Jan Klimeš (revolucionář)
| Jan Klimeš | |
|---|---|
.png) Jan Klimeš v uniformě makedonských povstalců (magazín Illustrovaný svět, 1903) | |
| Narození | 6. prosince 1874 Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | po 1912 Sofie  Bulharské carství |
| Příčina úmrtí | sebevražda |
| Povolání | čalouník, obchodník a revolucionář |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Klimeš (6. prosince 1874 Vídeň – po 1912 Sofie) byl český čalouník, obchodník, panslavista a revolucionář dlouhodobě žijící v Bulharsku, účastník makedonského povstání proti Osmanům a člen Bulharské makedonsko-edirnské revoluční organizace.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Mládí[editovat | editovat zdroj]
Narodil se ve Vídni v tehdejším Rakousku-Uhersku do rodiny tzv. vídeňských Čechů, ale brzy poté se jeho rodina přestěhovala do valašských Vizovic a v roce 1881 pak do Uherského Hradiště. Jeho otec zde byl úředníkem u okresního soudu. Zpočátku pak Jan pracoval jako čalounický mistr v továrně na nábytek v Budapešti.
V Bulharsku[editovat | editovat zdroj]
20. října 1902 přijel do bulharského hlavního města Sofie jako obchodní zástupce. Začal se setkávat s intelektuály s nacionalistickými a anarchistickými názory: seznámil se mj. s Borisem Sarafovem, Goce Delčevem, Hristem Tatarchevem a dalšími aktéry makedonského osvobozeneckého hnutí. V polovině ledna 1903 se prostřednictvím bulharského poslance Stojanova připojil k ozbrojené skupině Hrista Černopejeva, která vstoupila na území Makedonie s cílem zde podpořit makedonské povstání proti osmanské nadvládě. Podle vlastních výpovědí strávil u oddílu čtyři měsíce a mezitím si vedl poznámky o absolvovaných misích, zbraních a činnosti povstalců.[1] Klimešova rota se mj. zúčastnila těžké bitvy u Havraní hory.
V Praze[editovat | editovat zdroj]
Okolo roku 1904 se vrátil do Rakouska-Uherska a usadil se v Praze. Zde v magazínu Illustrovaný svět a v deníku Národní politika publikoval na pokračování své vyprávění z účasti při povstání a řadu dalších materiálů týkajících se makedonského osvobozeneckého hnutí, aby podněcoval českou veřejnost k panslovanským myšlenkám. Jeho teze podroval ve svých článcích též novinář Václav Klofač, člen Říšské rady jakožto poslanec České strany národně sociální. Zároveň texty o působení v Makedonii publikovali také další čeští dobrovolníci, např. Antonín Vimola a František Král.[2] V Praze se také sblížil se také s novinářem a spisovatelem Jaroslavem Haškem a zapojil se mj. do Haškova satirického politického uskuení Strany mírného pokroku v mezích zákona.[3] Popisuje jej jako horlivého agitátora za boj za makedonskou nezávislost, který po Praze chodil též v povstalecké uniformě.[3]
Zpět v Bulharsku[editovat | editovat zdroj]
Posléze znovu odešel do Bulharska, kde se 23. července 1908 oženil v Sofii s Boženou Irichosou, se kterou měli syna Miloslava. Otevřel si vlastní obchod s kůží, ale po balkánských válkách (1912–1913) byl jeho obchod ekonomicky zruinován. Po těchto událostech tíživou situaci neunesl a někdy po roce 1912 spáchal sebevraždu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ян Климеш na bulharské Wikipedii.
- ↑ YUMPU.COM. Vojvoda makedonský. yumpu.com [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16.
- ↑ VOLNÝ, Vít. Reflexe makedonské otázky v českých cestopisech v první polovině 20. století. dspace.cuni.cz. 2017-06-12. Dostupné online [cit. 2022-10-25].
- ↑ a b Makedonský vévoda Klimeš. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2022-10-25]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Klimeš na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Павлов, Иван. Българо-чешки литературни паралели. София, УИ „Св. Климент Охридски“, 1990. s. 95 - 97. (bulharsky)
- Illustrovaný svět: velké vydání Besed lidu. Praha: J. Otto, 1903, undefined(28). s. 650. Dostupné online