Jakub IV. Skotský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jakub IV.
Král Skotska
Portrét
Jakub IV.
Doba vlády11. červen 14889. září 1513
Narození17. března 1473
Holyroodské opatství
Úmrtí9. září 1513 (ve věku 40 let)
Northumberland
PředchůdceJakub III.
NástupceJakub V.
ManželkaMarkéta Tudorovna
PotomciJakub, vévoda z Rothesay
Artur, vévoda z Rothesay
Jakub, král skotský
Alexandr
RodStuartovci
OtecJakub III.
MatkaMarkéta Dánská
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakub IV. (17. března 14739. září 1513) byl skotský král, který vládl v letech 14881513; syn skotského krále Jakuba III. a Markéty Dánské, manžel anglické princezny Markéty Tudorovny, otec skotského krále Jakuba V. a dědeček skotské královny Marie Stuartovny. Je všeobecně považován za nejúspěšnějšího skotského vládce z rodu Stuartovců. Jakub IV. padl v bitvě u Floddenu a stal se tak posledním panovníkem na britských ostrovech, který byl zabit v boji.

Počátek vlády[editovat | editovat zdroj]

Když byl jeho nepopulární otec Jakub III. zabit v bitvě u Sauchieburnu 11. června 1488, patnáctiletý Jakub byl dosazen na trůn a 24. června 1488 ve Scone korunován skotským králem. Rebelové, kteří jeho otce porazili u Sauchieburnu, s Jakubem pravděpodobně zacházeli jako s loutkou. Rychle však dokázal, že má panovnické vlohy. Porazil povstání v roce 1489, začal se přímo zajímat o vykonávání spravedlnosti a roku 1493 konečně získal pod kontrolu i Johna McDonalda II., lorda Ostrovů.

Jakub měl velmi dobré vzdělání a tvrdilo se, že plynule hovořil skotsky, anglicky, skotskou gaelštinou, latinsky, francouzsky, německy, italsky, vlámsky, španělsky a dánsky; byl též patronem umělců jako skotského básníka Williama Dunbara, Waltera Kennedyho, Gavina Douglase či Roberta Henrysona. Byl skutečným renesančním princem se zájmem o praktické a vědecké záležitosti. V roce 1506 udělil královskou listinu Univerzitě praktického lékařství v Edinburghu, z edinburského hradu vytvořil jednu z předních britských vojenských sléváren a roku 1505 přivítal založení první skotské tiskárny. Jakub též miloval lodě a věděl, jak je pro Skotsko důležité mít velké loďstvo. Získal 38 lodí a založil dvě nové loděnice. Jeho nejlepší lodí, kterou spustili na vodu roku 1511, byla karaka Michael, největší loď v Evropě, která vážila 1000 tun a byla 240 stop dlouhá.

Markéta Tudorovna

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Po určitou dobu podporoval uchazeče o anglický trůn Perkina Warbecka, ale nakonec uznal, že mír mezi Skotskem a Anglií byl v zájmu obou zemí, a tak roku 1502 podepsal dohodu o trvalém míru a 8. srpna 1503 se v Holyroodském opatství v Edinburghu oženil s anglickou princeznou Markétou Tudorovnou, dcerou Jindřicha VII. Měli spolu šest dětí, dospělosti se dožil jediný syn, budoucí skotský král.

Kromě legitimních potomků měl Jakub IV. i sedm nemanželských dětí se čtyřmi různými milenkami. S Janet Kennedyovou měl syna Jakuba Stewarta, 1. hraběte z Moray, a dvě další děti, které se nedožily dospělosti. S Marion Boydovou měl syna Alexandera, arcibiskupa ze St. Andrews, a dceru Kateřinu Stewartovou, která se vdala za Jamese Douglase, 3. hraběte z Mortonu. S Markétou Drummondovou měl dceru Markétu a s Isobel (nebo Agnes) Stewartovou, dcerou Jamese Stewarta, 1. hraběte z Buchanu, měl dceru Janet, která byla milenkou francouzského krále Jindřicha II.

Neshody s Anglií[editovat | editovat zdroj]

Když vypukla válka mezi Anglií a Francií jako výsledek „italských válek“ (14941559), Jakub se ocitl ve velmi těžké pozici, protože jeho závazky k Staré alianci (a tím i k Francii) se dostaly do konfliktu se závazky z roku 1502, které měl k Anglii. Nový anglický král Jindřich VIII. Tudor se v roce 1513 pokusil o invazi do Francie a Jakub zareagoval vyhlášením války Anglii.

Předpokládal, že nepřítomnost Jindřicha VIII. pro něj bude výhodou, ale místo toho ho spolu s mnohými jeho vojáky čekala smrt. Ničivou bitvou u Floddenu, která se odehrála v září 1513, skončilo zapojení Skotska do války cambraiské ligy.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Tělo, které považovali za Jakubovo, bylo přemístěno z bitevního pole a převezeno do Londýna, kde bylo pochováno. Protože byl exkomunikován, zakonzervované tělo položili nepochované na mnoho let do kláštera v Sheenu v Surrey, odkud se během reformace ztratilo. Jakubův plášť potřísněný krví byl poslán Jindřichovi VIII. do Anglie (a potom do Francie k jeho výpravě).

Odkaz[editovat | editovat zdroj]

Jakubovo rozhodnutí napadnout Anglii je často považováno za neuvážené. Jeho smrt nepochybně vedla k dlouhotrvající politické nestabilitě ve Skotsku. Existují legendy, které tvrdí, že Jakub přežil a odešel do exilu, nejsou však podložené žádnými důkazy.

Jakub IV. je významný pro skotskou historii mj. tím, že byl posledním králem, který ovládal skotskou gaelštinu.

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

 
 
 
 
 
Robert III. Skotský
 
 
Jakub I. Skotský
 
 
 
 
 
 
Anabella Drummondová
 
 
Jakub II. Skotský
 
 
 
 
 
 
Jan Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu
 
 
Johana Beaufortová
 
 
 
 
 
 
Markéta Hollandová
 
 
Jakub III. Skotský
 
 
 
 
 
 
Jan II. z Egmondu
 
 
Arnold z Guelders
 
 
 
 
 
 
Marie van Arkel]
 
 
Marie z Guelders
 
 
 
 
 
 
Adolf I. Klevský
 
 
Kateřina Klevská
 
 
 
 
 
 
Marie Burgundská
 
'Jakub IV. Skotský'
 
 
 
 
 
Kristián V. Oldenburský
 
 
Dětřich Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Agnes z Hohnsteinu
 
 
Kristián I. Dánský
 
 
 
 
 
 
Gerhard VI. Holštýnsko-Rendsburský
 
 
Helvig Holštýnsko-Rendsburská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Alžběta Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Markéta Dánská
 
 
 
 
 
 
Bedřich I. Braniborský
 
 
Jan Braniborsko-Kulmbašský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Bavorsko-Landshutská
 
 
Dorotea Braniborská
 
 
 
 
 
 
Rudolf III. Saský
 
 
Barbara Sasko-Wittenberská
 
 
 
 
 
 
Anna Míšeňská
 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jakub IV. (Škótsko) na slovenské Wikipedii.

  1. James, Duke of Rothesay. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  2. Unnamed Daughter 1 Stewart. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  3. Arthur, Duke of Rothesay. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  4. James V, King of Scots. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  5. James V King of Scots (1512-1542) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Madeleine of Valois. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  7. Madeleine of Valois (1520-1537) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Mary of Guise, Queen Consort of Scotland. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  9. Marie Mary of Guise (1515-1560) - Find a Grave.... www.findagrave.com [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. NN Stewart. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 
  11. Alexander Stewart, Duke of Ross. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-02-14]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Norman Macdougall: James the Fourth
  • R.L. Mackie: King James IV of Scotland

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]