Přeskočit na obsah

Jan Klimak

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Svatý
Jan Klimak
Svatý Ióannés Klimakos, sv. Jiří a sv. Blasios (Blažej), ikona, Novgorod, 13.st.
Svatý Ióannés Klimakos, sv. Jiří a sv. Blasios (Blažej), ikona, Novgorod, 13.st.
mnich
Narozenímezi lety 525–579
Sýrie
Úmrtímezi lety 595–680
Mojžíšova hora
Svátek30. březen
Státní občanstvíByzantská říše
Vyznáníkatolicismus
Uctíván církvemiŘímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Pravoslavná církev
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Klimak (řecky Ἰωάννης τῆς Κλίμακος, zvaný též Jan Sinaita nebo Jan Lestvičník, data jeho narození a úmrtí jsou nejasná) byl mnich a později opat v klášteře sv. Kateřiny na hoře Sinaji na přelomu 6. a 7. století. Je považován za jednoho z východních církevních otců. Je jako světec uctíván katolickou i pravoslavnou církví. Je považován za jednoho z otců hesychasmu.

Datum Janova narození není přesně známo. Hlavním pramenem informací o jeho životě je spis Daniela z El-Tor Život a komentář církevního historika Nikefora Kalixta Ksantopula k Janovu spisu Žebřík do ráje. Podle tohoto pramene se narodil v Konstantinopoli. Od 16 let žil v klášteře sv. Kateřiny na Sinaji. Zde vynikl velkou poslušností vůči představeným, která šla až tak daleko, že budil dojem, že nemá žádnou vlastní vůli. Po čtyřech letech života v klášteře se uchýlil jako poustevník do jeskyně a prožil takto čtyřicet let. Během této doby konal pokání a bojoval s démony. Do kláštera docházel pouze na soboty a neděle, aby se mohl zúčastnit společných bohoslužeb místních mnichů. Poté byl zvolen v klášteře sv. Kateřiny opatem (igumenem). Řídil komunitu po čtyři roky. Posledních několik let svého života prožil opět z vlastní vůle jako poustevník. Zemřel 30. března v rozmezí let 595680.

  • Žebřík do ráje (v originále Κλίμαξ) – jedno ze zásadních děl hesychasmu, česky Ióannés Klimakos. Nebeský žebřík. Překlad Alena Sarkissian. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015. 256 s. (Pro Oriente : dědictví křesťanského Východu; sv. 32). ISBN 978-80-7465-125-0. 
  • Traktát o povinnostech řeholního představeného
  • Pastýřské poučení

Nebeský žebřík

[editovat | editovat zdroj]
Kostel Pammakaristos (mešita Fethiye), pareklésion, mozaika, východní oblouk, jižní podhled, svatý Jan Klimak – Istanbul, Turecko

Janův Nebeský žebřík pojednává o třiceti stupních duchovního vzestupu do ráje: první tři stupně popisují odloučení se od světa, čtvrtý až sedmý stupeň mluví o poslušnosti, pokání, pamatování na smrt a radostném žalu; osmý až dvacátý šestý stupeň popisuje boj s vášněmi, z toho stupeň dvacátý čtvrtý až dvacátý šestý pojednává o nejvyšších ctnostech; stupeň dvacátý sedmý až třicátý pojednává o kontemplaci, modlitbě, osvobození od vášní, o víře, naději a lásce.[1]

  1. Zříci se světského života
  2. O potlačení sklonu k vášním čili o zbavení se stesku po světě
  3. Dobrovolný exil
  4. O blažené a věčné poslušnosti
  5. O pokání
  6. Pamatování na smrt
  7. O radostném žalu
  8. O pokoji a mírnosti
  9. O zášti
  10. O pomluvě
  11. O zbytečných řečech a mlčení
  12. O lži
  13. O omrzelosti
  14. O obžerství
  15. O čistotě
  16. O hamižnosti
  17. O chudobě
  18. O necitelnosti
  19. O spánku, modlitbě a zpěvu žalmů ve společenství
  20. O bdění
  21. O nemužném strachu
  22. O ješitnosti
  23. O pýše
  24. O tichosti, pokoře, nepřítomnosti zloby a špatnosti
  25. O pokoře
  26. O schopnosti rozlišovat myšlenky, vášně a ctnosti
  27. O posvátném klidu těla a duše (tedy o hésychii)
  28. O modlitbě
  29. Osvobození od vášní
  30. O víře, naději a lásce[1]
  1. a b KLIMAKOS, Ióannés. Nebeský žebřík. Překlad Alena Sarkissian. 1. vyd. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015. 256 s. ISBN 978-80-7465-125-0. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]