Jan Ludevít Procházka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jan Ludevít Procházka
Jan L. Procházka (Jan Vilímek, 1886)
Narození 14. srpna 1837
Klatovy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. července 1888 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Ludevít Procházka (14. srpna 1837 Klatovy[1]19. července 1888 Praha) byl český klavírista, hudební skladatel a hudební pedagog.

Studoval na gymnáziu v Klatovech a později práva na Univerzitě Karlově. Jako nadaný klavírista se stal v Praze žákem Bedřicha Smetany, se kterým se záhy spřátelil. Jako skladatel napsal sborník písní Záboj, kam přispěl i Smetana osobně. Patří k zakladatelům pražského sboru Hlahol. Ve svém bytě a později v Konviktském sále pořádal často koncerty na kterých uváděl novinky českých skladatelů. Zazněly tam poprvé skladby Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a dalších českých skladatelů. Jan L. Procházka byl také referentem Národních listů, Dalibora a Hudebních Listů. Po odchodu do Hamburku se stal profesorem klavíru na tamní konzervatoři a dirigentem orchestru. Prosadil též uvedení opery Dvě vdovy v hamburském městském divadle. V Drážďanech prosadil vydání Smetanových kompozic v renomovaném nakladatelství Bote&Bock.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]