrátil se do Velké Británie a setrval v řadách RAF.[6] Do Československa se vracel jen sporadicky z pracovních důvodů.[4] Oženil se a měl tři dcery.[1] Do důchodu odešel v roce 1973.[2][7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Jan Robert Alexander byl nositelem vysokých britských vyznamenání.[1][5] Byl jedním ze čtyř československých letců, kterým byla udělena kombinace vyznamenání DFC a DFM.[7]

Jeho jméno připomenuto na pomníku Obětem druhé světové války v Žatci[8] a na Památníku Okřídleného lva na pražském Klárově.[1]

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Rajlich, Jiří: Československý válečný letec Jan Robert Alexander. Historie a vojenství: časopis Vojenského historického ústavu 54, č. 1/2005, s. 60–74.
  • Rajlich, Jiří: Na nebi hrdého Albionu (5.–7. díl).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Jan Robert Alexander – Remembered [online]. 2012-07-21 [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Alexander, Jan Robert. https://www.valka.cz [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  3. POLLEY, Ivana. Návrat do emigrace - Osudy československých příslušníků RAF po druhé světové válce ve Velké Británii. Disertační práce [online]. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta. Dostupné online. 
  4. a b c d BOUŠKOVÁ, Pavlína; CHLEBORÁDOVÁ, Bohuslava; MICHLOVÁ, Jana Perutz; SPÁLA, Radek. Židovské osobnosti Teplicka. Teplice: Ulpan Teplice, 2019. 227 s. ISBN 978-80-270-6981-1. Kapitola V. Ostatní, s. 207–209. 
  5. a b c d Poslední let. www.ustrcr.cz [online]. Dostupné online. 
  6. a b ALEXANDER Jan Robert - Regionální knihovna Teplice. www.knihovna-teplice.cz [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online. 
  7. a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. vojenskaakademiehranice.ic.cz [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-01-01. 
  8. Pomník Obětem 2. světové války | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.