Jan Otčenášek
| Jan Otčenášek | |
|---|---|
Jan Otčenášek (Matica Slovenská, 1964) | |
| Narození | 19. listopadu 1924 Praha |
| Úmrtí | 24. února 1979 (ve věku 54 let) Praha |
| Příčina úmrtí | rakovina plic a novotvar plic |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | dramaturg, scenárista, novinář, spisovatel a dramatik |
| Zaměstnavatel | Československý rozhlas |
| Politická strana | Komunistická strana Československa |
| Partner(ka) | Libuše Švormová (do 1979) |
| Děti | Petr Zikmund[1] Štěpán Otčenášek[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Otčenášek (19. listopadu 1924 Praha – 24. února 1979 Praha) byl český spisovatel a scenárista. Proslavily ho romány Občan Brych nebo Romeo, Julie a tma, stejně jako scénáře k filmu Lásky mezi kapkami deště nebo k seriálu Byl jednou jeden dům. Jeho dílo je řazeno k socialistickému realismu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se do rodiny truhláře 19. listopadu 1924 v Praze na Žižkově. Žil v Lupáčově ulici.[2] Vystudoval obchodní akademii a maturoval v roce 1943.[3] Poté byl krátce totálně nasazen v továrně Avia v Čakovicích. Koncem války se Otčenášek zapojil do ilegální komunistické odbojové skupiny Předvoj. Po 2. světové válce vstoupil do KSČ, začal studovat estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ale z rodinných důvodů studia nedokončil. Jeho učitelem na fakultě byl Jan Mukařovský.[4]
V letech 1947–1951 pracoval ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu jako exportní úředník. Od roku 1952 působil v sekretariátě Svazu československých spisovatelů, později jako první tajemník. V roce 1953 se na krátký čas stal redaktorem Československého rozhlasu, ale brzy se vrátil k práci na svazu spisovatelů. V roce 1960 se rozhodl pro svobodné povolání jako spisovatel a roku 1973 začal pracovat jako dramaturg Filmového studia Barrandov.[5] V této funkci setrval až do smrti. S Jiřím Markem vymyslel roku 1975 rozhlasový seriál Jak se máte, Vondrovi?[6]
Dvě desetiletí žil s herečkou Libuší Švormovou.[7] Jeho syn Jan Otčenášek se stal televizním scenáristou (pod pseudonymem Petr Zikmund), napsal seriály jako Hotel Herbich nebo Nemocnice na kraji města po dvaceti letech. Druhý syn Štěpán Otčenášek je divadelním historikem a dramaturgem (působil v Divadle Labyrint nebo v Divadle v Dlouhé).
Dvakrát získal Státní cenu Klementa Gottwalda (1956, 1965). V roce 1960 obdržel Cenu za nejlepší scénář za film Romeo, Julie a tma na Mezinárodním filmovém festivalu v San Franciscu. Roku 1966 mu byl udělen titul Zasloužilý umělec.[8]
Jan Otčenášek zemřel na rakovinu plic 24. února 1979 v Praze.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Publikoval v Literárních novinách, Hostu do domu, Květech, Plamenu, Rudém právu aj. Je autorem řady filmových a televizních scénářů (např. Byl jednou jeden dům), povídek (Jak Zdenek o kalhotky přišel) aj. Napsal dvě epizody ze seriálu Třicet případů majora Zemana: Kvadratura ženy (1976) a Tatranské pastorále (1978). Byl autorem námětu ke komedii Jak se krade milion z roku 1967 (někdy uváděn i jako scenárista). Dramaturgicky se podílel například na snímcích Setkání v červenci (1978) nebo Postavení mimo hru (1979).
Budovatelská tematika
[editovat | editovat zdroj]- Plným krokem (1952) – budovatelský román
- Občan Brych (1955) – úspěšný pokus o politický román z únorového převratu v roce 1948. Tématem je osobní rozhodování váhajícího intelektuála, zda přijmout nebo odmítnout poúnorovou situaci. Obsah: prostý mladík se snaží držet krok s bohatými vrstevníky – nechá se přemluvit, aby po válce přešel na západ – čekají na toho, kdo je má v lese převést přes hranice – odhalují se charaktery – mladík si uvědomuje, že není představitelem buržoazie a že se chce vrátit – miluje svou zem.
- Kulhavý Orpheus (1964) – román, ve kterém Otčenášek ukazuje snahu mládeže aktivně se podílet na odbojové činnosti, jejich odhodlání nestát stranou v těžkých dobách okupace. Zde autor vycházel z vlastních zážitků při totálním nasazení.[9]
- Pokušení Katarina (1984) – nedokončená románová skladba, která řeší stejné téma jako Občan Brych, ale na problém nazírá složitěji, překonává zjednodušené východisko Občana Brycha, kriticky se vyrovnává s totalitním režimem.
Milostné
[editovat | editovat zdroj]- Romeo, Julie a tma (1958) – novela o tragickém příběhu studenta Pavla a židovské dívky Ester v období heydrichiády.
- Mladík z povolání (1968) – novela s erotickým podtextem
- Když v ráji pršelo (1972) – román, který je vystavěn na citovém vztahu mladé intelektuálské dvojice, jehož pevnost je prověřována v primitivních životních podmínkách na šumavské samotě.
- Víkend uprostřed týdne (1975) – milostná divadelní hra.
Pro děti
[editovat | editovat zdroj]- Kluci z Ořeší (1954)
Scénáře
[editovat | editovat zdroj]- Občan Brych (1955) – film o váhajícím intelektuálovi, který se politicky neztotožňuje se socialistickou revolucí ani se západní kulturou. Při pokusu o přechod hranic si své postoje vyjasní a vrátí se z vlastenectví do reality socialismu.[10]
- Romeo, Julie a tma (1959)
- Jarní povětří (film) (1961) motivy z románu Občan Brych – scénář spolu s Ladislavem Helgem
- Kolik slov stačí lásce (1961)
- Bez svatozáře (1963)
- Vražda po našem (1966)
- Ta třetí (1968)
- Romeo a Julie na konci listopadu (1971) – tv film
- Svatba bez prstýnku (1971)
- Svatba bez prstýnků podle Kulhavého Orfea (1972)
- Milenci v roce jedna (1973)
- V každém pokoji žena (1974)
- Kosmas a paní Božetěcha (1974) – tv film
- Byl jednou jeden dům (1974) – pětidílný seriál, scénář spolu s Oldřichem Daňkem
- Smrt mouchy (1976)
- Stín létajícího ptáčka (1977)
- Dnes v jednom domě (1978) – devítidílný seriál, scénář spolu s Oldřichem Daňkem
- Lásky mezi kapkami deště (1979) – film o 30. letech, autobiografické prvky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Přemysl Blažíček: Slovník české literatury po roce 1945. Ústav pro českou literaturu AV ČR. 1998. Dostupné online. [cit. 2025-01-19].
- ↑ Jan Otčenášek. Praha 3 - Literáti z naší čtvrti [online]. [cit. 2026-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Jan Otčenášek. Cojeco.cz [online]. [cit. 2026-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel spisovatel a scenárista Jan Otčenášek. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2026-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Jan Otčenášek. Slovník české literatury po roce 1945 [online]. [cit. 2020-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Jan Otčenášek. Aktuálně.cz [online]. 2014-10-29 [cit. 2026-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Namluvila Angeliku, markýzu andělů. Herečka Švormová slaví osmdesátiny. iDNES.cz [online]. 2015-08-23 [cit. 2026-02-11]. Dostupné online.
- ↑ Jan Otčenášek. Kultura.cz [online]. [cit. 2026-02-11]. Dostupné online.
- ↑ MACHALA, Lubomír. Otčenášek, Jan: Kulhavý Orfeus. Slovník české prózy [online]. [cit. 2026-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-08-09.
- ↑ MAREŠ, Petr. Vedlejší postavy, vedlejší motivy: K filmovým adaptacím dvou románů Jana Otčenáška. Česká literatura. 2013, roč. 61, čís. 2, s. 218–239. Dostupné online [cit. 2026-02-11]. ISSN 0009-0468.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Otčenášek na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Otčenášek
- Jan Otčenášek v Česko-Slovenské filmové databázi
- L. Doležel: K vyjadřování řeči postav v románě J. Otčenáška „Občan Brych“