Jan Arnošt Smoler
| Jan Arnošt Smoler | |
|---|---|
| Narození | 3. března 1816 Merzdorf |
| Úmrtí | 13. června 1884 (ve věku 68 let) Budyšín |
| Místo pohřbení | Protschenbergfriedhof |
| Povolání | jazykovědec, spisovatel, vydavatel, filolog, překladatel, učitel a knihkupec |
| Stát | Pruské království a Saské království |
| Alma mater | Vratislavská univerzita (1836–1839) Vratislavská univerzita (1841–1845) |
| Témata | lingvistika |
| Ocenění | Řád sv. Anny 2. třídy (1862) |
| Děti | Marko Smoler |
| Rodiče | Korla Jan Smoler |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan Arnošt Smoler, německy Johann Ernst Schmaler (3. března 1816 Łućo – 13. června 1884 Budyšín) byl lužickosrbský spisovatel a publicista. Syn učitele, studoval teologii a slovanskou filologii ve Vratislavi u Františka Ladislava Čelakovského.
Jan Arnošt Smoler byl propagátorem lužickosrbské kultury a jazyka. Vydal řadu učebnic hornolužické srbštiny a německo-lužickosrbský slovník.
Ve své největší práci Písničky horních a dolních Lužických Srbů (1841, 1843; texty do němčiny přeložil Leopold Haupt) sebral ve dvou svazcích 531 písní s nápěvy v srbském originále a v Hauptově německém překladu. Druhý díl je doplněn o přísloví, pohádky a nástin zvykosloví. Soubor obsahuje skladby rozmanitých žánrů: vedle rozsáhlých epických skladeb přináší lyrické básně milostné, svatební, žertovné, elegické, ale i balady a romance.
V roce 1847 se zasadil o vznik sdružení Matice lužickosrbská (Maćica Serbska), v roce 1851 o vznik časopisu Łužičan a v roce 1875 založil tiskárnu, která tiskla lužickosrbskou literaturu, zejména pak texty lidových písní.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Jan Arnošt Smoler
- Jan Arnošt Smoler
- Pomník Jana Arnošta Smolera v Budyšíně
- Náhrobek Jana Arnošta Smolera v Budyšíně
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jan Arnošt Smoler na Wikimedia Commons
Dílo oldwikisource:Jan Arnošt Smoler ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Arnošt Smoler
- Dom Zejlerja a Smolerja