Jacques Lefèvre d'Étaples

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jacques Lefèvre d'Étaples
FaberStapulensis.jpg
Narození 1450/1455
Étaples (Pikardie)
Úmrtí 1536
Nérac
Povolání duchovní, teolog, filozof, překladatel
Vzdělání mistr svobodných umění
Období humanismus
Žánr teologické práce, překladatelská činnost
Významná díla překlad Písma svatého do francouzštiny
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jacques Lefèvre d'Étaples [žak lefévr detapl], latinsky Faber Stapulensis (1450 nebo 1455, Étaples (Pikardie) - 1536, Nérac) byl francouzský kněz, teolog a humanista, autor prvního úplného překladu bible do francouzštiny (1525-1530).

Život a působení[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval teologii v Paříži, byl vysvěcen na kněze a učil na jedné z kolejí pařížské Sorbonny. Naučil se také řecky a v letech 1491 a 1499 navštívil Padovu a Pavii, střediska humanistické vzdělanosti v severní Itálii. Podílel se na novém textově kritickém vydání spisů řeckého filosofa Aristotela, které také komentoval.

Nejpozději roku 1505 se vrátil do Paříže a stal se členem kroužku humanistů, k němuž patřil i učenec Guillaume Budé a Guillaume Briçonnet, opat kláštera Saint-Germain-des-Prés, tehdy za branami Paříže. Lefèvre v jeho klášteře žil a pomáhal opatovi reformovat klášterní život. Když byl Briçonnet roku 1521 jmenován biskupem v Meaux u Paříže, stal se Lefèvre jeho generálním vikářem. Zároveň vydával jednotlivé části Nového zákona, které překládal z latiny a komentoval. Sledoval tím dobovou myšlenku reformace, že každý křesťan by si měl v bibli sám číst a vykládat si ji. Jeho vydání Nového zákona z roku 1523 Sorbonna odmítla a odsoudila.

Roku 1525 upadl král František I., Briçonnetův ochránce, do italského zajetí, takže se biskup a s ním i Lefèvre museli uchýlit do Štrasburku, centra německého humanismu. Když se o rok později král vrátil do Francie, mohl se vrátit i Lefèvre, který se stal knihovníkem královské knihovny v Blois. Roku 1527 přijal pozvání královy sestry Markéty, královny navarské, a působil jako kněz u jejího dvora v Néracu. Když roku 1530 vyšel jeho francouzský překlad celé bible, odsoudil jej pařížský parlament.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Lefèvre se s katolickou církví výslovně nerozešel, jeho překlad ale neměl ve Francii zdaleka takový úspěch a význam jako téměř současný Lutherův překlad v Německu. Možná také proto, že překládal z latinské Vulgaty a Jan Kalvín a francouzští reformátoři dali přednost méně zdařilému[zdroj?] překladu Pierre-Roberta Olivétana (1535), který vycházel z původních jazyků. Trvalým výsledkem však zůstalo, že Lefèvre jako první zavedl do biblického textu dělení na verše, jak bylo obvyklé u antických autorů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jacques Lefèvre d'Étaples na německé Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVÁK, Otakar et al. Slovník spisovatelů. Francie, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko. 1. vyd. Praha: Odeon, 1966. 699 s. cnb000204480. S. 390.
  • Ottův slovník naučný, heslo Faber Stapulensis. Sv. 8, str. 982.
  • ŠIMEK, Otokar. Dějiny francouzské literatury v obrysech. Díl II., Renesance a reformace. Století XVI. 2., oprav. a dopl. vyd. Praha: Sfinx, Bohumil Janda, 1948. 230 s. cnb000656459. S. 26–27.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]