Jan Ludevít Procházka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jan Ludevít Procházka

Jan L. Procházka (Jan Vilímek, 1886)
Narození 14. srpna 1837
Klatovy
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 19. července 1888 (ve věku 50 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Ludevít Procházka (14. srpna 1837 Klatovy[1]19.července 1888 Praha) byl český klavírista, hudební skladatel a hudební pedagog.

Studoval na gymnáziu v Klatovech a později práva na Univerzitě Karlově. Jako nadaný klavírista se stal v Praze žákem Bedřicha Smetany, se kterým se záhy spřátelil. Jako skladatel napsal sborník písní Záboj, kam přispěl i Smetana osobně. Patří k zakladatelům pražského sboru Hlahol. Ve svém bytě a později v Konviktském sále pořádal často koncerty na kterých uváděl novinky českých skladatelů. Zazněly tam poprvé skladby Antonína Dvořáka, Zdeňka Fibicha a dalších českých skladatelů. Jan L. Procházka byl také referentem Národních listů, Dalibora a Hudebních Listů. Po odchodu do Hamburku se stal profesorem klavíru na tamní konzervatoři a dirigentem orchestru. Prosadil též uvedení opery Dvě vdovy v hamburském městském divadle. V Drážďanech prosadil vydání Smetanových kompozic v renomovaném nakladatelství Bote&Bock.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]