Jacques Tardi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacques Tardi
Tardi-IMG 0181.JPG
Narození30. srpna 1946 (75 let)
Valence
Alma materÉcole nationale supérieure des arts décoratifs
École nationale des beaux-arts de Lyon
Povoláníspisovatel, autor komiksů a ilustrátor
Oceněnívelká cena obce Angoulême (1985)
Adamson Awards (1986)
Cena Maxe a Mořice (1994)
Cena Maxe a Mořice (2006)
Eisner Award (2011)
Eisner Award (2014)
Will Eisner Hall of Fame (2016)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Tardi (* 30. srpna 1946 Valence) je francouzský autor komiksových knih. Podepisuje se zpravidla pouze jako Tardi.

Je absolventem pařížské École nationale supérieure des arts décoratifs.[1] V roce 1969 začal spolupracovat s časopisem Pilote. Jeho tvorba se inspiruje obdobím Belle Époque a událostmi obou světových válek. Spolu s Michelem Boujutem napsal rozhlasovou hru Le Perroquet des Batignolles. Adaptoval do komiksové podoby knihy Jeana Vautrina, Léa Maleta a Jeana-Clauda Foresta. Ilustroval Cestu do hlubin noci Louise-Ferdinanda Célineho a romány Julese Verna. Vytvářel také filmové plakáty a přispíval do časopisu Charlie Hebdo. Jeho knihy byly přeloženy do mnoha jazyků včetně češtiny.

V roce 1977 získal Cenu černého humoru, v roce 1985 Velkou cenu na Komiksovém festivalu v Angoulême a v roce 2011 Eisnerovu cenu. V roce 2013 odmítl převzít Řád čestné legie se zdůvodněním, že chce zůstat nezávislý na politických institucích.[2] V roce 2015 podepsal Výzvu 58, odmítající vládní opatření omezující svobodu shromažďování, která byla přijata po vlně teroristických útoků. Hlásí se k anarchismu.[3]

Jeho manželkou je zpěvačka a herečka Dominique Grangeová. Mají čtyři děti.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

  • Adieu Brindavoine
  • Le Démon des glaces
  • La Véritable Histoire du soldat inconnu
  • Griffu
  • Mouh Mouh
  • Le Trou d'obus
  • C'était la guerre des tranchées
  • Les Aventures extraordinaires d'Adèle Blanc-Sec (česky Neobyčejná dobrodružství Adély Blanc-Sec)
  • Rue des Rebuts
  • Putain de Guerre!
  • Moi, René Tardi, Prisonnier de guerre – stalag II B
  • Tueur de cafards
  • Le cri du peuple
  • Brouillard au pont de Tolbiac (česky Mlha na mostě Tolbiac)
  • La Position du tireur couché
  • Ô dingos, ô châteaux!

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lambiek Comiclopedia Dostupné online
  2. Cartoonist Jacques Tardi refuses Legion D'Honneur. BBC Dostupné online
  3. Goethe Institut Dostupné online

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]