Jaderná elektrárna Pcheng-ce
| Jaderná teplárna Sien-ning | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Čína |
| Umístění | Ťiang-si, Pcheng-ce |
| Stav | plánováno |
| Vlastník | Pengze Nuclear Power Company Limited |
| Provozovatel | Pengze Nuclear Power Company Limited |
| Jaderná elektrárna | |
| Plánované reaktory | 4 × 1250 MW |
| Typ reaktorů | CAP1000 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Výkon po dokončení | 5000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná teplárna Pcheng-ce (čínsky znaky tradiční 彭泽核电站) je plánovaná jaderná elektrárna v Číně. Bude se nacházet u města Pcheng-ce v provincii Ťiang-si. Po dokončení bude provozovat čtyři reaktory CAP1000 o hrubém výkonu 1250 MW každý. Elektrárna začala být plánována ještě v 80. letech, ale nebyla realizována. Projekt byl obnoven v rámci 12. pětiletého plánu, ale stal se kontroverzní po havárii elektrárny Fukušima v Japonsku v březnu 2011.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]lektrárna se poprvé objevila v plánech Čínské národní jaderné korporace v roce 1984. Původně měla sestávat ze dvou varných reaktorů od společnosti General Electric, konkrétně její model BWR-6, každý s výkonem 1220 MW. Čína společnosti GE slíbila, že výstavba může začit ihned poté, co Spojené státy a Čína podepíší Smlouvu o nešíření jaderných zbraní. Důvodem, proč byl jako místo vybrán okres Pcheng-ce v provincii Ťiang-si, bylo to, že tento region je klíčovým místem v elektrické síti Číny.[1]
Když dohoda neuspěla, plány byly v roce 1989 změněny na model reaktoru CNP-600 domácí výroby, u kterých se počítalo s tím, že by se daly uvést do provozu do roku 2000. Původně se odhadované náklady činily 3,6 miliardy juanů, které neměly být poskytnuty pouze státní vládou, ale i dalšími projektovými partnery. Ani tento projekt nebyl nikdy realizován.[1]
Společnost China Power Investment Corporation obnovila zájem o projekt v červnu 2008 a projekt měl být jednou z prvních jaderných elektráren v Číně, vedle elektráren Tchao-chua-ťiang a Sien-ning.[2] Na rozdíl od předchozích projektů byla celková kapacita zvýšena na potenciálních 8000 MW a předpokládané náklady se pohybovaly kolem 60 miliard juanů. Provinční vláda se v online prohlášeních chlubila tím, že provincie a Pcheng-cejsou ideální pro jadernou elektrárnu této velikosti, a zdůraznila velké zásoby vody, které by řeka Jang-c'-ťiang mohla poskytnout. Zadruhé, provincie má velké zásoby uranu.[3] Již v prosinci 2008 státní vláda oznámila, že zahájí první přípravné práce na projektu a vybuduje lokalitu. Byla zvolena technologie reaktoru AP1000. Vzhledem k rychlému tempu výstavby domácích jaderných elektráren měly být počáteční stavební práce zahájeny již v říjnu 2009. V následujících letech bylo plánováno tempo výstavby jaderných elektráren ještě zvýšit, protože jinak by nebylo možné uspokojit poptávku po elektřině.[4] Dne 9. prosince 2008 Ministerstvo ochrany životního prostředí oznámilo, že obdrželo posouzení vlivů na životní prostředí pro jaderné elektrárny Pcheng-ce, Tchao-chua-ťiang a Sien-ning. Důvodem, proč byly tyto jaderné elektrárny postaveny ve stejném regionu, je to, že tato oblast Čínské lidové republiky měla nedostatek dodávek a stávající elektrárny v regionu měly kombinovaný instalovaný výkon pouze 9 gigawattů.[5]
V lednu 2009 byla dokončena technická dokumentace pro jadernou elektrárnu. Původně se plánovalo, že elektrárna bude vybavena pouze čtyřmi bloky AP1000, každý s kapacitou 1250 MW, ve dvou fázích výstavby.[6] Dne 5. června 2009 byla společnost China Power Investment Corporation formálně vybrána jako hlavní dodavatel jaderné elektrárny.[7] Dne 7. července 2009 bylo oznámeno, že Úřad pro ochranu životního prostředí provincie Ťiang-si schválil posouzení vlivů na životní prostředí týkající se emisí do ovzduší a vody.[8]
První fáze
[editovat | editovat zdroj]První fáze výstavby měla sestávat ze dvou reaktorů AP1000.[9] Dne 31. srpna 2009 podepsala společnost Jiangxi Nuclear Power Corporation smlouvu o výstavbě a dodávkách prvních dvou bloků se společností China Power Investment Corporation. Tato smlouva stanovila, že China Power Investment Corporation bude hlavním dodavatelem odpovědným za výstavbu elektrárny a také za nákup komponentů, které bude možné od té doby objednávat u příslušných dodavatelů.[10] Dne 11. listopadu 2009 byl Státní institut pro plánování a výzkum jaderné energie pověřen návrhem komponentů konvenční elektrárny a pomocných energetických bloků.[11] Dne 17. března 2010 společnost China Power Investment Corporation udělila společnosti China Nuclear Industry Fifth Construction tři zakázky na výstavbu jaderných reaktorových zařízení, včetně přípravných prací, výroby betonu s laboratoří pro testování kvality a dohody o strategické spolupráci.[12] Dne 9. května 2010 byla společnost China First Heavy Industry zadána smlouva na výrobu dvou tlakových nádob reaktorů pro první a druhý blok.[13] Dne 4. listopadu 2010 byla společnost Dongfang Electric zadána na výrobu a dodávku dvou turbogenerátorových soustrojí pro oba bloky. Jednalo se o první objednávku turbín pro jadernou elektrárnu AP1000 od společnosti Dongfang.[14] Dne 7. prosince 2010 společnost Korea Electric Power Company rovněž projevila zájem o jadernou elektrárnu Pcheng-ce a uzavřela ústní dohodu se společností China Power Investment o spolupráci na výstavbě prvních dvou bloků. Pokud by byla podepsána dohoda o spolupráci, společnost by se mohla rozsáhle zapojit do výstavby první fáze.[15] Do prosince 2010 byl areál plně rozvinutý a infrastruktura připravena k zahájení výstavby. Konečné schválení Státní radou však stále čekalo na vydání.[16]
V důsledku katastrofy ve Fukušimě Daiči bylo v březnu 2011 pozastaveno povolení pro jadernou elektrárnu. V září 2011 byl do Šanghaje dodán německý dvoupodlažní pásový jeřáb Demag CC 8800-1 s nosností 2 700 tun. Společnost Jiangxi Nuclear Power Corporation oficiálně získala jeřáb pro výstavbu jaderné elektrárny Pcheng-ce a hodlá jej použít i pro budoucí projekty jaderných elektráren.[17] V únoru 2012 požádalo město Wang-ťiang v sousední provincii An-chuej o zrušení jaderné elektrárny. Elektrárna se nachází přibližně 10 kilometrů severně od města na protějším břehu řeky Jang-c'-ťiang. Wangjiang uvedl, že během plánovací fáze byly nesprávně vyhodnoceny údaje o hustotě obyvatelstva a zemětřesení, předpokládala se nepřesná hustota průmyslu v regionu a nebylo osloveno veřejné mínění o projektu.[18] Kvůli těmto bezpečnostním obavám, které vznikly po havárii reaktoru v jaderné elektrárně Fukušima Daiči v Japonsku, vláda v březnu 2011 pozastavila povolení pro jadernou elektrárnu.[19] Žádost města Wang-ťiang, které zaslalo vládě provincie An-chej požadavek na zrušení projektu jaderné elektrárny Pengze, byla provinční vládou zpočátku ignorována. Důvodem bylo, že samotná provincie plánovala několik reaktorů ve stejné oblasti. Provinční vláda však opožděně zaslala vládě v Pekingu žádost o zastavení výstavby elektrárny. Čtyři majitelé jaderné elektrárny odmítli jakékoli dotazy týkající se bezpečnostních obav.[20] Pouze Wang Binghua, předseda Státní korporace pro jaderné technologie, se k obviněním vyjádřil a odmítl je. Vzhledem k tomu, že se Státní korporace pro jaderné technologie sama podílela na výběru lokality, mohl potvrdit, že byla zohledněna rizika spojená se zemětřesením a dopadem jaderné elektrárny v okruhu 10 kilometrů od elektrárny. Později se k obviněním vyjádřil i Lu Čchi-čou a zdůraznil, že tento odpor vznikl kvůli humbuku v místních médiích.[21] Od května 2011 město Wang-ťiang shromažďovalo informace o projektu z veřejných médií a zpráv a porovnávalo je s celostátními pokyny. V důsledku toho byla již v červenci 2011 vypracována jedenáctistránková petice.[22]
Dne 24. října 2012 premiér Wen Ťia-pao oznámil, že Čínský lidový stát postupně obnoví schvalování jaderných elektráren, ale před schválením bude vyžadován bezpečnostní plán pro každou elektrárnu. V rámci 12. pětiletky (2011–2015) však měly být schváleny pouze pobřežní jaderné elektrárny, což znamená, že vnitrozemské jaderné elektrárny, včetně jaderné elektrárny Pcheng-ce, mohly být schváleny nejdříve ve 13. pětiletce (2016–2020). Stejně jako všechny ostatní vnitrozemské jaderné elektrárny nastala změna i v elektrárně Sien-ning, kde neměl být postaven typ reaktoru AP1000, ale čínská adaptace CAP1000.[23]
Druhá fáze
[editovat | editovat zdroj]Ve druhé fázi výstavby měla být jaderná elektrárna rozšířena o dva další reaktory CAP1000. Pro tyto bloky zatím neexistují ani plány, ani harmonogram.[9]
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Pcheng-ce-1 | CAP1000 | 1000 MW | 1250 MW | ||||
| Pcheng-ce-2 | CAP1000 | 1000 MW | 1250 MW | ||||
| Pcheng-ce-3 | CAP1000 | 1000 MW | 1250 MW | ||||
| Pcheng-ce-4 | CAP1000 | 1000 MW | 1250 MW | ||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Pengze na Nucleopedii.
- ↑ a b Jing ji dao bao she. China market. 中國市場. 1989, s. 46.
- ↑ China plans more nuclear reactors, uranium imports. www.dynabondpowertech.org [online]. Dynabond Powertech Service, 2008 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Jiangxi to build nuclear plant. www.dynabondpowertech.org [online]. Dynabond Powertech Service, 2008 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ China to kick off inland nuclear power projects. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2008 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Environmental officials may take a year to examine nuclear plant proposals for Hubei, Hunan and Jiangxi provinces. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2008 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Overall design of China`s AP1000 inland nuclear power plant completed. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ greement between China Power Investment Corporation and Pengze NPP. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Pengze NPP finished prophase environmental monitoring. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ a b China Nuclear Power | Chinese Nuclear Energy. world-nuclear.org [online]. [cit. 2025-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-19.
- ↑ ontracts on Pengze nuclear power plant engineering and equipment procurement. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ SNEPPDRI to design conventional island and BOP for Pengze nuclear power plant. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2009 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ 3/17 Framework contracts on Jiangxi nuclear power plant signed. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ CFHI awarded contracts valued RMB 565 million. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ CPI signed turbine-generator sets contract for Pengze nuclear power plant. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ KEPCO to cooperate with CPI on Pengze nuclear power project. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Construction on Pengze Nuclear Power Plant to start in 2011. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2010 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Jiangxi Nuclear Power: Pengze CC8800-1Twin3200 ton cranes arrive in Shanghai. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2011 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Anhui Wangjiang requests to cancel Jiangxi Pengze nuclear power project. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ China uses third generation nuclear power technology. www.dynabondpowertech.org [online]. Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ China nuclear protest builds steam. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Nuclear ban set to end soon. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ Ex-officials battle China nuclear plant plan. www.dynabondpowertech.com [online]. Dynabond Powertech Service, 2012 [cit. 2025-12-31]. Dostupné online.
- ↑ World Nuclear Association - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2025-12-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-25.
