Jakovlev Jak-9
| Jak-9 | |
|---|---|
 | |
| Určení | stíhací letoun |
| Výrobce | Jakovlev |
| Šéfkonstruktér | A. S. Jakovlev |
| První let | léto 1942 |
| Zařazeno | říjen 1942 |
| Uživatel | Sovětské letectvo |
| Výroba | 1942–1948 |
| Vyrobeno kusů | 16 769 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jakovlev Jak-9 byl sovětský stíhací letoun vzniklý v době druhé světové války, který navazoval na poslední varianty stíhačky Jak-7, na Jak-7B a pouze v prototypu postavený Jak-7DI. Jeho vznik umožnila mnohem lepší situace sovětského metalurgického průmyslu, který dokázal zvýšit dodávky deficitních materiálů do té míry, že se mohlo uvažovat o využití hliníkových slitin nejen pro výrobu bombardovacích a bitevních strojů, ale i pro stíhací letouny. Výsledkem byla konstrukce Jaku 7DI, který měl smíšenou konstrukci křídla — původní dřevěné nosníky byly nahrazeny nosníky duralovými, což jednak vedlo k určité úspoře hmotnosti draku letounu, jednak uvolnilo vnitřní konstrukci křídla, takže bylo možno zvýšit objem vnitřních palivových nádrží letounu.
Vývoj
Na letadle Jak-9 se kladně projevila změna konstrukce s využitím deficitních hliníkových slitin. Konstrukce draku vycházející z Jaku-7 byla lehčí, což se projevilo na zvýšení užitečného nákladu (zejména zvýšením zásoby paliva). První prototypy vzlétly v roce 1942, poté byla ihned zahájena sériová výroba a na podzim se stroje zapojily do bojové činnosti.[zdroj?] Na přelomu let 1942 a 1943 byla stíhačka dále zdokonalena. Byl instalován nový protitankový kanón 11-P-37 ráže 37 mm, což si vyžádalo posunutí kabiny Jaku-9 o 0,4 m dozadu. Později se montovaly i zbraně jiné ráže, například dvacetimilimetrový kanón MPŠ-20, třiadvacetimilimetrový MP-23-VV či jen velkorážový kulomet UBS. Montáží protitankových kanónů s protipancéřovým střelivem vznikly varianty pod označením Jak-9T. U typu Jak-9K byl experimentálně zabudován kanón ráže 57 mm. Naopak v roce 1944 byl do stíhačky instalován protitankový kanón ráže 45 mm. Mezi četnými verzemi byly i stíhací bombardéry Jak-9L a Jak-9B, vyzbrojený jen kulomety, přičemž do trupu byla umístěna pumovnice, v níž mohlo být zavěšeno až 400 kg pum (maximálně buď čtyři 100kg pumy FAB-100, nebo až 128 kusů kumulativních PT pumiček PTAB).[zdroj?]
Bojové nasazení
Stíhací letadla Jak-9 poprvé zasáhla do vzdušných soubojů na stalingradskou frontou na podzim 1942. [zdroj?] Pro Němce se tento stroj stal velice nepříjemným překvapením. Jaky-9 převyšovaly v rychlosti ve vodorovném letu nové německé stíhačky Messerschmitt Bf 109G,[zdroj?] ve výškách do 4000 m, o 10 až 30 km/h. Od 6000 m výše byly sovětské stroje sice o 40 až 60 km/h pomalejší, avšak boje na sovětské frontě se vedly v podstatně nižších hladinách, kde se mohla převaha Jaků 9 uplatnit lépe.[zdroj?] Jak-9 se vyznačoval také vyšší rychlostí ve vertikálním manévru, tj. ve stoupavosti.[zdroj?] Do výšky 5000 metrů vystoupal za 4 minuty 54 sekund, zatímco Bf 109G-2 k tomu potřeboval 5 minut 18 sekund. Typ Jak-9 byl velmi všestranný, používal se jako stíhací, dálkový stíhací a přepadový letoun, ve verzi Jak-9B sloužil dokonce i jako stíhací bombardér, který se užíval pro boj s tanky. V červenci roku 1943 zařadil do své výzbroje 12. gardový stíhací pluk protivzdušné obrany Moskvy výškovou stíhací variantu Jak-9PD. Celková produkce pěti kusů byla vyvinuta z prototypu I-28, který poháněl motor Klimov VK-105PD s dvoustupňovým kompresorem. V roce 1944 byl uveden typ Jak-9DD, s palivovými nádržemi zvětšenými na 850 litrů, což dovolilo podnikat doprovodné lety dlouhé 2000 až 2200 km.[zdroj?] Toho bylo využíváno např. při doprovodu amerických dálkových bombardovacích letadel B-17 a B-24, která si při mezipřistání doplňovala palivo na základně vybudované u Poltavy na Ukrajině. Použití Jaků 9 však druhou světovou válkou ještě neskončilo, tento typ se zúčastnil ještě bojů v korejské válce.[zdroj?]
Celkem bylo vyrobeno na 16 700 strojů typu Jak-9.[zdroj?]
Základní technické údaje
Jakovlev Jak-9 byl jednomístný jednomotorový stíhací dolnoplošník smíšené konstrukce, vybavený záďovým zatahovacím podvozkem.
Technická data typu Jak-9
- Rozpětí: 9,74 m
- Délka: 8,50 m
- Nosná plocha: 17,15 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2277 kg
- Vzletová hmotnost: 2873 kg
- Maximální rychlost —
- u země: 520 km/h
- ve výšce 4300 m: 599 km/h
- Praktický dostup: 11 100 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 5,1 minuty
- Dolet: 875 km
- Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF
- Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)
- Výzbroj: kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule a jeden synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně
Technická data typu Jak-9M
- Rozpětí: 9,74 m
- Délka: 8,50 m
- Nosná plocha: 17,15 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2428 kg
- Vzletová hmotnost: 3095 kg
- Maximální rychlost —
- u země: 518 km/h
- ve výšce 3750 m: 573 km/h
- Praktický dostup: 9400 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 6,1 minuty
- Dolet: 950 km
- Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF
- Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)
- Výzbroj: kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule a jeden synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně
Technická data typu Jak-9DD
- Rozpětí: 9,74 m
- Délka: 8,50 m
- Nosná plocha: 17,15 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2346 kg
- Vzletová hmotnost: 3387 kg
- Maximální rychlost —
- u země: 522 km/h
- ve výšce 3900 m: 584 km/h
- Praktický dostup: 9400 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 6,8 minuty
- Dolet: 1330 km
- Maximální dolet: 2200 km
- Pohonná jednotka: motor Klimov VK-105PF
- Maximální bojový výkon: 1260 k (927 kW)
- Výzbroj: kanón ŠVAK ráže 20 mm střílející osou vrtule a jeden synchronizovaný kulomet UBS ráže 12,7 mm nad motorem, asymetricky umístěný na levé straně (část strojů, alespoň na počátku výroby, byla vyzbrojena pouze jedním 20mm kanónem)
Technická data typu Jak-9U
- Rozpětí: 9,74 m
- Délka: 8,55 m
- Výška: 3,20 m
- Nosná plocha: 17,15 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2512 kg
- Vzletová hmotnost: 3204 kg
- Maximální rychlost —
- u země: 575 km/h
- ve výšce 5000 m: 672 km/h
- Praktický dostup: 10 650 m
- Čas výstupu do výšky 5000 m: 5 minut
- Dolet: 675 km
- Pohonná jednotka: motor Klimov VK-107A
- Výzbroj: jeden kanón ráže 20 mm střílející osou vrtule a dva synchronizované kulomety ráže 12,7 mm nad motorem
Odkazy
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jakovlev Jak-9 na Wikimedia Commons - (česky)Popis a galerie
- Yak-9T Galerie
Literatura
- Zbyněk Válka, Stíhací letadla
- Olaf Groehler, Letecká válka 1939–1945