Jak voní tymián

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Jak voní tymián
Autor Marcel Pagnol
Původní název Souvenirs d’enfance
Překladatel Eva Musilová
Země Francie
Jazyk francouzština
Žánry životopisný román
Vydavatel Odeon
Datum vydání 1960 (1977 - 2. doplněné vydání)
Česky vydáno 1975 (1977 - 2. doplněné vydání)
Počet stran 445 (2. doplněné vydání - 577)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jak voní tymián (Souvenirs d’enfance) je řada autobiografických románů francouzského spisovatele Marcela Pagnola.

Pagnol napsal čtyři díly, z nichž poslední nedokončená část byla vydána až posmrtně (Tatínkova sláva, Maminčin zámek, Čas tajemství, Čas lásek).[1]

  • 1957 Tatínkova sláva (La Gloire de mon père)
  • 1957 Maminčin zámek (Le Château de ma mère)
  • 1960 Čas tajemství (Le Temps des secrets)
  • 1977 Čas lásek (Le Temps des amours), nedokončeno

Děj[editovat | editovat zdroj]

Román Jak voní tymián nás ve čtyřech částech (Tatínkova sláva, Maminčin zámek, Čas tajemství, Čas lásek) provádí dětstvím Marcela Pagnola. Děj knihy se odehrává v nádherné přírodě francouzské Provence, kde malý Marcel tráví prázdniny. Zažívá zde spoustu dobrodružství se svým kamarádem Lilim, strýcem Julesem, otcem Josefem a starostlivou maminkou. Dny tráví výlety v horách, hrami a lovem zvěře a ptactva. Dále nás kniha zavede do Pagnolových gymnaziálních let, která trávil v Marseille. O prázdninách se však znova vrací do Provence, kde nachází svou první lásku a prožívá radosti i útrapy s ní spojené. [1]

Vincent van Gogh - Farmhouse in Provence

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

/.../Tatínek nám kdysi řekl (s jistou ateistickou radostí), že kudlanka, zvaná "nábožná", je tvor dravý a nelítostný; že ji lze považovat za "tygra mezi hmyzem" a že studium jejích zvyků patří mezi nejzajímavější. Rozhodl jsem se tedy je studovat, čili rozpoutat bitvu mezi oběma největšími: za tím účelem jsem je postavil drápy proti sobě. Potom jsme mohli pokračovat ve studiích konstatováním skutečnosti, že dotyčná zvířátka mohou žít bez drápů, potom bez nohou a dokonce bez poloviny hlavy. Po čtvrt hodině této něžné dětské zábavy zbylo z jednoho zápasníka jen poprsí, které pozřelo hlavu a hruď protivníka a pomalu útočilo na jeho spodní polovinu, jež se dosud pohybovala, byť poněkud nervózně. Paul, který měl dobré srdce, šel ukradnout tubu Syndetikon (Slepí i železo!) a chtěl obě poloviny slepit dohromady, abychom z nich udělali jednoho celého jedince, kterého bychom mohli slavnostně propustit na svobodu. Svůj ušlechtilý úmysl však nemohl zdárně provést, neboť poprsí se podařilo utéci./.../ [2]

/.../Prudké červencové sluce vyvolávalo crkot cikád: na kraji mezčí stezky se mezi janovci třpytily pavučiny. Když jsem pomalu stoupal k Babtistovu sadu, kladl jsem sandály do svých loňských šlépějí a kraj mě poznával.

Zdvihl se lehký větřík: zprudka roznítil vůni tymiánu a levandule... Odhrabal jsem prsť a objevil mosaznou past, past na kvíčaly, celou zčernalou rzí: patrně jednu z těch, o které jsme přišli z toho dne, kdy byla koncem prázdnin bouřka... Dlouho jsem na ni hleděl, dojatý jako archeolog, který v hloubi vykopávek nalezne zakalené zrcadlo mrtvé královny... Tak tady zůstala celý rok, pod suchými jehličkami, které na ni zvolna padaly jedna po druhé, zatímco dny padaly na mě./.../ [3]

Filmové zpracování[editovat | editovat zdroj]

Román Jak voní tymián se v roce 1990 dočkal dvoudílného filmového zpracování.

  • Tatínkova sláva (La Gloire de mon père)
  • Maminčin zámek (Le Château de ma mère)

Oba filmy natočil francouzský režisér Yves Robert. V hlavních rolích si zahráli: Paul Crauchet, Michel Modo, Philippe Uchan, Patrick Préjean, Jean Carmet, Jean Rochefort, Georges Wilson a Ticky Holgado. [4] [5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Jak voní tymián - Pagnol Marcel na knihovnicka.net
  2. Jak voní tymián na lelie.pise.cz
  3. Jak voní tymián na inflow.cz
  4. Tatínkova sláva na csfd.cz
  5. Maminčin zámek na csfd.cz