Jan Fila

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
MgA. Jan Fila
Narození 24. ledna 1982 (38 let)
Praha
Web janfila.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Jan Fila (* 24. ledna 1982 Praha) je český hudební skladatel, aranžér, chrámový varhaník a pedagog.

Život a studia[editovat | editovat zdroj]

Studoval na Arcibiskupském gymnáziu v Praze a ve stejné době byl též soukromým žákem skladatele a muzikologa doc. Jiřího Válka, u něhož se vzdělával v základech kompozice a hudební vědy. Po maturitě byl v roce 2002 přijat na Pražskou konzervatoř, kde roku 2008 absolvoval u Jiřího Gemrota kantátou Stabat Mater pro sóla, smíšený sbor, varhany a symfonický orchestr.[1] Po několikaletém studiu hudební vědy na Filozofické fakultě Karlovy univerzity byl mezi roky 2011 a 2015 žákem v kompoziční třídě prof. Václava Riedlbaucha na pražské HAMU.

Ve své tvorbě se pohybuje jak v klasické hudbě, tak i aranžování a elekroakustické hudbě.

Zejména v letech 2007–2011 se věnoval hudební kritice. Množství článků publikoval v dnes již zaniklé kulturní revue A tempo revue,[2] časopisu Harmonie[3] a v poslední době na OperaPlus.cz.[4]

Ve své tvorbě se Fila pohybuje jak v oblasti klasické hudby, tak i aranžím a elekroakustické hudbě. Vedle toho vyučuje hudební teorii na Mezinárodní konzervatoři Praha a je též varhaníkem v kostele sv. Václava v pražských Dejvicích, kde působí již od roku 1996.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Stabat Mater. Kantáta pro sóla, smíšený sbor, varhany a symfonický orchestrr (2007)
  • Veni Creator Spiritus. Kantáta pro smíšený sbor, varhany a orchestr (2009–2010) – na objednávku Constantina Kinského slavnostní mši celosvětového srazu rodiny Kinských ve Žďáru nad Sázavou
  • Stalo se Slovo. Scénické oratorium (2012–2014) na libreto P. Petra Beneše CSsR inspirované středověkými pašijovými hrami pro sóla, recitátory, sbor, varhany, symfonický orchestr a multikánalovou elektroniku (recenze zde)
  • Improperia (2011, 2014–2015) pro varhany, žestě, smyčce a bicí nástroje

Recenze Filových děl a vystoupení přinesly např. Schweizer Musikzeitung,[5] hudební A tempo Revue,[6] Hudební rozhledy a další.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]