Přeskočit na obsah

Jan Květina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Jan Květina, Ph.D.
Narození1986 (37–38 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
Povoláníhistorik, politolog a vysokoškolský učitel
OceněníPrémie Otto Wichterleho 2021 Cena Mariana Szyjkowského 2023
RodičeJaroslav Květina
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Květina (* 1986) je český historik a politolog zaměřující se na dějiny Polska a polské politiky.[1]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako nejmladší syn farmakologa Jaroslava Květiny, jeho bratrem je archeolog Petr Květina. Od roku 2005 studoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 2008 získal titul Bc. z politologie s bakalářskou prací na téma „Neoslavismus a polská otázka[2], o rok později obhájil bakalářskou práci „Otázka stability moci v polském státě: analýza politického rozhodovacího procesu za vasovské dynastie“ a získal titul Bc. z historie.[3] Roku 2010 získal magisterský titul, o rok později i malý doktorát (PhDr.).[4] V roce 2018 obhájil disertační práci „Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského“ a získal titul Ph.D.[5] Během studií se zúčastnil stáží např. na Oxfordské univerzitě či na Univerzitě v Łódźi.

V letech 2007 až 2020 vyučoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové a od roku 2012 též působil na katedře politologie FF UK.[6][7] Od roku 2017 působí na Katedře politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha.[8] Roku 2019 nastoupil do Historického ústavu Akademie věd ČR, kde pracuje jako vedoucí oddělení moderních transnacionálních a intelektuálních dějin.[9] Vyučuje též na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, na níž od ledna 2024 působí na pozici proděkana pro vědu a výzkum.[10] Je často zván do médií jako politolog a odborník na současné Polsko.[11][12][13][14]

  • Šlechtická demokracie: parlamentarismus v polsko-litevském státě v 16.-17. století, 2011
  • Mýtus republiky. Identita a politický diskurz raněnovověké polské šlechty, 2019
  1. Profil v databázi Národních autorit ČR. [cit. 2. 8. 2022]
  2. KVĚTINA, Jan. Neoslavismus a polská otázka. dspace.cuni.cz. 2008-09-10. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  3. KVĚTINA, Jan. Otázka stability moci v polském státě: analýza politického rozhodovacího procesu za vasovské dynastie. dspace.cuni.cz. 2009-09-14. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  4. Historický ústav AV ČR - Seznam pracovníků. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  5. KVĚTINA, Jan. Republikánský mýtus polské aristokracie: Raně novověké pojetí politické identity Stanisława Orzechowského a Andrzeje Frycze Modrzewského. dspace.cuni.cz. 2018-03-28. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. 
  6. Prohlížení dle vedoucího práce "Květina, Jan" | Digitální repozitář UK. dspace.cuni.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  7. Jan Květina | Česká pozice. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  8. Květina Jan. vesmir.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  9. Historický ústav AV ČR - Vědecká oddělení. www.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-10-02]. Dostupné online. 
  10. Osoba - Univerzita Hradec Králové. www.uhk.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  11. 4. červenec 2020 - Studio ČT24 | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  12. 23. květen 2021 - Studio ČT24 | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  13. V souvislostech - Jan Květina: Kdo je vítězem voleb?. www.tvnoe.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  14. KVĚTINA, Jan. „Bašta proti tyranii z Východu.“ Poláci dnes patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Důvod hledejme ve společné historii. Deník N [online]. 2023-02-01 [cit. 2023-02-17]. Dostupné online. 
  15. Prémie Otto Wichterleho 2021 - Akademie věd České republiky. www.avcr.cz [online]. [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 
  16. ROHANOVÁ, Jitka. Výsledky Ceny Mariana Szyjkowského pro nejlepší disertační práci. instytutpolski.pl [online]. 2023-09-12 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]