Jakov Iljič Frenkel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jakov Iljič Frenkel
Yakov Frenkel young.jpg
Narození 10.jul. / 22. února 1894greg.
Rostov na Donu
Úmrtí 23. ledna 1952 (ve věku 57 let)
Petrohrad
Alma mater Fakulta fyziky a matematiky Petrohradské státní univerzity
Zaměstnavatelé Tavrida National V.I. Vernadsky University
Ioffe Institute
Ocenění Stalinova cena
Řád rudého praporu práce
Fellow of the American Physical Society
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakov Iljič Frenkel (10. února 189423. ledna 1952) byl sovětský fyzik známý pro své práce v oblasti fyziky kondenzovaných látek.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v židovské rodině v Rostově na Donu 10. února 1894. Na Petrohradskou univerzity nastoupil v roce 1910. Během tří let dokázal vystudovat a na univerzitě zůstal, aby se připravil na profesuru. V roce 1912 dokončil svou první práci z fyziky týkající se magnetického pole Země a atmosférické elektřiny. Tato práce přitahla pozornost Abram Ioffeho a později spolu tito dva fyzikové začali spolupracovat.

Od roku 1921 až do konce života pracoval Frenkel pracoval ve Fyzikálně-Technickém institutu. Od roku 1922 vydal Frenkel téměř každý rok jednu knihu. Byl autorem prvního teoretického kurzu v Sovětském svazu. Mnoho studentů, v Sovětském svazu i v zahraničí, se naučilo fyziku z těchto knih. Za své vědecké zásluhy byl zvolen členem korespondentem Akademie věd SSSR v roce 1929.[1]

Roku 1920 se oženil se Sárou Isakovnou Gordinovou. Měli spolu dva syny, Sergeje a Viktora. Působil jako hostující profesor na University of Minnesota ve Spojených Státech v krátkém období kolem roku 1930.[2]

Při provádění výzkumu molekulární teorie kondenzovaného stavu zavedl pojem díry. Frenkelův defekt se stal pevně ustaveným v oblasti fyziky pevných látek a kapalin. V roce 1930 se začal zajímat i o plastické deformace. Jeho teorie, nyní známa jako Frenkelův–Kontorovův–Tomlinsonův model, je důležitá ve studiích dislokace.[3]

Jakov Frenkel

Výsledky jeho více než dvacetiletého studia teorie kapalného stavu byly zobecněny v klasické monografii "Kinetická teorie kapalin". V letech 1930 až 1931 ukázal, že neutrální excitace krystalového světla je možná, s elektronem excitovaným ze základního stavu, čímž vytváří díru v krystalové mřížce, kterou můžeme definovat jako kvazičástici exciton. Tento princip může být uplatněn v teorii kovů, jaderné fyzice a polovodičích.

Přispěl k fyzice polovodičů a izolantů tím, že v roce 1938 navrhl teorii, která je běžně známa jako Pooleův–Frenkelův efekt. Jméno Poole odkazuje na Horace Hewitta Poolea (1886-1962) z Irska. Poole našel empirický vztah mezi vodivostí a elektrickým polem. Frenkel později vyvinul mikroskopický model, podobný Schottkyho jevu, který vysvětlil Pooleho výsledky přesněji.[4]

Frenkel zemřel v Leningradu v roce 1952. Jeho syn, Viktor Frankel, napsal biografii svého otce, Jakov Iljič Frenkel: Jeho dílo, život a dopisy. Tato kniha, původně napsaná v ruštině, byla také přeložen a zveřejněna v angličtině.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Anglické překlady knih Frenkela[editovat | editovat zdroj]

  • Wave Mechanics. Elementary Theory. Clarendon Press, Oxford. 1932.
  • Wave Mechanics. Advanced General Theory. Clarendon Press, Oxford. 1934.
  • Kinetic Theory of Liquids. Clarendon Press, Oxford. 1946.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Viktor Jakovovič Frenkel: Yakov Illich Frenkel. His work, life and letters. (original: (ru) Яков Ильич Френкель, translated by Alexander S. Silbergleit), Birkhäuser, Basel / Boston / Berlin 2001, ISBN 978-3-7643-2741-5 (English).

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yakov Frenkel na anglické Wikipedii.

  1. Yakov I. Frenkel pn the website of Ioffe Physico-Technical Institute
  2. Rudolf Peierls, "Yakov Ilich Frenkel", Physics Today, June 1994.
  3. O.M. Braun, "The Frenkel–Kontorova model: concepts, methods and applications", Springer, 2004.
  4. J. Frenkel, "On pre-breakdown phenomena in insulators and electronic semi-conductors", Phys.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]