Jaderná elektrárna Kecerovce
| Jaderná elektrárna Kecerovce | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Slovensko |
| Umístění | Kecerovce |
| Stav | Plán pozastaven v roce 1989, obnoven v roce 2008 |
| Začátek výstavby | (90. léta) |
| Dokončení | (1999) |
| Náklady na výstavbu | ? |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 0 |
| Plánované reaktory | ? |
| Typ reaktorů | VVER-1000/320 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Výkon po dokončení | 4000 MW |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Kecerovce (slovensky Jadrová elektráreň Kecerovce), jinak taky JEKE nebo zkráceně EKE byla třetí plánovaná jaderná elektrárna na Slovensku a jedna z původně plánovaných v Československu. Nacházet se měla poblíž Košic. Měla disponovat dvěma, později čtyřmi jadernými reaktory o celkovém výkonu 4000 MW.
Historie a technické informace[editovat | editovat zdroj]
Kecerovská jaderná elektrárna byla jedna z plánovaných součástí československého jaderného programu jako jedna z osmi jaderných elektráren na území Československa a třetí na území dnešního Slovenska.
První zmínky o možné výstavbě jaderné elektrárny zazněly na začátku 80. let jako reakce na rychle se rozvíjející průmysl v Československu a narůstající počet obyvatel. Výstavba měla začít po dokončení Mochovec v roce 1992 a první ze dvou reaktorů měl být uveden do provozu v letech 1999–2000.[1][2] Celkově byla lokalita určena až pro 4 bloky VVER-1000/320 s podobnými úpravami, jako má JE Temelín, která má od sovětské „Vé třistadvacítky“ rozdílnou turbínovou halu a spolehlivější řídicí systém navržený československými inženýry. Chlazení mělo být zajištěné chladicími věžemi.
V roce 1990 byly plány na výstavbu jaderné elektrárny Kecerovce zastaveny na dobu neurčitou.
Po roce 1989[editovat | editovat zdroj]
Po sametové revoluci přišly do úvahy i západní typy reaktorů a krom nich i VVER-1000 AES-92 - v té době nejmodernější reaktor z Ruska, nástupce typu V320. Tyto plány byly ale v 90. letech zrušeny a místo nich bylo upřednostněno dostavět 3. a 4. blok JE Mochovce.
V roce 2008 byly plány na výstavbu obnoveny kvůli rostoucí poptávce po elektrické energii, nutnosti importu a nátlaku ze strany EU na uzavření dvou „zastaralých“ reaktorů v Jaslovských Bohunicích V1. (Pozn: V roce 2012 se začala likvidace staveb v souvisejících s ukončeným provozem V1 v Jaslovských Bohunicích. V r.2022, byly oba dva jaderné reaktory V1 v Jaslovských Bohunicích zlikvidované).
Plánováno bylo postavit jeden, později dva reaktory o výkonu 1000–1200 MW.
Stavba elektrárny by mohla začít po spuštění 3. a 4. bloku JE Mochovce.
Informace o reaktorech[editovat | editovat zdroj]
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení stavby | Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Kecerovce-1 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | (1994) | - | (prosinec 1999)[3] | - |
| Kecerovce-2 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | (1995) | - | (2000) | - |
| Kecerovce-3 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | (1998) | - | (2003) | - |
| Kecerovce-4 | VVER-1000/320 | 950 MW | 1000 MW | (1999) | - | (2004) | - |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Jan Zeman: Problémy ochrany klimatu, které konference neřeší. Ekolist.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ ] NI S-mf DŮM TECHNIKY ČSVTS ČESKÉ BUDĚJOVICE GEODETICKÉ PRÁCE NA STAVBÁCH JADERNÝCH ELEKTRÁREN I989 - PDF Free Download. docplayer.cz [online]. [cit. 2021-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Jan Zeman: Problémy ochrany klimatu, které konference neřeší. Ekolist.cz [online]. [cit. 2022-01-29]. Dostupné online.
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Kecerovce na Nucleopedii.
.svg){kind=small}
.svg){kind=small}
